Pokud se nacházíte v situaci, kdy váš partner neví, co chce a potřebujete si ujasnit, jak postupovat, co dělat, pak pokračujte ve čtení tohoto článku.
Krize mužství, aneb když chlap neví, co chce
Fenomén, že chlap neví, co chce, má dle mých zkušeností v mé poradně stoupající tendenci. Domnívám se, že je to proto, že doba a společnost více a více tlačí na výkon. Více tlačí na výsledek a na to, aby výkon a výsledky přicházely za co nejkratší dobu. Mám pocit, že muži se nacházejí v dnešní době ve velké krizi, kdy nejsou dostatečně ukotveni ve společnosti. Neuvědomují si sami za sebe, kdo oni vlastně jsou, proč jsou vlastně na světě, co je tím hlubším smyslem toho, proč by je mělo něco naplňovat. Neuvědomují si dostatečně hloubku toho, co je to, co by je bavilo.
Spousta mužů kolem 40 let svého života začne trpět tím, že mají pocit, že všeho dosáhli a nic už je nebaví a nenaplňuje. To se odráží i ve vztazích. Pak jsou muži, kteří mají pocit, i když to tak může objektivně být, že zdaleka nedosáhli toho, co chtěli a začínají si uvědomovat, že jejich sny a plány byly přehnané, a že toho nikdy nedosáhnou. Takový chlap se pak může dostat do pasti, že vlastně neví, co chce.
Tato krize mužství se velmi často a silně odráží v partnerských vztazích, kde někteří muži iracionálně, ale přesto vnímají vztah takovým způsobem, že by je žena měla z toho vytáhnout nebo že by je žena měla naplňovat, aby se cítili celiství a spokojení. Bohužel žádná žena nemá takové schopnosti, aby toto vše muži splnila. Chlap neví, co chce, ale začne projevovat svou frustraci a nespokojenost vůči své ženě. Začnou mezi nimi velké problémy, příp. si najde muž milenku, což je častější.
Když chlap neví, kdo je, pak neví, co chce
Po krátkém rozčarování několika týdnů či měsíců, kdy je silně zamilován do milenky, bohužel přijde realita, kdy si uvědomuje, že se musí nějak rozhodnout. Musí si říci, co tedy chce, zda se chce rozvést nebo zůstat se svou ženou. Pro chlapa je to těžší tím, když neví, kdo je, když neví, co by ho naplňovalo, co by pro něj mělo smysl v jeho životě. Pak se mu velmi těžko rozhoduje.
V takové situaci je pro ženy nejlepší, i když je to samozřejmě velmi energeticky náročné, se snažit svého chlapa velmi dobře poslouchat. Což ne vždy jde, protože přirozeně chování chlapa může ženu zraňovat, např. zmíněná nevěra. Stav, kdy chlap neví, co chce, je pro ženu velmi zraňující.
I přesto vám doporučuji, abyste se pokusily svého chlapa co nejvíce poslouchat, ve smyslu naslouchání. Abyste vy, jako ženy, mohly zachytit, co vám chlap říká, co potřebuje. Ve své poradně se setkávám s tím, že často tyto informace ženy dostávají, ale právě skrze emoční zranění své muže neslyší a dělají všechno jiné než to, co jim muž říká.
Nejčastěji je to o tom, že chlap, který neví, co chce, potřebuje prostor, čas a klid na to, aby se mohl dobře rozhodnout. Dobře mu tedy naslouchejte a po nějakou smysluplnou dobu mu tyto věci umožněte. Smysluplná doba je především odvozená od toho, jak se k tomu ten daný chlap v přechodném období, které byste si měli dohodnout, chová. Měli byste se bavit o tom, co potřebuje, jak dlouho to bude probíhat. V tomto přechodném období, kdy je chlap v jakémsi „hájení“, by bylo ideální, aby chtěl tento problém aktivně řešit.
Jak aktivně řešit, když chlap neví, co chce?
Aktivně řešit znamená, že nejlépe vyhledá odbornou pomoc. Někoho, kdo se zabývá koučováním nebo terapií nebo někoho, kdo se zabývá hlubšími procesy mysli. Jde o to, aby si chlap, který neví, co chce, uvědomil, co se v něm děje, proč je frustrovaný. Problémem je, že spousta mužů to vnímá tak, že právě tím mužstvím je mimo jiné i to, že si poradí sami a stydí si sami sobě přiznat či přiznat partnerce, že neví, co chtějí, že si neumí poradit, pomoci.
I tak byste měli na svého chlapa apelovat, aby to řešil aktivně, pokud se nachází ve fázi, že neví, co chce. Pokud to bude řešit pasivně, tzn. že bude chtít jen čas, ale nedokáže vám říci, co bude v tom daném čase dělat, pak šance na to, že si to sám urovná v hlavě, je bohužel velmi malá a může se to táhnout i roky. Pak nemá smysl na svého chlapa čekat. Pokud máte sílu a chcete odejít, pak je to asi smysluplnější než čekat, jestli se probere.
Trpělivost a společná dohoda, když chlap neví, co chce
Běžně taková situace, zvlášť když je tam zamilovanost a nějaká milenka, trvá půl roku až rok. Tohle vám nemusí být příjemné. Procesy v naší mysli se nedají jen tak znásilnit, nedá se jim jen tak poručit, nedají se vypnout jako vypínač. Musíte se obrnit trpělivostí a musíte se dohodnout. Zde je velmi důležitá transparentnost, abyste si řekli, co se děje. Čím více budete oba dva v klidu, protože tam nebude nejistota a zatajování, tím více budete schopni udržovat klid po dobu přechodného období, aniž byste ničili a pálili mosty, které mezi sebou potřebujete uchovat, abyste se k sobě mohli vrátit.
Čím více budete destruktivní, čím více na sebe budete zlí, čím více bude nedůvěry, tím více budete bořit mosty a jen těžko se k sobě budete vracet. Je potřeba se na svého muže dívat tak, že to nedělá schválně, že si to nevymýšlí, když neví, co chce. Je to stav, který jeho samotného nemůže těšit a to je potřeba respektovat.
Samozřejmě nejde o to, abyste vše manželovi či partnerovi trpěla, na vše mu kývla. Musí to mít nějaký racionální základ, o kterém jsem psal. Musí to mít nějaký výhled na to, že se to vyřeší. Pokud bude váš chlap mluvit jen o tom, že neví, co chce, že se uvidí, ať mu dáte čas, který ale vlastně k ničemu není a nikam nevede, pak si nedělejte moc velké iluze, že to má nějaký smysl.
Pokud se i vy nacházíte v podobné situaci, kdy si nevíte rady, nerozumíte tomu, co se ve vašem vztahu děje, potřebujete poradit, podpořit, nasměrovat, pak si neváhejte domluvit konzultaci. Rád vám s tím pomůžu.
Autor článku: Karel Chába
Dobrý den pane doktore. Přítel 24 let já 37, věkový rozdíl jsme nikdy nevnímaly, mám dvě děti z předchozího vztahu. Vždycky si s nimi rozuměl a oni ho berou jako tátu. Jsme spolu 4 roky. Je to týden co nastala velká změna, přestal se se mnou bavit, tak jsem se ptala jednou pak podruhé. Nakonec mi řekl ze mě má rád ale neví jestli se mnou chce být. Má nás rád ale neví jestli mě miluje. Vím ze mu to nevyhovuje v práci a ještě mu nevyhovuje nás dům který máme na hypotéku. Každý den přijede z práce a hned zas jede pryč, když se zeptám kam, řekne pryč. Tvrdí že nikoho jiného nemá. Spí v obýváku, do ložnice už nechodí. Jestli chce konec proč to neřekne? Pořád jen Krči rameny. Děkuji Lida.
Dobrý den, Lído, nejčastější důvody takového chování jsou nevěra a osobní krize přenesená do vztahu nebo krize vztahu, kterou jako první vnímá partner. V takové situaci je klíčová komunikace. Hodně otevřená. Neřešte s ním tedy nyní jednotlivosti, co ho trápí, ale zkuste se zaměřit na to, abyste byli schopní otevřeně mluvit o pocitech. Co byste oba potřebovali, jak by vaše diskuze měli probíhat, abyste se byli jeden druhému ochotní otevřít. Teprve až toto budete mít vyřešené, má smysl vracet se k obsahové části. Pod odkazy přikládám články, kde píši více o komunikaci: https://www.partnerske-vztahy.eu/naslouchani-ve-vztahu/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/komunikace-mezi-manzeli/.
Dobrý den,
s manželem jsme spolu ve vztahu téměř 10let, manželé 2 roky. Před rokem jsme začali stavět dům. On tím domem hodně žije a když se vše neustále posouvá kvůli dodávkám materiálu, začal být extrémně frustrovaný a odrazilo se to v našem vztahu. Řekl mi, že neví jestli se mnou chce být, má strach, že už to nikdy mezi námi nebude jako dřív a neví co chce. U toho je do večera v práci, píše si neustále s kolegyní z práce. Má pocit, že jsme se odcizili, ačkoliv z mojí strany se city nezměnili. Teď je to jako na houpačce, občas na mě ani nepromluví, nedotkne se mě. Jindy když má lepší náladu tak to je fajn. Je možné, že je to celé způsobené hlavně tou stavbou nebo si to jen namlouvám?
Dobrý den, stavba domu je spouštěčem krize. To, co se děje, prověřuje vaše schopnosti řešit problémy. Ukazuje se, že tyto jsou velmi malé, nedostatečné na to, abyste krizi správně vyřešili. Manžel krizi řeší emocionální nevěrou. On to budu nejspíš popírat, ale bohužel to tak vypadá. K této nevěře přikládám článek pod odkazem: https://www.partnerske-vztahy.eu/citova-nevera/.
Prospěné by bylo, kdybyste na situaci začali společně pracovat. Pokud to neuděláte, je velká pravděpodobnost, že vám manžel může být nevěrný i fyzicky a propadnete se do hluboké krize. Jak můžete postupovat, popisuji v článcích pod následujícími odkazy: https://www.partnerske-vztahy.eu/co-delat-kdyz-to-ve-vztahu-neklape/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/jak-zachranit-vztah/.
Dobrý den,
jsem nějaká zmatená. Před Silvestrem loňského roku jsem se poznala s mužským 36 let. Po 1 schůzce se mi řekl, že už se vidět nechce.Po měsíci jsem ho kontaktovala, úspěšně odpověděl a devátá se rozjela ve velkém,povídali jsme si o všem možném,za mě super. Minulou sobotu nečekaně přijel,aj i po tom co jsem si myslela že už ho čekat nemám. Byl to super pokec prostě jako když jsme si psali, proběhl pak i sex,ale věděl že být nemusí. Dnes v pondělí mi napsal že se potom cíti jako kdyby udělal něco špatného,jako kdyby někoho podvedl,a to tvrdí že je dva roky sám.Ted už se zase odmlčel, nekomunikuje.
Nevím jsem prostě zmatená ze všeho,nevím co si mám myslet.
Dobrý den, jeho morální norma může a asi bude posunuta tak, že se odsuzuje za chování, které je pro jiné normální. Člověk, který to má takto nastavené, věří svému měřítku, co je a není správné a může na ostatní působit, že je divný a nepochopitelný. Nevymýšlí si to a tak, jak vám to popisuje, to prožívá a žije.
Dobrý den, s přítelem jsme spolu 6 let máme syna(2) a druhé dítě na cestě. Poslední týden se ke mě chová hrozně. (Jezdí kamion tak se vidíme jen o víkendu) celý víkend semnou nemluvil a když jsem se zeptala co se děje obekl se že nic. Nedá mi ani pusu prostě nic. V neděli než měl odjíždět jsem se ho zeptala co je. Lehl si zády ke mě a řekl mi že už ke mě necítí to co dřív a že neví jestli to jde spravit a že ani neví jestli vůbec chce. Že neví co chce ale odejít prej taky nechce. Nabízela jsem mu párovou poradnu ale prej nejde. Tak sem mu řekla že tento týden nebudeme komunikovat a ať se do pátku rozmyslí jestli semnou chce zůstat nebo ne. Ženskou jinou prej nemá. Vůbec nevím co mám dělat.
Dobrý den, Kamilo, nevidím jako reálné, aby vám za týden byl schopen něco definitivního říci. Problém, který ho trápí, je tak složitý, že týden nebude stačit. Naopak bude ještě ve větším stresu a ničeho tím nedocílíte. Chápu, že jste v nejistotě, ale on spíš potřebuje cítit, že ho navzdory tomu, jak vám ubližuje, chápete, že ve vás má oporu. Když to ucítí, bude spíše ochotný se vám více svěřit s tím, co se opravdu děje. Bude cítit větší naději, že se se situací dá něco dělat. Tím, co jste udělala, mu dáváte spíše důkaz, že je vše marné. Vím, že byste s ohledem na to, že jste těhotná, potřebovala podporu spíše vy, ale pokud chcete něco změnit, musíte v sobě najít energii.
Dobrý den, s přítelem jsme spolu 12let.Mame dvě deti.Nyní prožíváme velkou krizi ve vztahu, kdy jsme si oba uvědomili, že jsme se nechovali správně. Postupně jsme se vzájemně odcizili,našel si milenku,do které je zamilovaný. On sám prožívá období kdy neví co chce, od života i ode mě .Odejít nechce, prý potřebuje čas, aby si vše urovnal. Má smysl ještě takový vztah udržovat? Mám ho ráda i když mi ublížil a ani jeden nechceme hned pálit mosty. Děkuji za radu
Dobrý den, Pavlíno, pokud ani jeden nechcete pálit mosty, pak má smysl mu dát prostor a čas. Lidé v jeho situaci opravdu často neví, co mají dělat, a potřebují si na to přijít. To vyžaduje čas. Dohodněte si, jak se k sobě budete chovat v době, kdy se bude vídat s milenkou, abyste váš vztah moc neničili, zároveň mu tím ukážete, že mu umíte být oporou, že ho hned neodepíšete. Více píši v článcích pod přiloženými odkazy: https://www.partnerske-vztahy.eu/pritel-se-zamiloval-jine/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/manzel-miluje-milenku/.
Moc Vam dekuji. On se neustale snazi a i pise, komunikuje a rikam si, ze jeste zkusím chvilku vydrzet a pokud se nerozhodne do nejake doby, tak to ukoncin driv nez to bude pro me jeste horsi. Jeste citim, ze nejaka nadeje je, kdyz komunikuje, pokud nejsem zadni vrátka, ale kdo vi. To se nejspis uvidi casem.
Dekuji za radu
Dobry den, mam problem s pritelem. Uhanel me dlouhe mesice a nakonec me ziskal. Prvne se nehrnul di vazneho vztahu jelikoz prede mnou skoncil spatne. Vse probihalo v poradku jen obcas ma zkrat,, kdy chce byt sam a mit klid a pak za par dni vzdy se srovnal a bylo vse jak ma byt. Aktualne mu opet neustale pise a vola byvala a on ode dne kdy ji fotil se stahl. Rekl, ze nevi, zda jsem ta prava, ze nevi co ted a chce jen cas byt ted sam, e chce dale se vidat jako do teď, byt v kontaktu, ze chce se mnou byt a ze jsme spolu, jen chce cas a prostor. Nevim presne co delat vetsinou to resim spis nekomunikaci, aby mel ten klid co si preje. Co by jste mi poradil? Co delat ci nedelat? Moc děkuji
Dobrý den, Nikito, z toho, co píšete, bych to viděl tak, že problém u partnera bude hlubší. Tedy se domnívám, že budete mít tendenci toto své chování/nejistotu opakovat. Tím chci říct, že pokud nezačne řešit svůj problém v psychoterapii, vy byste si měla rozmyslet, zda toto chcete opakovaně podstupovat. Zda přijmete, že toto do vašeho vztahu bude patřit, nebo vztah ukončíte. Pokud nechcete být nespokojená, nedělejte tu chybu, že se budete dlouhodobě odvolávat na to, že vy s ním chcete být, ale on opakovaně neví, co chce. Tím byste se zbavovala záměrně své odpovědnosti za to, s kým jste ve vztahu a jaký ten vztah je. K odpovědnosti přikládám odkaz na článek, kde píši více o tom, že nemusí být problém jen na straně partnera: https://www.partnerske-vztahy.eu/jak-se-zbavit-zavislosti-na-spatnem-vztahu/.
Dobrý den, potřebuji poradit. Před 4 měsíci jsem se seznámila s jedním mužem. První dva měsíce byly skvělý, dával mi najevo jak o mě stojí, bylo nám spolu krásně, připadali jsme si jako spřízněné duše. Já do ničeho netlačila, byla je krátce po rozchodu, ale byla jsem z toho venku. První náznaky začal dělat on, city a tak. První mě představil rodičům a řekl že se mnou chce být. Já samozřejmě k němu cítila hluboké city a chtěla jsem s ním být také. Potom mi začal připadat odtažitý a z něj o měsíc později vypadlo že vlastně vztah nechce, ale že se semnou pořád chce vídat, že nechce nic uspěchat. Přijde mi že od té doby je odtažitý, není to jako dřív. Má cenu ještě počkat a zatím nic neunahlit?
Dobrý den, Anno, jeho odtažitost se jen tak sama nevyřeší. Není to jen nějaká přeháňka, která odejde a vše bude už jen zalito sluncem. Nejspíš to bude hlubší problém, který se mu dost možná stal i v jiných vztazích. Určitě má smysl ještě vydržet. Nicméně chtělo by to, abyste se bavili o tom, že se pomocí opakovaných diskuzí pokusíte hlouběji prozkoumat, co se v partnerovi děje. Otázka je, zda bude ochoten, protože tento druh diskuzí nemůže být ze své podstaty příjemný a musíte se zabývat zraňujícími tématy.
Dobrý den, jsem (25) s manželem (28) ve vztahu téměř 9let. Má brigádu na které si začal s paní sefovou (38+dvě děti) . Po týdnu odloučení jsme se začali vydat dal v podstatě podvadel manželku s milenkou a naopak. Když mi došli nervy. Vyhodila jsem ho. Nepsala, nekomunikovala. Po třech dnech přišel s prosikem jaká to byla chyba, jak mě miluje. Jsme spolu zase cca měsíc a já mám pocit, že to s milenkou opět táhne přitom budoucnost plánuje tak nějak semnou. Ale na přímou otázku miluješ mě. Odpovídá asi jo. Jak tomu mám rozumět? Na brigádě slíbil, že skončí, ale až udělá sena, dříve prý ne. Mé náměty na podezření. Domů se stále nevrátil, telefon skovava a stejně časy online jako milenka. Díky
Dobrý den, Veroniko, takto se to neřeší. Cesta vede přes pochopení toho, co dělá. Čím více na něho budete útočit, zakazovat, vyhrožovat (i když je to přirozené), tím více si bude vymýšlet. Asi je zamilovaný do milenky a nedokáže to vůlí ovládat. Tudíž je nutné v něm vzbudit dojem, že vám může říct, co se v něm děje, a nebude za to trestán. Potřebujete se transparentně bavit, co je nyní z jeho strany reálné a co ne. Je-li zamilovaný, není ze dne na den možné, aby to ukončil a vše bylo jako dřív.
Dobrý den, manžel s kterým jsem 10 let máme dvě děti 7 a 4 postavený dům ve kterém bydlíme 3 roky, v podstatě jsme si splnili sen. A najednou se odstěhoval k rodičům, že neví co chce, že potřebuje čas, srovnat si myšlenky, že je nespokojený a že mi to už tvrdí dva roky, ale bylo to jak na houpačce dobré/špatné nebrala jsem to jako obrovský problém. Po týdnu se vrátil, stýskalo se mu, byl měsíc doma. Bylo to krásné mezi námi. Dělala jsem všechno jak chtěl a pak z ničeho nic se zase odstěhoval bez jakéhokoliv varování. Že mu vadí cokoliv řeknu hned vystartuje a nechce, aby kvůli tomu trpěli děti. Že potřebuje víc času. Jsem už zoufalá prý nikoho nemá a radši bude sám. Nevím jak dál.. Děkuji
Dobrý den, Michaelo, dobře naslouchejte, co vám říká. Snažte se mu to splnit (v tomto období, kdy neví, co chce). Neumí si s tou situací poradit a když nyní půjdete proti němu, bude to brát velmi negativně. Netlačte na něho s řešením a nemluvte o tom problému, pokud nezačne on.
Dobrý den,
přítel se ke mně začal chovat velmi odtažitě. Odmítá se i setkat. Zeptala jsem se ho, co se děje a on napsal, že neví jak dál. Že se něco v našem vztahu změnilo a že to ztratilo jiskru. Situaci řešit nechce. Začal mě ignorovat. Na otázky odpověděl, že prostě neví. Poslední věta byla, že si to potřebuje promyslet a neví, jak dlouho to bude trvat. Ale dříve, jak za 4 dny se
prý nerozhodne. Nevím, co mám dělat. Nechci se rozejít. Miluji ho. Jeho rodina se postavila za mě a všichni na něj bohužel tlačí. Nelíbí se jim, jak se ke mně chová. Nikdy takový nebyl a všichni si myslí, že má jinou nebo si alespoň s jinou píše a ta mu radí aby to ukončil. Nebo se bojí mi říct, že je konec.
Dobrý den, Andreo, nemůžete to z něho „vymačkat“, takže byste mu měla dát čas a prostor. Nevidím jako reálné, aby si takovou věc urovnal v hlavě za čtyři dny. Tlak rodiny také není v pořádku. Buď tlaku podlehne a nebude dělat to, co chce, a to se vám brzy vymstí, nebo se naopak zasekne a na truc všem si bude stát za svým. Musí od vás cítit podporu, to je to nejlepší, co nyní můžete udělat.
Dobrý den, jsem s přítelem 4 mesice, vše bylo v pořádku, ale z ničeho nic ze dne na den, mi oznámil, že neví co chce a, že jeho city ke mně vyprchaly a,že je vůči mně teď bezcitný, ale ještě 3 dny zpět mi psal, že mě miluje. Chce týden čas na přemýšlení, zajímalo by mě, je možné jen tak ztratit city a má cenu se snažit to spravit? Děkuji.
Dobrý den, mohl si vás silně idealizovat s cílem zhodnotit skrze vás sám sebe. Jeho očekává se nenaplnila, a tak je zklamaný. Není to o vás, ale o tom, co on si myslí, že nemá a chtěl by od vás. Pokud se máte někam posouvat, musíte o těchto věcech velmi otevřeně mluvit.
Dobrý den, s partnerem jsme měli krizi a byli jsme několik měsíců v odloučení. Během té doby zintenzivnil jeho vztah s kamarádkou, kterou zná již dlouho. Nyní se k sobě vracíme, tvrdí, že chce být se mnou, ale cítím, že má kamarádku stále v hlavě, řešíme ji spolu každý den. Není mi to příjemné, což jsem mu dala jasně najevo, ale říkám si, že mu dám nějaký prostor pro to si to ujasnit. Kamarádka je nevyrovnaná, má psychické problémy, má jej jako oporu, jako muže jej však údajně nechce. Já jsem pro něj spíše takovou jistotou. Není mi v tom úplně komfortně, že se naše rozhovory točí hlavně kolem ní, ale chci mu dát čas, protože odluku i návrat do vztahu jsem inicializovala já. Prosím o radu.
Dobrý den, klíčová je otevřenost. On (oba) musí být ochoten říci, co se v něm na citové úrovni děje. Nejde o to, aby mluvil o ní, ale aby popsal, co prožívá. Pokud je na ni emočně navázaný, bude mu nějakou dobu trvat, než se od ní odpoutá. Vy to potřebujete vědět, abyste zjistila, co můžete čekat, a nedělala si nereálné naděje. Mluvit má o sobě, o vás, ale ne o ní.
Kvůli tomu, že nás chtěl o prázdninách opustit, jsem si našla práci, ale teď vím, že když budu sama, že to nezvládnu a budu muset snížit úvazek. Chtěla bych bydlet jinde, on mě zatím nenechá jít. Pořád, že mám zůstat tady s jeho mamkou a on půjde pryč. O prázdninách mi dokonce schovával klíče od auta. Teď nechce abych odjela ke svým rodičům. Já to nezvládnu zde zůstat. Kamila
dobrý den, rozešli jsme se před 4 měsíci po 2 letech vztahu. Od te doby jsme se parkrat viděli, ale vždy je to tak, ze mi da naději na návrat, ale pak to skončí tím, ze je nerozhodný a nedokáže o nás přemýšlet. poslední měsíce jsme se dost hádali, byla jsem zarliva, ale on mi dával důvody, psal si s byvalyma, pořad se kolem nej točily kolegyně… nevím co dělat, nedokážu to utnout, ale ani ne stále čekat. Chápu, ze se návratu možná boji, ze to bude stejně , ale já se ze svých chyb poučila. děkuji za odpověď. Tereza
Dobrý den, Terezo, ano, určitě se bojí, že to bude stejné, ale také je možné, že už ho váš vztah dostatečně nenaplňuje, a proto neví, co chce. Tím chci říci, že je dobře, že o sobě přemýšlíte a řešíte v sobě své chyby, ale chce to, abyste si řekli i to, co kdo z vás očekává dál od vztahu. Pokud si s tím nevíte rady, může vám pomoci tento článek: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/. Přirozeně to, co popisuji, vyžaduje ochotu ještě dál dávat energii tomu, že se budete vaším vztahem zabývat.
Dobrý den,
Kamarád se rozhodl, že mi dohodí kolegu z práce(2roky je sám) já po rozchodu. Seznámili jsme se a od první chvíle jsem byla v sedmém nebi a poznávala jsem co je to ta láska. Každou chvilku furt spolu. Netlačili jsme na nic a nechali to plynout. Jen říkal že to myslí vážně.
Je to 5 měsíců a on se začal stranit (proválel dny v posteli) a furt pracoval a on přišel stim, že neví co chce. Že se nějak neumí přepnout do stavu mám holku i když by prý moc rád. Řekl to upřímně. Že mě nechce trápit.
Po promluvě kdy jsem řekla že mu podám pomocnou ruku. Řekl, že spolu jsme.
Moc bych mu chtěla pomoct, asi mě má rád tak jak já jeho. Bojím se jak na něj abych něco nepokazila.
Dobrý den, z toho, co píšete, to vypadá, že se bojí blízkosti, že s vámi nechce moc splynout. To by znamenalo, že čím více mu budete chtít pomáhat, tím více se bude odtahovat. Dejte si na to pozor a dobře si všímejte toho, jak se chová, když vy (ne)jste aktivní. Od toho, co vypozorujete, se pak bude odvíjet, jak s celou situací zacházet a co by se mělo změnit.
Dobrý den,
Obracím se na Vás s dotazem, s přítelem jsme spolu přes 6 let, minuly rok mě požádal o ruku, letos jsme měli mít svatbu, 3 měsíce před svatbou proběhla hádka v které mi řekl ze na to není připraveny a svatbu chce “přesunout”. Svatbu jsem zrušila a náhradní termín jsme nestanovili. Přítel se už měsíc chová úplně jinak, nechce nic řešit, vše ho štve. Potřeboval pauzu na to aby si vše ujasnil a už týden bydlí zpět u rodičů. Jeho chování pořad stejné a na otázky ohledně vztahu mi odpovídá že neví co chce.
Je nám 27 let, máme závazky (hypotéku, psa) zatím bezdětní.
Celkové je jeho chování jiné i vůči ostatním – nespokojený, protivny
Jaký na to mate názor jako odborník?
Děkuji
Dobrý den, může se bát svatby jako takové. Asi v ní vidí definitivní ztrátu svobody. Nebo je svatba součástí dalších problémů, které vytváří jeho osobní krizi. Snaží se ulevit si tím, že si odlehčí od věcí, které od sebe odrazí tak, že je nebude řešit.
Dobrý den,
můj manžel odešel měli jsme nějaké neschody v partnerském životě,ale nic co by se nedalo řešit.Řekl,že musí na nějakou dobu pryč urovnat si svoje myšlenky.Je pryč 3 týdny a týden spolu nekomunikujeme.
Tvrdí mi,že v tom nikdo třetí není a bydlí u nějakého kamaráda v jednom pokoji.
Vůbec nevím co dělat,aby semnou komunikoval a snažili jsme se vše nějak rozumně vyřešit.Vědět na čem jsem tahle situace je pro mě i naší dceru neúnosná.
Děkuji
Dobrý den, můžete ho požádat, aby se s vámi spojil za účelem dohody na tom, jak spolu teď budete fungovat. Zkuste mu vysvětlit, že vám jde jen o to, abyste věděla, co teď můžete a máte čekat. Ujistěte ho, že ho nechcete k ničemu přemlouvat, a určitě to dodržte.
Dobrý den, jsem 5tým rokem s přítelem,kterému bude letos 25 let. Já 26. Už vcelku dlouho sním o spokojeném partnerském vztahu ze kterého vyplyne žádost o ruku a také později dítě.Já mu své představy o životě řekla s tím,že on neví co chce jen si zřejmě užívat a do ničeho se zavazovat.Osobně se cítím hodně frustrovaně protože nevím co od něj čekat. Když dojde ke kompromisu co se týče svatby tak se domluvíme teda , že by jsme do toho praštili v rozmezí 2 let.Ale později zjistím,že na to kývl jen abych já byla spokojená což nechci.Když se ho teda zeptám v jakém horizontu to vidí tak řekně že momentálně neví.Prosím co mám v této situaci dělat?Nechci čekat 10 let než se pán rozhybe.Děkuji moc
Dobrý den, jeho chování je jasným signálem toho, že nechce. Je tedy jen na vás, jak se za sebe rozhodnete. Zda zůstat a doufat, nebo to ukončit. Musíte za toto rozhodnutí ale udělat odpovědnou sebe, a ne to nechávat na něm.
Zdravím, tohle je hojně rozšířený jev. Můj „stáleještěmanžel“ zjistil, že jeho „milenka – slečna“ (o 20let mladší) s ním čeká dítě. Myslím, že kdyby ji skutečně miloval, opustil by mne hned, ale on čekal, až se dítě narodí. Pak mi to oznámil a ode mne a dcery odešel. Mezitím, já cítila, že se něco děje, jen on pořád říkal, že se neděje nic. Byla jsem zoufalá a začala chodit k psychologovi, abych se z něho nezbláznila. Jediný co dokázal, bylo neustálé buzerování, že vše dělám špatně. Snažil se jen vyvolávat konflikt. Nevěrný mi nebyl poprvé, takže jsem ráda, že si slečnu vybral. Jeho volba byla pro mě vysvobození a já aspoň potkala muže, který mě prostě miluje a chce být se mnou. Krásné dny
Dobrý den, taky mám tuhle zkušenost s manželem, který ve 40 letech jaksi zabloudil v životě, našel si pracovní milenku, pak druhou a třetí našel na seznamce.Trvalo to pár let, než se našel, vrátil se,ale u mě to už to tak nenaskočilo. V době, kdy se hledal, moc nekomunikoval takže jsem moc ani nevěděla, co mu vadí a co se děje. V podstatě komunikace vázne pořád. Asi se mu nechtělo zařizovat nový život, bylo pohodlnější se vrátit zpět. Letos spolu budem 35 let a já paradoxně uvažuji, co dál…. Přeji všem hodně štěstí…