Klienti se mě často ptají, zda je pauza ve vztahu dobré řešení krize, a pokud ano, jak dlouho by měla trvat. To záleží na tom, čeho chcete pauzou dosáhnout, dobře si to proto rozmyslete. Každý vztah je jiný a žádný univerzální vzor, jak má ten ideální vypadat, neexistuje.

Pro koho a v jakých situacích má pauza ve vztahu význam

Vztah se někdy dostane do situace, kdy se pár nebo jednotlivec nedokážou posouvat, jsou v patové situaci a nevědí, co dál. Může jít o problém s alkoholem, nekonečnou nevěrou plnou odchodů a návratů, žárlivostí, násilím, workoholismem, s tím, že jeden z partnerů neví, co od vztahu chce, atd. 

Partner donekonečna slibuje, že na svém problému bude pracovat s odborníkem a že se změní, ale nic se neděje. Protějšek si dělá naděje a nechce se vzdát vztahu. V této situaci se naskýtá více možností, jednou z nich je i pauza, kterou druhého motivujete, aby na sobě začal pracovat. 


Pokud se tedy dohodnete na pauze ve vztahu s jasným cílem přinutit partnera k práci na sobě a on s tím souhlasí, tak se do toho dejte. Po velmi krátké době se ukáže, zda někam dochází (třeba na sezení za psychologem) a zda dělá pokroky. Vy máte čas a klid si uvědomit, zda ho chcete ještě do svého života. 

Nedávejte zákazy a neurčujte, co kdo během pauzy ve vztahu může nebo nemůže. Naopak: vy potřebujete, aby se každý z vás projevil tak, jak to cítí a chce. Pokud se k sobě totiž vrátíte s tím, že jste si zatajili důležité skutečnosti, zaděláváte si na to, že vztah nebude ani po skončení pauzy fungovat.

Osobní krize, nevěra i stereotyp: lidé si pauzu ve vztahu dávají z různých důvodů

Častým důvodem, proč se lidé uchylují k pauze ve vztahu, je ten, že si jeden z partnerů není jistý tím, co chce. Někdy to souvisí s osobní krizí: takový člověk si není jistý, jak dál pokračovat v životě, a má pocit, že pokud setrvá ve vztahu, nebude mít prostor a čas si to ujasnit. Týkat se to ale může také toho, že jeden z partnerů neví, jestli chce s druhým ještě vůbec být, neví, co k protějšku cítí, a proto potřebuje pauzu ve vztahu. 

Lidé si dávají pauzu také proto, že jeden z partnerů prožívá krizi a není si jistý, zda má ještě dostatek motivace na vztahu pracovat. Dalším častým důvodem je nevěra ve vztahu. Ten, kdo se jí dopustil, si potřebuje ujasnit, zda chce se se svým primárním partnerem zůstat, nebo raději odejde za milencem či milenkou.  

K pauze ve vztahu přistupují také partneři, jimž se do vztahu vloudil stereotyp, případně tací, kteří spolu žijí již roky a jsou svým způsobem unavení jeden druhým, a proto si od sebe chtějí odpočinout.

Kdy pauza ve vztahu nemá smysl

Pokud se na problému ve vztahu podílí oba, nemá většinou pauza ve vztahu význam: nevyřeší problémy s komunikací, hádky, nenaplněné potřeby, špatně rozdělené role, málo společných chvil, atd. 

V případě, že si dáte pauzu a zjistíte, že se k sobě chcete vrátit, musíte se tak či tak vrhnout na řešení toho, co vás k pauze ve vztahu dohnalo. Byla by chyba si jen říci „vracíme se k sobě, máme se rádi, problém je zažehnán“. Jedině společnou prací na obnově vztahu, pojmenováním příčin problémů a jejich následným (ne)odstraněním totiž můžete vztah někam posunout. Případně se ujistit, že už ve vztahu pokračovat nechcete nebo to není možné. Nejrychlejší způsob, jak zjistit, co bude či nebude fungovat, je uvést věci co nejdříve do praxe. 

Než si tedy pauzu ve vztahu uděláte, je důležité, abyste si dobře rozmysleli, co má být jejím cílem. Pokud nevíte, kam byste se v jejím průběhu chtěli posouvat a na co konkrétně byste se chtěli zaměřit, nic moc vám nemůže dát. Pauza ve vztahu není lékem na příčiny problémů, ty na vás po návratu k sobě budou stále čekat, pauze ve vztahu je nevyřeší.  

Jak dlouhá má být pauza ve vztahu? 

Každý člověk, vztah a situace jsou jiné, a proto se nedá obecně říci, jak dlouho by pauza měla trvat. Nejčastěji se doporučuje, aby byla pauza ve vztahu dlouhá 2 až 6 měsíců. O konkrétní délce by ale mělo rozhodnout to, z jakého důvodu si pauzu vlastně berete. Důvod pauzy je velmi důležitý, spousta lidí k situaci bohužel přistupuje tak, že se rozhodne, že si pauzu zkrátka dají, její délkou či průběhem se ale více nezabývají.

To, jak dlouhá by pauza měla být, by mělo určit, jak moc času potřebujeme k naplnění jejího cíle. Tento cíl samozřejmě musíme znát předem a v průběhu pauzy jeho plnění ideálně průběžně vyhodnocovat. Pauza by měla být opravdu využívaná co nejefektivněji, a hlavně aktivně. Tak k ní většina lidí ale nepřistupuje, a tak je vlastně úplně jedno, jak dlouho bude pauza trvat: oni totiž jen pasivně čekají na to, co se stane v jejich mysli, jak se začnou měnit jejich názory, úhly pohledu a postoje k tomu, co je trápí a co je k pauze přivedlo. 

Pauza ve vztahu nesmí být nekonečná

Budete-li si dávat pauzu ve vztahu, zvažte pravidelné „zastávky“, při nichž vyhodnotíte, jak se vám daří naplňovat vaše cíle a zda pauzu využíváte skutečně efektivně. Pokud zjistíte, že tomu tak není a že tedy pauza k ničemu nevede, prodlužovat ji nemá cenu a je třeba zamyslet se nad tím, jestli se k sobě s partnerem vrátíte, nebo se definitivně rozejdete. 

Jak dlouhá pauza ve vztahu bude, by mělo reflektovat také to, že vztah je vlastně závislost: jeden na druhém jsme v něm do nějaké míry závislí a vzájemně se potřebujeme. Je to samozřejmě individuální a každý to má jinak, obecně ale platí, že pokud by byla pauza delší než 6 měsíců, mohli bychom se od sebe začít až moc odcizovat: po takové době bychom si již mohli příliš zvyknout na to, že s partnerem nejsme, a zásadně oslabovat vzájemnou závislost.Dojít by pak mohlo k tomu, že se od sebe odcizíme úplně a jeden druhého už nebudeme vůbec potřebovat. Pauza by tedy z tohoto důvodu neměla být nekonečná. 

Pokud o pauze ve vztahu přemýšlíte, dejte si skutečně práci s tím, abyste si uvědomili, k čemu má být, jak ji využijete a kam chcete směřovat. I toto vám pak pomůže lépe si určit, jak dlouho by vaše pauza měla trvat.  

Pauzu ve vztahu chce většinou jen jeden

Můj názor je, že pauza je v dnešní době nadužívaná a nadměrně doporučovaná jako všelék na problémy a krize ve vztahu. Není ale ani zdaleka pro každého a fakt je, že ji ve vztahu chce většinou jen jeden z partnerů. Ten ji navrhuje, druhý ji pak chtě nechtě musí přijmout.

Důležité je v tomto případě, abyste partnerovi dokázali vysvětlit, proč má k pauze vlastně dojít, ale také to, co se ve vás děje. To je často samozřejmě velmi těžké i proto, že mnozí využívají pauzu právě k tomu, že si potřebují urovnat své myšlenky a priority a rozhodnout se, jestli ve vztahu chtějí ještě zůstat.

Jste-li v pozici toho, kdo pauzu ve vztahu musí přijmout, pokuste se od partnera zjistit co nejvíce, zároveň mu ale popište i to, co se děje ve vás. Čím více informací budete mít, tím méně budete trpět: nejhorší je totiž nejistota. 

Uzavřete dohodu o pauze, bude se vám snášet snáz

Velmi důležitá je dohoda o pauze ve vztahu. Abyste se mohli s pauzou co nejlépe vyrovnat, je dobré si říci, co je jejím účelem, ale také jaká budou pravidla. Načrtněte si zkrátka cestu, jak se dostanete k vytouženému cíli. Pravidla by se měla týkat hlavně toho, zda se budete kontaktovat či vídat, nebo ne, abyste vše ještě nezhoršovali. 

Ten z vás, který pauzu prosazuje, si musí vše dobře rozmyslet. Je velmi důležité dohodnout se na tom, jak má pauza probíhat, ale také jak má být dlouhá. Pokud byste se po jejím skončení do vztahu vrátili, bude tato dohoda i jakýmsi lakmusovým papírkem, indikátorem toho, zda budete na vztahu ještě schopni pracovat.

Buďte v průběhu pauzy ve vztahu aktivní

Je samozřejmě nesmyslné myslet si, že jenom pauza něco vyřeší. Jen se po jejím skončení vrátit do vztahu a nezměnit nic nebo nevyřešit příčiny, které k ní vedly, samozřejmě nikomu nic nepřinese. Proto se do detailů bavte o tom, jak by se v rámci ní mělo žít a postupovat. 

Pokud dokážete udělat kompromis teď, budete schopni dělat kompromisy i po návratu z pauzy.A to přirozeně toho, kdo vše inicioval, může zklidnit a dát mu ten správný signál, že má smysl se po pauze do vztahu vrátit.

Ideální je zaujmout k pauze aktivní přístup. Po dobu jejího trvání se zaměřte na to, co chcete zjistit a uvědomit si. Klaďte si otázky, a to ideálně s pomocí odborníka: psychologa, který vám s tím, abyste se sami v sobě vyznali, pomůže. 

Jak se s pauzou vyrovnat? Změňte hrozbu v příležitost!

Pojměte pauzu jako jakýsi test toho, do jaké míry umíte být sami se sebou, sami za sebe. V dnešní době sociálních sítí, internetu, televize a jiných médií zcela zapomínáme sami na sebe. Málokdo umí být jenom sám se sebou v tichu a tak, aby se nenudil, nebo dokonce neměl špatné pocity.

Doporučuji vám zaměřit se sami na sebe a věnovat se aktivitám, které vás naplňují – sportovním, vzdělávacím, ale také sociálním. Pokud vám to dříve dělalo problém, učte se být tím, kdo plánuje a zařizuje akce, kdo má nápady a iniciuje je u přátel. Je důležité být nejen sami se sebou, ale také dát druhým pocit, že o ně stojíte a že má smysl, abyste spolu něco podnikali. 

Pauza ve vztahu má svá nebezpečí

Jak už bylo řečeno, pauza ve vztahu má smysl hlavně v případě, kdy chcete dát partnerovi šanci, aby zapracoval na svých nedostatcích, ujasnil si, co chce, případně s kým chce být, anebo vyřešil svou osobní krizi. Tyto skutečnosti zásadně ovlivňují atmosféru vztahu, vy ho ale chcete zachovat a pauza se jeví jako možnost, jak protějšek motivovat k aktivitě a dát mu prostor a čas na urovnání myšlenek. Problém tedy v tomto případě vnáší do společného života jen jeden z partnerů. 

Podílíte-li se ale na problému oba, pracujte společně na záchraně vztahu a odstranění příčin, vinou kterých jste se dostali tam, kde se právě nacházíte. Pokud byste si v této situaci dali ve vztahu pauzu, můžete si ho hodně zkomplikovat. Nemyslete si totiž, že když se oddělíte od partnera, se kterým jste roky, že vás to nijak nezasáhne. 

Abyste mohli odpovědně říct, že vám pauza prospěla a vy konečně víte, co chcete, museli byste odfiltrovat nežádoucí pocity a emoce, které nemáte pod svou kontrolou a které bez vašeho vědomí probíhají ve vaší mysli. Vzpomeňte si, kdy jste se naposledy něčeho báli. I přes racionální ujišťování sebe sama, že vám nic nehrozí, jste se strachu jen tak nedokázali zbavit. Mozek si nedal poručit a pořád vám strach připomínal. Podobně si bude dělat, co chce, když si dáte pauzu ve vztahu a odloučíte se od partnera. 

Které emoce a reakce pauzu nejčastěji doprovází?

Pro lidskou psychiku je každá změna (a to i ta pozitivní!) zátěží. Dáte si pauzu ve vztahu, odstěhujete se od partnera do nového bytu, k matce atd. Ze dne na den začnete žít jiný život, a to se musí někde projevit. Nebude vám dobře, vy si ale budete myslet, že se vám stýská, a budete se chtít vrátit. To ale nemusí odrážet skutečnost: mozek vám někdy lže a vy nevíte, co je pravda a co ne. 

Možná v pauze odejdete za milencem či milenkou a na očích se vám usadí růžové brýle: opět tedy nejste objektivní a hlavně posuzujete neposouditelné. Nikdy nemůžete srovnávat člověka, se kterým jste řadu let, s někým, koho znáte pár dní. Působí na vás psychické síly, které neovládáte, a tedy se nemůžete správně rozhodnout. Každý ví, že když je zamilovaný, není objektivní a něco si namlouvá.

Psycholog vám pomůže, když vás pauza znejistí

Při každém odloučení od partnera, při každé pauze ve vztahu, na vás působí různé síly. Jste-li ten, kdo pauzu navrhl, jsou to zpočátku síly negativní. Ty se ale za nějakou dobu mohou změnit na síly pozitivní: začne se vám stýskat, zapomenete, co vám ve vztahu vlastně vadilo, a opět nedokážete objektivně posoudit, co jste vlastně cítili. Naopak na lidi, kteří iniciátory pauzy ve vztahu nebyli, působí od začátku spíše síly pozitivní: stýká se jim a tato emoce překrývá racionální uvažování. 

Psychologové se shodují na tom, že hodnotu vztahu určuje hlavně společně odžitá doba, a to ať už je vztah jakýkoliv. Pauza ve vztahu je změna a zátěž a lidský mozek se s ní vyrovnává po svém. Pro laika bez znalosti lidské psychiky je velmi složité rozpoznat, jaké emoce jsou dílem samotného procesu vyrovnávání se změnou a kdy jsou důkazem toho, že má člověk druhého skutečně rád. Máte-li proto možnost, rozhodně se s radou o pomoc neváhejte obrátit na psychologa. 

Role psychologa při naplňování cíle pauzy ve vztahu 

Nejde jen o to, že někteří lidé potřebují radu psychologa ohledně svých citů při odloučení od partnera. Už jsem se zmínil o tom, že v pauze by měl být určitě ten, kdo pauzu potřebuje, aktivní. Nefunguje být pasivní, myslet si, že se od sebe jen oddělíte a vše ostatní necháte na své hlavě, ať vám řekne, co chcete a cítíte. 

V pauze jde o to, abyste sami sebe, svou mysl posunuli, a to až na výjimky lidé sami neumí. Právě proto byste měli pracovat s psychologem. Bez psychologa máte jen omezené možnosti, jak se na sebe a situaci podívat jinak, než jste to dělali doposud. A to je to, na čem nejvíce záleží: začít vidět situaci a sebe z jiného úhlu pohledu. 

To, kam jste se dostali a proč přemýšlíte o pauze, je vyvoláno tím, že jste se dostali na limit svého uvažování. Je to přirozené a je to právě okamžik, kdy vznikají osobní a vztahové krize. Pokud nepřijmete fakt, že sami své vidění situace nezměníte a že potřebujete pomoc psychologa, může vaše pauza ve vztahu být jen prohlubováním a prodlužováním problému. 

Pauza může, ale také nemusí být užitečným nástrojem ve vztahu. Měli byste k ní přistoupit? A pokud ano, jak dlouhá by měla být, jak při ní postupovat a proč v jejím průběhu raději konzultovat psychologa? Nevíte-li si ani po přečtení článku rady, vyberte si některou z konzultací, které nabízím. Rád vám pomohu.

autor článku: Karel Chába