Máte pocit, že váš vztah nikam nevede? Připadá vám, že se od svého partnera postupně odcizujete? Chybí ve vašem vztahu vzájemná přitažlivost?
Možná jste si již přečetli článek o příznacích přechozeného vztahu a poznali jste se v něm.
Jak dlouho jste ve vztahu s vaším současným partnerem? Asi tak 4 – 8 let? To zhruba odpovídá času, kdy se rozpadá většina dlouhodobých bezdětných vztahů.
Nejprve musíte sami sobě přiznat, že se váš vztah skutečně nachází ve fázi přechození. Nenalhávejte si, že to jsou jen drobné problémy, které brzy odezní. Neodezní. Podívejte se pravdě do očí a začněte svůj vztah řešit.
Dobře si rozmyslete, zda chcete vztah zachraňovat, nebo zda by bylo pro vás oba lepší se rozejít a hledat štěstí někde jinde. Někdy totiž rozchod skutečně bývá tím lepším řešením. K tomu poslouží článek Jaký udělat první krok, když nastane krize vztahu?
Řešit krizi vztahu dítětem nebývá ideální řešení
Mnoho partnerských dvojic, které se nacházejí v přechozeném vztahu, se snaží vyřešit tento problém tak, že se začnou pokoušet počít dítě. Na první pohled se to nemusí zdát jako vyloženě špatné řešení. Přeci děti patří mezi nejúčinnější možnosti, jak předejít přechozenému vztahu.
To však platí v případě, že se dítě narodí do zdravého vztahu. Nikoliv do vztahu v krizi.
Dítě narozené do přechozeného vztahu pravděpodobně věci ještě více zkomplikuje a znesnadní případné řešení krize rozchodem.
Chcete-li přechozený vztah vyřešit, vyhledejte odborníka
Pokud jste oba dva rozhodnuti a chcete se pokusit vztah zachránit. Doporučuji včas vyhledat odbornou pomoc. Jakmile začnete pozorovat první příznaky přechozeného vztahu, jednejte.
Čím dříve, tím lépe. Lidé totiž často přicházejí pro radu k odborníkovi až ve chvíli, kdy se jejich vztah nachází v hluboké krizi a pomoc pak bývá značně obtížná.
Kontaktujte mě a společně se pokusíme nalézt východisko z vaší obtížné situace. Spolu s vaším partnerem či partnerkou identifikujeme hlavní problémy a nalezneme postup, který vám pomůže tuto partnerskou krizi překonat.
Související články:
Přechozený vztah
Jak předejít přechozenému vztahu?
autor článku: Karel Chába
Dobrý den
S partnerem jsme 7 let ale poslední asi 2 roky to jde z kopce. Nechoval se ke mě hezky, nepomáhal mi, ale dala jsem mu ještě šanci. Přiznám se, že i já potom udělala velkou chybu. Mám ho ráda, ale nevím jestli je to ještě láska. Nejsem šťastná, ale máme spolu tolik hezkých chvil, a je mi líto to „zahodit“. Říká, že se snaží, ale já jeho snahu moc nevidím. Akorát vždy vše obrátí proti mě. Jsem zoufalá, nevím co dělat. Budu ráda za jakoukoliv radu.
Předem moc děkuji
Dobrý den, nehodnoťte to, co máte za sebou, to dobré, ale schopnost řešit to negativní. To rozhoduje o tom, zda vztah vydrží, zda má cenu. Z minulosti se žít nedá. Takže ideální by bylo si promluvit a navrhnout řešení. Pokud oba aktivně budete problém řešit, má to cenu, a opačně. Začít byste měli u těchto dovedností – viz přiložené odkazy: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/.
Dobrý den,
Jsme s partnerem asi 12 let a máme mezi sebou 9 let rozdíl. Poslední rok , se neustále hádáme, protože jsem prodělala dlouhodobou nemoc. Přestali jsme mýt i intimní život. Pořád mi na něm moc záleží a miluji ho, ale on už odmítá veškerou mou snahu a nereaguje na tato slova. Nechce komunikovat, vynechává mě ze svého programu, nikam spolu už moc nechodíme. Jen občas svitne světlo a děláme takové hurá akce, ale hned pak je vše opět při starém zvyku. Bydlíme spolu v pronájmu a on by chtěl už vlastní bydlení. Já též, ale dohadujeme se na stejném názoru. Někdy to zajde, tak daleko, že chce rozchod a odejít, ale ani jeden se nemáme vlastně kam. Mám se snažit pořád zachraňovat vztah?
Dobrý den, musíte to chtít oba. Pokud se budete snažit jen vy sama, nikam to nepovede. Budete vyčerpaná a on bude mít pocit, že ho nutíte. Ještě více se od sebe budete oddalovat. Promluvte si s ním o tom, že na vztahu musíte pracovat, jinak nemá smysl, abyste spolu zůstali.
Dobrý den,
jsme s partnerem spolu 9 let s malou přestávkou (po7letech), ale vrátili jsme se k sobě. Milujeme se. Máme společné zájmy. Chtěla bych se vdát, už jsme měli i termín, ale zrušili jsme ho protože on pořád neví. Partner nemůže mít děti přirozenou cestou. To jsme podle mně překonali, problém je že já jsem věřící, věděl to o mně od začátku vztahu že budu chtít aby i děti (snad se nám to povede) chodili do kostela, na náboženství. Nerozumíme si s rodiči. Má cenu zachraňovat to když on neví? Pak mi ale řekne že mně moc miluje a nechce přijít o lásku a přítele v jednom. Děkuji.
Dobrý den
Jsme s přítelem 7 let. Od mých 16. Myslím, že náš vztah je přechozený. Bydlíme spolu 6 let a děti nemáme. V našem vztahu byla nevěra, hádky. Jde vidět, že přítel už je zvyklý na stereotyp. Nikam moc nechodíme, většinou každý zvlášť. Po sexuální stránce už to taky není ono, v domácnosti je to takové mdlé. On říká, že zamilovaný je, ale ta každodenní rutina mě začíná ničit. Nevím, jak z toho ven. Bojím se změny a že jí budu po čase litovat. Mám strach z toho pocitu, že se vrátím domů, a tam nikdo nebude. I když si většinou připadám sama v jeho společnosti. Má to ještě cenu? Jsem z toho smutná, ale čekám na něco, co nejspíš nepříjde.
Děkuji
Dobrý den, ano, samo se nic nestane. Na tento článek navazují odkazy na další články a tam máte vše, na co se ptáte, popsáno.
Dobrý den, s partnerem jsme něco málo přes osm let z toho tři roky bydlíme společně v pronájmu. Jemu je 27 a mě 28let. Náš vztah byl vždy „perfektní“ vše klapalo, domácnost, dělali jsme si navzájem malé radosti ale cca před půl rokem jsem začala pociťovat, že se ve mě něco mění. Už jsme netrávili čas tak aktivně jako dříve, některé věci se staly automatické a já , jsem už přes rok čekala zda mě požádá o ruku a žádost nepřišla, i když jsem s partnerem o tom mnohokrát mluvila. V tuhle chvíli se nacházíme v dost patové situaci. Já zrušila dovolenou a na týden odjela k babičce, pryč ode všeho, vyčistit si hlavu. Během té doby jsme se rozešli a teď mě prosí ať to zachráníme…Lze to ještě vrátit?
Dobrý den, ano jde. Ideální bude, když si řeknete, co bylo špatně. Jak to změníte. Není možné se vrátit jen do vztahu a říci si „už na sebe budeme hodní, teď už se budeme mít dobře“. Musíte řešit příčiny.
Jsem ve vztahu 8 let, od mých 15.Přítele mám ráda, plánovali jsme budoucnost, je moc hodný, miluje mě.Ale potřebovala bych teď ten vztah nějak posunout (společné bydlení,…) To se zatím nedaří (studujeme) a já si začala uvědomovat, že vlastně nemáme nic moc společného. Je mi s ním dobře, to ano, ale někdy bych chtěla, abychom měli nějaké společné koníčky, aktivity apod. Je nespolečenský, nechce se seznamovat s mými přáteli, nejradši by byl pořád jen se mnou a to já nedokážu.Nevím, jestli je to jen stereotypem a mám vydržet nebo jestli ve svém věku nemám zkusit ještě něco jiného. Ale strašně se bojím, že zůstanu sama, že nakonec vždycky budou větší problémy než tohle a zpět už to nevrátím.
Dobrý den, držet byste určitě neměla. Pokud trpíte strachy, měla byste vyhledat pomoc a řešit to. Když budete silnější, budete schopna udělat to, co chcete. Bylo by dobré, kdybyste si promluvili. O tom, co vás trápí, co chcete, atd. Zkuste to dle tohoto článku https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/
Jsem ve 14ti letem vztahu,trictvrte roku jsme manzele.Myslite,ze mame sanci na to aby nas vztah vydrzel nebo ne?Hodne se ted hadame,vetsina hadek je kvuli tomu,ze nas manzelovala maminka s tatinkem hlidaji,kontroluji,vyzvidaji,kde jsme byli,co jsme delali a s kym jsme byli,pak hned koukaji na internet a mapuji.Uz tento problem trva min. 7let,nejakou dobu jsme to neresili,ale pak manzelova maminka,me hlidala na firemni akce a ke me se to od kolegu doneslo a vsichni se nam smeji,jak nas hlidaji,Me to zacalo vadit,promluvili jsme si s nima,ale manzelova maminka se urazila a zacala delat naschvaly,chtela jsem at jim tedy nerikam kam jedeme,atd,manzel je toho nazoru,ze natom neni nic spatneho
Dobrý den, šanci máte, pokud budete chtít problém vyřešit oba a manžel bude chtít konečně ustřihnout pupeční šňůru. Dohodněte se tedy na tom, jak věc řešit, aby to vyhovovalo oběma. Pokud vám to nepůjde, tak se na mě obraťte osobně a já pro vás udělám, co bude možné.
Dobrý den, jsme ve vztahu 11 let.2 roky spolu žijeme,začli jsme spolu chodit brzo,já 16 on 19 let (první vztah).Partner se však do manželství ani dětí nehrne.Tak jsem mu nedávno navrhla svatbu,nejdříve souhlasil, našli jsme termín,ale vůbec o tom semnou nechtěl mluvit,nic řešit,dokonce mi o tom zakázal mluvit před přáteli a rodinou, dokud to nebude oficiální (tím myslí prsten). Nakonec jsem vzdala své snahy a zrušila jsem naši úmluvu o případné svatbě s tím, že ho už nebudu do ničeho nutit. Problém je v tom, že mi je 27 let, chci se vdát, chci mít děti s mužem, kterého miluju. On nic z toho nechce.Nevidím řešení, bud ho dotlačím a bude nešťastný on nebo budu pořád čekat a budu nešťastná já.
Dobrý den, myslím, že si nechcete přiznat, že to, co máte udělat, je rozchod. Volíte mezi dvěma variantami a obě jsou špatné. Zamyslete se nad tím.
Dobrý den, zajímalo by mne, zda mají starší partneři šanci udržet vztah i po této době 4-8 let, pokud již děti mít nemohou (ale každý má své dospělé děti z předchozího vztahu). Děkuji za odpověď.
Dobrý den, ano, určitě, když se o ten vztah budou starat.