Abyste mohl/a dobře vyřešit situaci, kdy váš partner neví, jestli s vámi chce být, potřebujete vědět, jak v této situaci přemýšlí, co můžete a co byste neměl/a dělat. To vše se dočtete v následujícím článku.

Jak váš partner uvažuje, když neví, jestli s vámi chce být

Především bych vás chtěl upozornit na to, že si to v drtivé většině případů váš partner nevymýšlí. Chápu, že můžete být zaskočen/a tím, že ještě možná „včera“ vám partner říkal, jak vás má rád, plánoval s vámi budoucnost, a dnes vám oznamuje, že neví, co bude dál.

Tím, že partner neví, jestli s vámi chce být, se nachází v klasickém psychologickém konfliktu. To znamená, že jedna část jeho mysli by s vámi chtěla zůstat a ta druhá z jakýchkoliv důvodů chce ze vztahu odejít. Část mysli vašeho partnera, která se stará o naplňování potřeb, se domnívá, že s vámi své potřeby, plány a touhy nemůže naplnit. Je to ta část mysli, která je zcela sobecká a naprosto iracionální. Ta se stará pouze a jen o naplnění potřeb. Tato část mysli nezná vinu a neví, co to je kompromis.

Naproti tomu část, která je zodpovědná za morálku, se ho snaží ve vašem vztahu udržet. Moralizuje. Problém není ale jenom v tom, že je partner v konfliktu svých dvou částí mysli, ale i v tom, že pořádně neví, co chce, co by jeho nespokojenost vyřešilo. Nejde tedy jen o to, že neví, zda má dát přednost sobě, nebo zda chce být s vámi.

U člověka, který prožívá takto svůj vnitřní konflikt, se mění nálady doslova z minuty na minutu. Dokáže vám každou chvilku říkat, že chce něco jiného. V jednu chvíli je schopen vám říct, že s vámi zůstane a že všechno bude dobré, a za pár minut přichází s tím, že musí odejít, že to nemůže vydržet.

Tento způsob chování partnera vás přirozeně musí zraňovat. Nicméně vám doporučuji na základě toho, co si přečtete v článku, abyste se nad jeho chování co nejvíce povznesl/a. Jak už bylo napsáno, partner vám to nedělá schválně a dochází u něj ke klasickým psychologickým procesům, které prožívají všichni, kdo se nachází v situaci, kdy jsou frustrováni z nějakých nenaplněných potřeb a nevědí, jak tyto své potřeby naplnit. Sám postižený vnitřním konfliktem trpí, trpí tím, že neví, jestli s vámi chce být.

K frustraci dochází na základě nenaplněných potřeb, které se buď týkají přímo vztahu a vás, nebo nějakých jiných oblastí partnerova života. Pokud jde o vás a vztah, partner asi cítí pocit zmaru z nenaplněných očekávání, která na vás měl. Zde je na vaši obranu nutné podotknout, že to mohu být nereálná očekávání anebo že vy dva neumíte dostatečně dobře komunikovat. Partner ale nevidí problém v komunikaci, vidí ho vinou takzvaného přenosu ve vás. Přenos je další z psychologických procesů, který používají všichni. Abyste zjistil/a, jaký je rozdíl mezi komunikací a mluvením, doporučuji článek, Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace kde to vysvětluji.

V jiném případě si partner může myslet, že jste překážkou, že s vámi nedokáže naplnit své potřeby, týkající se třeba práce, a proto je tak silně nerozhodný a neví, zda s vámi chce být.

Co můžete udělat, aby partner zjistil, jestli s vámi chce být

Především na partnera v tento moment, v této situaci a v tomto období nesmíte tlačit. Pokuste se partnerovi dát čas a prostor, aby si mohl srovnat své myšlenky a aby měl pocit, že je při svém rozhodování svobodný. Doporučuji vám, abyste si sedli a v klidu bez emocí si promluvili o tom, kolik času bude váš partner potřebovat na to, aby si rozmyslel, co chce. Dále se dohodněte, jak se k sobě v tomto přechodném období budete chovat. Je velmi důležité, abyste se zbytečně nehádali, aby partner nemohl být ještě více frustrovaný a nedocházelo u něho k přesvědčení, že bude lepší, když se spolu rozejdete. Už tato dohoda vám může pomoci k tomu, že partner uvěří, že společně jeho problémy zvládnete.

Vy sám/a byste si měl/a najít někoho, na koho se můžete obrátit. Dobrou přítelkyni, přítele nebo partnerského poradce, abyste se mohl/a svěřovat s tím, co prožíváte, abyste si na celou situaci nepřipadal/a sám/a. V tomto období není totiž rozumné s tímto zatěžovat svůj protějšek, který sám neví, co chce, a mohlo by to u něj/ní vzbuzovat velké pocity viny. Tyto pocity v protějšku mohou vyvolávat stav, že by bylo lepší odejít a netrápit vás. Může cítit silný stud, že není schopen se rozhodnout, jestli s vámi chce být.

Co byste neměl/a dělat, když váš partner neví, jestli s vámi chce být

Nevyhrožujte partnerovi, jak už bylo řečeno, zbytečně ho nezatěžujte tím, jak tuto situaci negativně sám/a prožíváte. Nedělejte žádná unáhlená rozhodnutí. Tím byste jen partnera utvrzoval/a v tom, že se má sám okamžitě rozhodnut, a to většinou k tomu, že chce odejít. Chce utéct ze vztahu, kde má pocit, že vám ubližuje.

Už jsem se zmiňoval o tom, že jedna z částí mysli partnera vyvolává pocity viny. Říká mu, jak je špatný tím, že se k vám takhle chová. A to může být pro někoho tak neúnosné, že chce odejít, aby si ulevil. A to i přesto, že můžete namítat, že váš partner žádné pocity viny podle toho, jak se k vám chová, nemá. Doporučuji vám, abyste se na svého partnera díval/a jako na „nemocného“ a chápal/a, že situace, ve které se nachází, není něčím, co by si vymýšlel pro svou zábavu.

Co by měl udělat ten, kdo neví, jestli chce být se svým protějškem

Pokud nevíte, jestli chcete být se svým protějškem, pak ideální stav je pracovat na tom, abyste se v sobě lépe vyznal/a. Jsou dva způsoby, jak se můžete snažit situaci vyřešit. První způsob je pasivní. Budete jenom čekat, snažit se sám/a přemýšlet o tom, co byste chtěl/a a jak to máte udělat. Budete doufat, že to zvládnete. Nevýhodou s největší pravděpodobností bude, že stále dokola budete opakovat způsob myšlení, který jste praktikoval/a dosud. A tento způsob myšlení vás zatím přivedl jenom do problémů.

Naopak aktivní způsoby řešení situace nejlépe s odbornou pomocí povedou k tomu, že se začnete učit o sobě přemýšlet jinak. To vám dovolí se na sebe kouknout z jiných úhlů pohledu, než dosud. Pokud vstoupíte do terapie, začnete se zabývat hlubšími obsahy svojí mysli. Budete se zabývat právě tou částí mysli, která je v konfliktu s částí, která ve vás vyvolává pocity viny. Budete se zabývat tou částí mysli, která je nespokojená a chce po vás, abyste začal/a naplňovat své potřeby, abyste začal/a žít, říká vám, že máte právo na to, abyste byl/a spokojený/á.

Pokud pochopíte hlubší obsahy nevědomé mysli, pokud pochopíte principy toho, jak jste doteď přemýšlel/a, mnohem lépe se v sobě vyznáte a budete schopný/á se lépe rozhodnout, co máte dělat.

Pakliže i po přečtení tohoto článku stále nevíte, nejste si jist/á, jak byste měl/a postupovat, rád/a byste celou situaci pro jistotu probral/a s někým, kdo tomu rozumí, neváhejte a obraťte se na mě. Zde najdete možnosti konzultací. 

autor článku: Karel Chába