Být s ním?

Dobrý den, nevím si rady s jedním mým vztahem a chtěla bych poprosit o odborný názor. Je mi 28 let a jedná se o spolužáka ze střední školy. Vždycky nás k sobě něco táhlo a cca od čtvrťáku na střední škole jsme spolu vždy na nějaké akce skončili tak, že jsme se líbali nebo se alespoň drželi za ruce… pak jsme se zase nějakou dobu neviděli a když se viděli, zase nás k sobě něco přitahovalo. Jednou, cca před pěti rokama jsme dokonce už i měli dvě rande, jenže on se pak delší dobu neozval a já se bezhlavě zamilovala do jiného, čímž jsem onomu spolužákovi zlomila srdce. Pár let se se mnou nebavil, já si prožila tříletý vztah s jiným a teď jsem rok sama. Spolužák už mi odpustil a začalo to nanovo… řekli jsme si, že pokud to nezkusíme, bude se nám to vracet pořád dokola… a tak se občas vídáme… jenže já pořád nevím, co k němu cítím a jestli s ním mám být. Jednu jeho část mám fakt hrozně moc ráda, rozumím si s ním, máme toho spoustu společného, dokážeme se spolu bavit o všem… ale jsou věci, které mi na něm vadí… jedna z nich je, že přestože jsme se spolu nesčetněkrát líbali, nelíbí se mi, jak líbá… ale vždy mě to k němu přitahuje.. spíš asi po té psychické stránce… po té fyzické je to horší… chodí stále v černé barvě a já bych hrozně chtěla, aby nosil i jiné barvy… atp. Možná se jedná o maličkosti, ale nevím proč je musím řešit… Vím, že ve vztahu jsou důležitější věci, ale nedá mi to. Říkám si, proč vlastně musím přemýšlet nad tím, jestli s ním chci být? Kdyby to bylo to pravé, nemusím nad tím přemýšlet… Měla bych ho mít ráda takovýho, jaký je… aby to všechno fungovalo. Neměla bych ho chtít nijak měnit. A když se na něj podívám, měla bych cítit něco v tom smyslu: Podívejte, to je můj kluk! a chtít to vykřičet do světa… ale to tak necítím. Na druhou stranu mě děsí představa, že to prostě stopnem a on se mnou nebude mluvit, což chápu, protože mu jen ubližuju… a přijdu tak o to naše porozumění, o to neidentifikovatelné, co mezi náma cítím… Nevím, jestli ho jen nezneužívám, protože vím, že mě má rád a je hrozně fajn vědět, že mě má někdo rád, cítit v něm oporu, nechat se obejmout… to jsou věci, co mi strašně chybí, když jsem sama… Jak mám zjistit, co k němu vlastně cítím a nějak se rozhodnout… nechci mu ubližovat. On ví, že váhám a trápí se tím. Předem moc děkuji za Váš názor.

1 komentář u „Být s ním?

    Karel Chába Červenec 26, 2011

    Dobrý den, nebudu vám říkat co máte dělat to si musíte rozhodnout sama. Pokud si odpovíte na otázky viz níže, tak by vám bude jasnější jakou cestou se chcete vydat.
    Chcete být s někým u koho vám vadí už na začátku takové věci jaké popisujete? Pokud jde na začátku o maličkosti, o co půjde později? Co se bude dít po pár měsících, letech?
    Nejde právě jen o to, že vám říká, že vás má rád a že vás má kdo obejmout? Není tady také problém u vás? Není problém v tom, že nejste dostatečná sama sobě a proto chcete dělat kompromisy, které vám ale nevyhovují už na začátku vztahu?
    Umíte si představit, že by jste s ním byla po zbytek života?
    Chcete s ním být jen proto, že vás děsí představa, že se na vás bude zlobit? Koho život tedy žijete?
    Není to spíše tedy jen z vaší strany kamarád a vy se jen bojíte, že přijdete o to co vám vyhovuje? Pokud nebudete v životě žít podle svých představ, jak můžete být spokojená a dosáhnout svého?

Svůj dotaz vložte do formuláře zde
Omlouváme se, komentáře a poradna jsou dočasně vypnuté. V případě, že potřebujete vyřešit svůj partnerský problém, můžete využít služby písemné konzultace. Pro více informací klikněte zde.