Nepříjemnou pravdu, že má manžel milenku, zjistí mnohdy žena v době probíhající manželské krize. Také se ale může stát, že taková žena byla přesvědčena, že je v manželství vše v pořádku. Zjištění o milence pak mnohdy přijde jako blesk z čistého nebe. Jaké mohou být příčiny v obou těchto případech?

Souvislost krize a mimomanželského vztahu

Pokud partneři cítí, že je jejich manželství v krizi, že se citově odcizili, že se mezi nimi vytratila intimita a situaci neřeší, je většinou otázkou času, že si jeden z partnerů najde nějakou „spřízněnou duši“ mimo domov. Může se stát, že partnerství mnohdy funguje dobře na úrovni péče o domácnost a o děti. Bohužel složka citová, vzájemná blízkost a intimita mezi partnery často chybí. Na povrch pak manželství či partnerství působí mnohdy harmonicky, když se však podíváme hlouběji, bývá tam docela prázdno.

Tuto prázdnotu si pak jeden z partnerů začne samozřejmě naplňovat někde jinde. To často také proto, že se cítí v partnerství nespokojen, nemilován. V době, kdy jsou doma ještě malé děti, to pak častěji bývá muž, protože žena si často sytí svoji citovou složku právě kontaktem s dětmi. Přestože pak žena často cítí, že s manželem to po citové a mnohdy i po sexuální stránce není nic moc, situaci nemá chuť nějak řešit.

Řešení, které mělo přijít dříve

Často jí k nějakému řešení krize v manželství dožene až zjištění, že má partner milenku. Je pak na ní, jestli se rozhodne s partnerem rozejít, nebo zůstat. Pokud se rozhodne s partnerem zůstat, měli by si oba uvědomit, že k vyřešení situace bude málo jen to, že se partner s milenkou rozejde. Pokud nezačnou na vztahu oba pracovat, a nebudou jej chtít nejen posunout, ale také i přestavět, s největší pravděpodobností se po přehnání největší krize vše vrátí do původních kolejí „relativního klidu“.

Ten klid je ale opravdu pouze relativní, protože bude pouze otázkou času, kdy si jeden z partnerů opět začne hledat „emocionálního partnera“ někde mimo domov. Může být pak rizikovou jakákoliv situace – například u ženy nástup do práce po mateřské dovolené. Pak se může situace opakovat, jen tentokrát nevěrou ze strany ženy, která podlehne vzájemnému souznění, třeba s kolegou. Pokud se vztah nesytí vzájemnou blízkostí, je pravděpodobnost opakované nevěry vysoká.

Manžel si najde milenku, přestože je vztah v pořádku

Chtělo by to samozřejmě rozebrat i situaci druhou, kdy je ve vztahu vše v pořádku, a přesto si třeba muž najde milenku. V takovém případě, pokud není muž chronickým nevěrníkem, který potřebuje k životu vzrušení spojené se zálety, je pravděpodobné, že se takového vztahu bohužel také týká nějaká krize. Rozdíl je v tom, že si podváděný partner většinou takovou krizi neuvědomuje, a ani nepřipouští. Bohužel často k tomu, že je krize zametena pod koberec, dopomáhá i nevěrný partner.

Ten přestože cítí, že něco není v pořádku, že mu doma něco chybí, a je pak zákonitě přitahován k další osobě, své pocity dobře skrývá. Naopak se často doma chová pozorněji, mileji, a to jen proto, aby na něj nepadlo podezření, že se zamiloval někde jinde. Pak je třeba opravdu problémem, aby jeho žena pochopila, že pro něj není doma vše v pořádku, že se mu něčeho nedostává. Situaci pak takový nevěrný partner vůbec nepomáhá, ale naopak dává nejasné signály, a to mnohdy jak partnerce, tak milence.

Neupřímnost ve vztahu se nevyplácí

Takový muž se mnohdy dostane mezi dva mlýnské kameny, kdy nakonec neví kudy kam. Přestože třeba vůbec neplánoval rozbít rodinu, často si takovým chováním o to koleduje. Není pak výjimkou, kdy se při provalení takové nevěry manželka až poté dozví, co vše jejímu partnerovi chybělo, a co mu vadilo. Někdy si totiž takový muž stěžuje milence na svoje manželství či vztah, přestože by tyto věci měl říci především své partnerce.

Proč jen sliby nic nevyřeší

Pokud totiž nefunguje upřímná komunikace na kterékoliv straně, problémy se budou vracet, stejně jako nedoléčená angína. Pokud partner rodinu kvůli milence neopustí, a zůstane se svoji manželkou, zřejmě bude stále ve vzduchu otázka, jak mu může ona dále věřit? A problém mu věřit, bude mít i přes jeho sliby, že se taková věc již nebude opakovat. Tady každá rozumná žena chápe, že jí nepomůže ani žádná kontrola partnera. Pomůže jedině to, že bude vědět, že s ní její partner upřímně komunikuje.

Pokud to však doposud nedělal, může být cesta k takové komunikaci těžká, a mnohdy je nutná pomoc odborníka. Stejně tak, pokud se manželství rozpadne, a muž se rozhodne být s milenkou, je velká pravděpodobnost, že ta se jednou ocitne ve stejné situaci, jako jeho bývalá žena. Výměnou partnerky se totiž takový muž většinou nezmění. Stejně jako v původním vztahu nebude jasně dávat najevo jak se cítí, co mu vadí, a co mu chybí.

V případě, že takto nekomunikoval s jednou ženou, je možné, že stejně naučený vzorec svého chování s ním půjde do dalšího vztahu. Je hezké, když si říkáte „co bylo, to bylo“, ale přesto si myslím, že je vhodné přemýšlet o tom, jak se choval váš protějšek v předešlých vztazích. Pokud se choval neupřímně, nemá ve zvyku přebírat zodpovědnost za své jednání, čeká až se situace „nějak za něj vyřeší“, nemůžete čekat, že se najednou z něj stane úplně jiný člověk.

Pokud se nacházíte v situaci, se kterou si nevíte rady, neváhejte se mnou poradit. V sekci konzultace si můžete vybrat tu nejvhodnější právě pro vás.