Příčinou žárlivosti a nedůvěry není váš současný partner, je to především problém, který si nesete uvnitř sebe.

Spisovatel Max Frisch řekl, že “Žárlivost je strach ze srovnání“. Lidé, kteří trpí žárlivostí často prohlašují, že nechápou, proč si zrovna je partner vybral. Zdá se jim, že nejsou výjimeční, hezcí nebo chytří. Mají pocit, že všichni jsou atraktivnější, zajímavější a krásnější než oni.

Vlaďka žárlí na partnera

Pro začátek si povíme příběh o Vlaďce, která se vždy cítila nepříjemně v přítomnosti svého partnera a dalších žen. Vnímala je jako své sokyně, o které by mohl mít její partner zájem. Připadala si méněcenná bez ohledu na to, že je velmi hezká a úspěšná. Zdálo se jí, že ostatní ženy mají něco, co ona nemá.

Sama Vlaďka říká: „ Zřejmě působím jak sebevědomá žena. V práci jsem společenská, jelikož jsem denně v kontaktu se spoustou lidí. Přestože mám pocit, že jsem kolegy i přáteli dobře přijímána, cítím se uvnitř nejistá a neatraktivní. Vždy se snažím zapůsobit na muže a někdy se dokonce přetvařuji. Většina lidí tak zná jen moji vnější masku“.

Bývalý partner mi snášel „modré z nebe“ a často mi říkal komplimenty. Nikdy jsem nezaregistrovala z jeho strany žádnou lež a náznak, že by mi mohl být nevěrný, přesto jsem mu nevěřila. Trpěla silnými pocity méněcennosti a strachem, že mě podvádí s nějakou zajímavější ženou.

Vlaďka podezírala svého partnera, a také se ho stále ptala, zda se mu zdá ta a ta žena zajímavější než ona. Situace se vyhrotila, když Vlaďka začala partnera vyslýchat ohledně jeho bývalých partnerek. Chtěla vědět vše, včetně různých podrobností, jak vypadaly, jak se chovaly, kam společně jezdili…

Žárlivost a strach se srovnání

Ze začátku ji partner o svých bývalkách klidně řekl to, co chtěla Vlaďka vědět. Jenže Vlaďku jeho upřímnost nijak neuklidnila, spíše naopak. V případě, že jeho bývalou přítelkyni uviděla ve společnosti, rozhodilo jí to a spustilo to další výslech (např. jestli se mu dotyčná zdála lepší či hezčí, jestli jí miloval více atd.)

Jakákoliv odpověď ji neuklidnila. Začala slovně útočit na něj i na jeho bývalé partnerky, urážela je a vysmívala se jim. To už bylo pro jejího partnera nesnesitelné. Jelikož si Vlaďka vůbec nepřipouštěla, že má nějaký problém s žárlivostí, nakonec se s ní rozešel. Cítil totiž, že ať dělá či říká cokoliv, pro Vlaďku je to stále málo. Pochopil, že není v jeho moci jí dokázat, že jí má opravdu rád a je jí věrný.

Dnes už Vlaďka chápe, že kdyby navštívila odborníka včas, mohla vztah zachránit. Až později si uvědomila, že se problém opakuje i u dalších partnerů. Pochopila, že problém je v ní, a začala s pomocí partnerského poradce pracovat na změně svých postojů. Sama říká, že to není vůbec jednoduché, ale dělá pokroky.

Žárlivosti jsou různé

Žárlivost na bývalé partnery

Urážení a zesměšňování bývalých partnerů má pomoci vypadat lépe při srovnání s nimi. Jistě ale tušíte, že vždy zřejmě byl a bude někdo zajímavější, atraktivnější nebo jen jiný, než vy. Některé věci nemůžete ovlivnit ani změnit. Je ale možné změnit svůj postoj, a nenechávat se ovládat pocity žárlivosti, které dříve či později otráví váš vztah.

Žárlivost na jiné ženy

Také Jana žárlí na svého manžela, kdykoliv se objeví ve společnosti jiné ženy. Je jedno, jestli jde o večírek, či pouze o rozhovor s kolegyní. Začne se pak svého manžela ptát, kdo byla ta žena, proč s ní mluvil, o čem se bavili, co s ní má. Jana také chce, aby jí manžel vysvětlil, proč vůbec chce trávit čas bez ní.

Žárlivost na kamarády i koníčky partnera

Manžel Jany chodil rád hrát s kamarády šipky. Zašel na ně jen jednou týdně, i tak Jana na to, že je s kamarády a ne s ní, žárlí. Má pocit, že jí manžel dostatečně nemiluje, jinak by trávil čas raději s ní. Vysvětlení manžela, že chce občas trávit čas i s jinými lidmi a chce se odreagovat, je pro ni nepochopitelné.

Její manžel se nakonec vzdal svého koníčku a omezil styk se svými přáteli. Ovšem jak se vzdal toho, co měl rád, tím více rostla jeho nespokojenost. Především i proto, že si Jana ani tak neodpustila žárlivecké výstupy. Neocenila, že se kvůli ní manžel něčeho vzdal. Naopak mu vyčítala, že přestože je teď s ní doma, tak by raději byl někde se svými kamarády.

Nakonec už toho měl dost a dal jí ultimátum. Buď přestane žárlit nebo se rozejdou. Když Jana viděla, že je zle, slibovala, že se změní a nebude žárlit. Bohužel toto předsevzetí asi po týdnu vzalo za své. Je jasné, že možností moc nemají, buď se rozejdou nebo budou muset s její žárlivostí něco dělat.

Žárlivost na vzhled

Jirka působí jako milý a přívětivý člověk, který by se pro druhé rozdal. Od své přítelkyně ovšem požaduje, aby byla za Popelku. Když si vzala nové šaty nebo se výrazně nalíčila, zdálo se, že se o něj pokusí infarkt. Čím více se zdála jeho přítelkyně atraktivnější, tím více se bál obdivných pohledů jiných mužů. Jakýkoliv kompliment směrem k jeho partnerce bral okamžitě jako snahu o její získání.

Když jeho partnerka před půl rokem shodila 5 kg, situace se ještě zhoršila. Normální partner by z toho měl nejspíše radost. On byl spíše zdrcen. Poslední kapkou bylo, když si oblékla šaty, které dle jeho názoru byly příliš krátké. Myslel si, že s nimi chce provokovat muže. Když ho neposlechla a nepřevlékla se, šaty na ní roztrhal a zamknul jí v bytě. To byla poslední kapka k tomu, aby se s ním rozešla.

Jirka by si měl uvědomit, že přestože bude mít jeho partnerka třeba sto kilo a nebude vypadat jako modelka, vždy může najít někdo, komu se bude líbit a připadat atraktivní. Jeho situaci tedy atraktivita či neatraktivita partnerky nevyřeší. Se svými démony žárlivosti se musí poprat on sám.

Žárlím na kamarádku

Šárka si stěžuje, že vždy toužila mít blízkou přítelkyni. Bohužel žádná kamarádka jí nikdy nevydržela. Problém je v tom, že potřebuje přátelství jiných lidí k tomu, aby se cítila důležitá. Říkala si, že bez blízké přítelkyně není její život zcela naplněn.

Pokud získala nějakou přítelkyni, okamžitě si ji začala zcela přivlastňovat a izolovat od ostatních kamarádek. Chtěla mít kamarádku, která bude v její zlaté kleci a jen ona k ní bude mít přístup. V případě, že byla nucena trávit čas i s dalšími přáteli své kamarádky, dopadlo to většinou tak, že se je snažila shodit či pomluvit.

Divila se tomu, že přestože by pro svoji kamarádku udělala první poslední, tak se od ní každá nakonec odtáhla. Zdravé přátelství je podobné jako partnerství, stále o svobodě.

Jak poznat, že máte sklony k žárlivosti?

Můžete mít problémy se žárlivosti v důsledků nízkého sebehodnocení, pokud si myslíte, že:

• Nechápete, co na vás partner vidí.
• Nezasloužíte si být milován/a.
• Nemáte co nabídnout partnerovi.
• Máte strach, že partner pozná, že jste nemožný/á.
• Nemůžete ukázat svoji pravou tvář, protože nastane odmítnutí.
• Nejsem dost dobrý/á pro svého partnera.

V případě, že máte tyto postoje, je jasné, že nevěříte ani svému partnerovi. Je důležité zjistit odkud pochází vaše snížená sebeúcta, a naučit se jí posilovat. Vlastní pochybnost vás tak vlastně nutí pochybovat o partnerovi. Proto žijete ve strachu, že si partner najde někoho jiného. To je důvod, proč se pak snažíte chránit partnera před všemi „soky či sokyněmi“.

Pokud se týká vás či vašeho protějšku nějakým způsobem problém se žárlivostí, neváhejte mě kontaktovat  v sekci konzultace. Ten vám může pomoci se zjištěním příčiny tohoto postoje a také s jeho změnou tak, aby již nenarušoval vaše vztahy.