Většina lidí vnímá krizi jako velice nepříjemnou a zatěžující záležitost, která do vztahu nepatří. Krize ve vztahu je něco, čeho se většina lidí, se kterými se potkávám ve své poradně, velmi bojí, a proto se jí snaží různými způsoby předejít. Většinou bohužel volí takové způsoby, které nefungují.

Krizi ve vztahu se nevyhnete

Já osobně se na krizi dívám jako na něco, co je ve vztahu nevyhnutelné. Každý z nás do vztahu přinášíme sám sebe a střídavě projevujeme své pozitivní i negativní stránky. Málokterý vztah, ať už je jakkoli dlouhý, se tak do krize nedostane.

Když se náš vztah nachází v první fázi, tzv. fázi zamilovanosti, nejsme vůči našemu partnerovi zatíženi ničím negativním. Vnímáme ho jako čistý, nepopsaný list papíru a všechno se nám zdá jednoduché a jasné. Toto však samozřejmě nevydrží věčně. Ve vztahu postupně začínáme prosazovat sami sebe a na svém protějšku pozorujeme více a více negativních věcí, což je přirozené. K tomu se přidává fakt, že my sami se v průběhu času měníme. Jen málokdo zůstává stejný, jaký byl před 10, 15 nebo 20 lety. A na to většinou velmi často zapomínáme.

Lidé se mění, vztah se vyvíjí

Po první fázi vztahu přichází fáze druhá, ve které zjišťujeme, že jsme s partnerem rozdílní, že si v mnoha věcech nerozumíme a nedokážeme si vyhovět. Začínáme se vůči sobě navzájem vymezovat a snažíme se, abychom se cítili dobře.

Spousta lidí, kteří ke mně v této fázi přicházejí do poradny, tvrdí, že by hrozně chtěli, aby jejich vztah byl zase jako dřív. To je samozřejmě nesmysl: jako dřív už to nikdy nebude. Společně už jste si něčím prošli a naivita z období zamilovanosti je ta tam. Už se mezi vámi udála také spousta negativních věcí a vy ve druhé fázi vztahu přicházíte na to, že je mezi vámi mnoho rozdílů. Pomalu ale jistě přichází období krize.

Řešte krizi komunikací

To všechno je ale ještě v pořádku. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy se ukáže, že partneři spolu ve vztahu neumějí komunikovat. Většina lidí umí mluvit, ale neumí komunikovat. Bohužel to takto často nevnímáme a máme pocit, že když jsme si něco sdělili, je to víc než dostatečně. Dostane-li se vztah do krize, nevidíme problém v tom, jakým způsobem jsme si věc sdělovali, ale hned začneme vinit toho druhého.

Ve druhé fázi vztahu je navzdory nepochopením a opakujícím se problémům ještě spousta pozitivní energie a naděje, že se věc nějak ustojí, že se partner změní, že se celá situace nějak zvládne. Nad zklamáním a frustrací stále ještě převládá naděje.

Nespokojenost se prohlubuje, přichází krize

Po tom všem přirozeně nastává třetí fáze vztahu. Tady už bohužel lidé většinou sami sebe začnou přesvědčovat o tom, že jim v mnoha věcech partner vyhovět nechce. Začínají být stále více sebestřední a stahují se do sebe. Mnohdy už nechtějí ani nic řešit, mají totiž pocit, že je ten druhý neposlouchá, že jim nechce vyjít vstříc, že jim nerozumí. Ve skutečnosti je ale často problém v tom, že mezi ženou a mužem je zásadní rozdíl, což mnozí lidé jen těžko chápou.

Ve třetí fázi vztahu dochází k tomu, že se naše nespokojenost prohlubuje. O druhém smýšlíme negativně a začínáme uvažovat o tom, jestli by nám nebylo lépe, kdybychom ze vztahu odešli nebo si našli někoho jiného. Máme tendenci tíhnout k někomu jinému, než je náš partner, nebo dokonce propadneme nevěře. Krize je každopádně na světě.

Krize je přirozená součást vztahu

Všechny tři fáze jsou v pořádku a projde si jimi velká většina vztahů. Proto tvrdím, že krize ve vztahu je víceméně nevyhnutelná. Dospějeme do ní na základě přirozeného vývoje, a to tím, jak se poznáváme, jak ztrácíme iluze, které jsme měli, když jsme do vztahu vstupovali. To všechno je ale správně: iluze totiž často vznikají jako představa o tom, jaký by měl náš protějšek být, abychom se ve vztahu cítili co nejlépe a nejbezpečněji, abychom sami o sobě získali to nejlepší povědomí. Takto to ale na světě nefunguje.

Problém, na který lidé bohužel narážejí, je ten, že spolu neumějí komunikovat. Neznají svoje vlastní potřeby ani potřeby svého protějšku nebo je neumí naplňovat. Nevidí, že jádro problému je ve skutečnosti úplně někde jinde než v jejich partnerovi.

Je váš vztah v krizi? Řešte to

Dostal-li se váš vztah do krize, nevěště hlavu a začněte se zabývat tím, jak z ní ven. V první řadě je třeba si uvědomit, že to, jak vnímáte situaci vy, není jediný úhel pohledu. Ve vztahu se dokážeme dostat až do bodu, ve kterém začneme věřit, že to, jak problém vidíme my, jak trpíme, je jedna jediná možnost, jak věc prožívat. Myslíme si, že pro našeho partnera situace není ani zdaleka tak negativní a že nejprve by mělo být vyhověno nám.

Postupně se dostáváme do stavu, kdy je nesmírně těžké něco pro druhého udělat, a to přesto, že bychom to hrozně chtěli. Jsme totiž tak frustrovaní a zranění, že máme pocit, že nejprve musí být splněna naše přání, že nejprve se musí snažit protějšek a pak teprve my.

Pracujte na vztahu, překonáte krizi

První věcí, kterou si tedy musíte uvědomit, že jeden jediný úhel pohledu neexistuje. Jediná možnost, jak se z krize dostat, je přiznat si, že není žádná jediná pravda. Je pravda vaše a pravda toho druhého a tyto dvě pravdy se od sebe často mohou zásadně lišit. Aby se situace, v jaké se nacházíte, mohla změnit, musíte být ochotní začít se svému partnerovi zase věnovat, poslouchat, co říká, a na úkor svých potřeb se snažit naplnit jeho potřeby. Snažit se zkrátka pro toho druhého něco udělat.

Následně se samozřejmě musíte shodnout na tom, že se situací chcete něco dělat, že krizi chcete překonat, že svůj vztah chcete napravit. Dohodnout se je třeba bez ohledu na to, kdo z vás má větší či menší vinu na tom, co se děje. Váš vztah je pořád vztah dvou lidí, oba dva jste se na vzniku krize podíleli a jedině oba dva společně můžete posunout svůj vztah dál. Docílíte toho tak, že se začnete učit komunikaci. A to takové komunikaci, která je funkční a na jejímž konci vznikne opravdový kompromis. Pomoci vám v tom může například článek „Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace“.

Poznejte svoje potřeby

Začněte se zabývat také potřebami – tím, kvůli čemu jste do vztahu se svým partnerem vstupovali. Všichni se rodíme s přirozenou potřebou naplňovat svoje potřeby. Každý pak prostřednictvím naplňování svých potřeb získáváme pocit jistoty, lásky, důležitosti a vědomí, že jsme úspěšní v sociální skupině, atraktivní apod. Chcete-li se naučit pracovat s potřebami, pročtěte se článek „Partnerská dohoda“.

Naučit se správně spolu komunikovat a vzájemně naplňovat svoje potřeby jsou základní věci, se kterými byste měli začít, chcete-li úspěšně vyřešit krizi, do které se váš vztah dostal. V případě, že byste si ani po nastudování zmíněných pravidel nevěděli rady, určitě se na mě neváhejte obrátit. Rád vám prostřednictvím konzultace pomůžu. Druhy konzultací, které nabízím, najdete pod odkazem Konzultace.

autor článku: Karel Chába