Narození dítěte posune vztah na zcela jinou, lepší, intenzivnější dimenzi….takové očekávání má většina partnerských dvojic. Změny, které ovšem narození dítěte přináší, jsou mnohdy tak velké , že mohou vážně ohrozit partnerství nebo dokonce vztah zcela pohřbít.

Dítě mění vztah mnoha způsoby – pozitivními i negativními. Dítě je velkým zdrojem pozitivních emocí v životě partnerů, ale často se nehovoří již o tom, že právě narození potomka může být také začátkem problémů ve vztahu. Často nastávají právě tam, kde spolu pár nedokáže na rovinu komunikovat, kde se problémy zametají pod koberec, a také existují témata, o kterých „se nehodí mluvit“.

Proč je dítě ohrožením vztahu?

Zde hraje roli mnoho faktorů. Velmi důležitý je především postoj obou rodičů a jejich vyspělost. Problém často nastává v situaci, kdy jeden z partnerů toužil po dítěti a druhý ne. Negativní dopad taktéž může mít, pokud nejsou partneři zvyklí řešit konflikty. Narozením potomka se totiž zcela zásadně změní jejich každodenní život.

Dítě je najednou v popředí zájmu, k němu se upírá veškerá energie, vše se točí kolem něj. Snižují se kontakty s okolím i přáteli, je třeba mnohdy přehodnotit finanční situaci rodiny. Sexuální kontakty také často vezmou za své a je jich podstatně méně. Dítěti je třeba přizpůsobit dovolenou i volný čas.
Pokud se o vztah již před narozením dítěte dostatečně nepečovalo, je skoro pravděpodobné, že tato zátěžová situace, jakou je narození dítěte, spustí krizi.

Věk dítěte a zranitelnost vztahu

Podle studií je nejvíce manželství či partnerství ohroženo v prvních 1,5 až 2 letech dítěte.
V prvních letech potřebuje dítě nejvíce pozornosti a péče. Partneři si musí rozdělit nově úkoly a začínají fungovat v nových rolích. Pár, který si vytvořil již svůj systém, musí najednou zcela reorganizovat svůj život.

Typické problémy čerstvých rodičů

Jeden z partnerů (typicky muž) se cítí zanedbávaný.

Vznikají hádky kvůli rozdělení prací v domácnosti (ženy mají pocit, že se muži nechtějí účastnit a zapojovat tak, jak by si ony představovaly).

Žena se může cítit nedoceňována. Většinou se vzdá své profese a věnuje se pouze dítěti.

Model, kdy se žena stará o domácnost a dítě, muž pak o peníze, může spustit problémy. To především proto, že se ani jeden často nedokáže dost dobře vcítit do role toho druhého.

Pár očekává, že se dokážou se vším vypořádat bez problémů.

Muž se může cítit pod tlakem, kdy je veškeré finanční zajištění rodiny na něm.

Žena může cítit méně touhy ke svému partnerovi. Může se cítit vyčerpaná, může klesat emocionální blízkost mezi partnery.

Nepohodu ve vztahu pak zapříčiňuje především:

Snížení sexuální frekvence.

Malá pozornost k druhému, a z toho mnohdy vznikající žárlivost na dítě.

V domácnosti je více práce, kterou je nutno zvládnout.

Plánování koníčků a dovolené je do značné míry limitováno.

Méně volného času pro oba v páru.

Méně komunikace.

Nejčastější chyby, které dělají čerství rodiče

Nedělají nic jen ve dvou, jako pár.

Nekomunikují o změnách již před narozením dítěte a nepřipravují se na ně.

Žena má příliš mnoho očekávání o zapojení se muže do péče o dítě. Navíc může mít pocit, že muž musí sám vycítit, že potřebuje pomoc.

Muž mívá málo pochopení pro vyčerpanost své partnerky.

Žena věnuje muži málo pozornosti, muž zase očekává, že pozornost ženy k němu bude stejná i po narození dítěte.

Partneři nemluví spolu pravdivě o tom, jak se opravdu cítí, často se za špatné pocity stydí.

Oba mají iluzi, že dítě musí jejich vztah zintenzivnit a zlepšit.

Partneři si nenacházejí čas, aby o konfliktech komunikovali.

Žena se cítí zneužívána a nedoceňována, muž odstrkován.

Co dělat, pokud jste rodiče a cítíte, že jste se po narození dítěte odcizili?

V každém případě je důležité si promluvit o zklamání, které cítíte. Také se předem připravte na to, že změny, které přinese narození dítěte, ve vás nebudou vyvolávat jen pozitivní emoce. Někdy je dobré si popovídat s jinými rodiči, kteří mají podobné zkušenosti. Zjistíte, že občas jsou negativní pocity běžné, a že v tom nejste sami.

Vyhněte se jednostrannému vymezení rolí. Je sice vhodné diskutovat a udělat si rámcovou dohodu o tom, kdo bude za co zodpovědný. Tu je pak ale vhodné pružně upravovat podle potřeb partnerů i dítěte. Určitě je dobré, když o dítě nepečuje jen výhradně matka, ale když se ihned po jeho narození začne zapojovat do péče i otec. Partnerka pak má možnost si odpočinout, a otec si tak záhy buduje vztah k dítěti.

Otec by měl s dítětem navázat vztah, nejlépe se mu věnovat i nějaký čas jen on sám, bez neustálého zasahování partnerky. Ta by pak neměla zbytečně zasahovat do toho, jak se chce partner dítěti věnovat a nechat ho, aby získal ve vztahu k němu svoji vlastní zkušenost. Oba z partnerů by měli mít možnost „svého osobního času“, kdy se mohou věnovat čemu sami chtějí.

Také je dobré nezapomínat na to, že partneři nejsou pouze rodiči. Je vhodné být spolu někdy opět jen jako pár, a třeba jednou za měsíc si sami někam vyjet, zatímco dítě třeba někdo pohlídá. Vztah pak má větší šanci, že přežije i změny, které doprovází narození dítěte.

Pokud máte po narození potomka problémy ve vztahu, se kterými se nevíte rady, neváhejte mě kontaktovat  v sekci konzultace.