Často se setkávám s tím, že lidé věří tomu, že se partner změní, že už teď bude pracovat na vztahu. Často tomu věří i ten, kdo to slibuje a myslí to v tom momentě zcela vážně. Bohužel velice často se ukazuje, že jsou to jen sliby a vše je po nějaké době jinak.

Proč vlastně tak často slibujeme, i když to pak dopadne jinak? Proč někdy i ten, co slibuje, na začátku svému slibu věří? Naší přirozeností je získat a chránit si již získané. Jsme tak naprogramováni a každý jednotlivec se liší tím, jaké má schopnosti k získávání a udržení si již získaného.

Při hrozbě ztráty v tak důležitých oblastech jako je partnerství, rodina, práce, peníze jsme vystaveni velkému emociálnímu tlaku. A zde se dostáváme k jádru pudla. Naše mysl se nás snaží chránit od psychické bolesti a často nám našeptává něco, co pak nechceme dodržet. To nešeptávání je v hlavě proto, že cílem je dosáhnout co nejdříve klidu, úlevy, stavu bezpečí – uchování si již získaného. A tak se někdy stane, že po provalené nevěře „viník“ slíbí vše, co je žádáno, „jen“aby si uchoval rodinu. Někdo lže vědomě, někdo tomu věří a pak jsou z toho jen problémy.

Jak tedy poznat, kdy jde o primární a kdy sekundární motivaci? Tou primární je myšleno to, že dotyčný (ten který slibuje) opravdu chce, protože to tak cítí, protože je splnění slibu pro něj důležité a především, vidí v tom pro sebe a pak i druhé užitek. Chce sám od sebe, je aktivní, transparentní a nečeká, až po něm budete změnu chtít. Uvědomuje si závažnost situace a vadí mu, jak se věc v současné době má.

Sekundární motivace je ta, kdy je člověk tlačen situací, partnerem do toho, že pokud se nezmění, tak něco… Ve strachu, že by mohl přijít k újmě, slíbí změnu, trochu se snaží a po krátké době se vše vrátí do starých kolejí. Respektive v momentě, kdy je zažehnána varianta, že by mohl něco ztratit.

Nedejte tedy jen na sliby. Chtěje vědět, co teď bude jinak, jak to bude vypadat, co bude dotyčný dělat, do kdy to bude, atd.

Ten kdo lže (vědomě, nevědomě) nebude schopen KONKRÉTNĚ odpovědět. Bude hodně mluvit o tom, že to dělá pro vás, děti, kvůli baráku, minulosti. Na to však nedejte. I když to může vypadat sobecky, je důležité, aby to dotyčný chtěl především pro sebe. Ze štěstí daného jednotlivce čerpají všichni kolem. Z neštěstí jakbysmet. Ten, kdo to myslí vážně, vám bude schopen popsat jednotlivé kroky, opatření, řekne vám, za jakým odborníkem půjde, aby si nechal poradit atd. Bude vám schopen říci, co mu to dá a proč to dělá.

Na závěr. Nevěřte chronickým slibovačům a uvědomte si, že na problému máte svých 50% podílu. Často vy sami jste tou příčinou, že se nic nezmění, neb váš protějšek vás zná a ví, že jen vyhrožujete, že jste slabí a nikdy se nedokážete postavit na vlastní nohy.

autor článku: Karel Chába