Co když žijete s partnerem, který onemocněl? Vy se však již necítíte ve vztahu dobře. Zůstáváte jen proto, že kdybyste odešla, trápily by vás zřejmě výčitky svědomí. Partner ve vás případnou vinu pěstuje a podporuje. Je dobré se obětovat a v takovém vztahu zůstat, nebo máte právo odejít?

Jarku vydírá manžel nemocí

Jarka si po rozvodu, kdy ji bylo něco přes padesát let našla nového partnera. Vzali se, jsou manželé již 5 let. Poslední dva roky je však Jarka s chováním svého partnera značně rozčarovaná. Její partner před dvěma lety vážně onemocněl, prošel si náročnou léčbou, kterou ovšem společnými silami zvládli. Přestože je ale její partner již nyní v pořádku, stále chce, aby se vše točilo jen kolem něj.

Sama říká, že ona nemá na nic nárok. Když je unavená, tak on se jí vysmívá, že „kdyby si prošla chemoterapií, tak by věděla, co je únava“. Její problémy zlehčuje, nebere je vážně. Vadí ji, že její potřeby jsou vždy až za těmi jeho, nebo se na ně vůbec nebere ohled. Na veškerou její snahu o komunikaci její manžel reaguje negativně. Veškeré diskuze nakonec stočí směrem k nemoci, kterou prošel. Jarka se cítí bezmocně, nejraději by svého manžela opustila, ale jak sama říká, nemá to svědomí.

Proč partner vydírá nemocí?

Chování manžela Jarky je manipulací, jak dosáhnout svého. Z nějakého důvodu se postavil do role oběti, a v té si libuje. Vynucuje si upřednostňování uspokojování svých potřeb před potřebami partnerky, a zatím se mu to úspěšně daří. Především proto, že mu Jarka jeho chování toleruje a umožňuje mu, aby jí neustále vydíral. Za chováním jejího manžela může samozřejmě stát strach ze samoty, opuštění partnerkou. Možná proto se snaží v Jarce vyvolávat pocity soucitu a především viny, pro případ, že by jej chtěla opustit.

Bohužel takovým chováním manžel Jarky dosáhne toho, že s ním bude partnerka ze soucitu, ale ne z lásky. Pokud si totiž neuvědomí, jak destruktivně působí jeho chování na vztah, a nebude chtít své postoje změnit, vztah nemá šanci na nápravu. Jeho chováni ale díky tomu, že bylo již dlouhou dobu tolerováno, zřejmě nebude jednoduché jen tak odstranit. Většinou se to povede pouze za pomocí odborníka, nebo pod silným tlakem okolností.

Co dělat, když partner vydírá nemocí

Jarka by v takovém případě měla dát jasně najevo své hranice tak, aby měl partner motivaci chtít něco na svém chování změnit. To samozřejmě nemusí být vůbec jednoduché. Za pomocí odborníka je ale možné změnit i takové vzorce chování, které si partner v tomto, či dokonce předchozím vztahu vytvořil, a během nemoci ještě zřejmě upevnil.

Také může pomoci změně tlak okolností. Ten může vytvořit Jarka tak, že nastaví pevně hranice, a z nich neustoupí. Pokud si totiž taková žena jen stěžuje, občas pohrozí odchodem či rozvodem, ale nakonec nic neudělá, partner si je čím dál tím více jistý, že se může takto chovat dál. Je třeba partnera upozornit, co se stane, když se bude jeho chování opakovat, a to pak bezpodmínečně dodržet.

V případě, že partnerovi o vztah jde, pochopí, že přestalo plané vyhrožování, a pokud se nezmění, zůstane nejspíš sám, protože ho partnerka opustí. Změna pro něj nemusí být jednoduchá, ale základ je, aby se změnit chtěl on sám. Vše, co může Jarka udělat je mu nabídnout pomoc a podporu ve změně.

Pokud však manžel Jarky o žádnou změnu svého chování nemá zájem, protože je takto spokojený, nemůže ho nikdo ani Jarka ke změně nutit. Jarka se pak musí rozhodnout, jestli chce s takovým partnerem a takový život dále žít.

Nemusí a není její povinností se svým manželem setrvávat jako partnerka. Může pomoci článek Bojím se rozejít s partneremMůže si bez výčitek svědomí zařídit život podle svého, a to bez něj. Může mu nabídnout pomoc v případě, že jí bude potřebovat, ale není povinna být jeho partnerkou. Především když se on k ní jako k partnerce již nějakou dobu nechová. Rozhodnutí je pouze na ní.

Pokud se potýkáte s problémy ať ve vztahu, či týkající se vztahu, neváhejte mě kontaktovat  a vybrat si jednu z možných konzultací.