Klienti (ona – 27 let, on – 28 let) mě požádali o pomoc při řešení krize vztahu, která se jeví jako velmi vážná s možností ukončení společného soužití.
Zkrácený rozbor historie vztahu
- pro oba byl partner z páru první sexuální partner
- každý měli jen po jednom/né kamarádovi/ce
- mimo práci trávili veškerý čas společně a jediná zábava a koníček bylo sledování TV a chození do kina
- poslední rok soužití zvažují potomka i z důvody utužení vztahu ad.
Důsledek
- vztah se stal pro oba nudný a monotónní
- neměli prakticky o čem hovořit, neb chodili jen do práce a jinak byli neustále spolu – žádné podněty a zážitky s kamarády
- i sex se začal stávat spíše povinností než příjemným zpestřením vztahu
- uvažovali o rozchodu, nicméně ani jeden si nedokázal představit žít s jiným partnerem
- spojení obou povah (viz příčina) sice mělo na jedné straně za následek spojení dvou velmi si vyhovujících lidí na druhou stranu se vztah nikam nevyvíjel a oba již delší dobu nudil ad.
Příčina
- vyhýbali se kontaktu s okolním světem
- oba měli strach z opuštění partnerem a proto se na sebe silně fixovali
- ona žila s matkou sama od 2 let života
- matka do ní projektovala své frustrace
- on žil ve spořádáné rodině, kde otec plnil pokorně submisivní roli vůči své ženě
- on byl tichý a neprůbojný od svého dětství ad.
Výsledek naší spolupráce
- vysvětlení, jak na ně působí výchova v dnešním partnerském životě
- s každým o samotě jsme si vydefinovali, kde opravdu chtějí ve vztahu setrvat a pracovat na jeho zlepšení – oba došli k závěru, že se pokusí vztah zachránit, pokud se do půl roku nic zásadně nezmění, rozejdou se
- zapracovali jsme opět s každým solo na strachu, že jeden druhého opustí + přesvědčení viz příčina
- stanovili jsme pro každého z páru soukromé volnočasové aktivity, aby každý měl čas sám na sebe a přišel mezi jiné lidi, společně se začali scházet s jinými páry z pracovního prostředí, jeden víkend z měsíce každý strávil s kamarády bez partnera
- pár si vydefinoval, co by od vztahu v budoucnu chtěli, aby to vyhovovalo oběma partnerům a že každý z nich začne pracovat i na své pracovní kariéře