Dobrý den, již 8 měsíců udržuji paralelní vztah. Jsem s manželem 7 let, máme dvě děti (5,2). Před osmi měsíci jsem propadla kamarádovi a on mě – má manželku a dítě (3), jsou spolu 12 let. Zkoušela jsem to 3x ukončit,ale nejde to, miluji ho moc a on to cítí stejně .. oba víme, že setrváváme kvůli dětem a také asi ze strachu co by poté nastalo.Není to k našim partnerům fér,ale jen myšlenka na to že to ukončíme nám oběma působí neskutečnou bolest, nicméně i daná situace přináší bolest (dělení se o partnera, atd.).On by odešel hned,i když se bojí,že tím přijde o syna. Já ale vím,že on je jeho štěstí a bez něj by nebyl šťastný..Za sebe nechci ublížit dětem a zřejmě i manželovi..co dál? děkuji
Nevěra – dvě manželství
- 11. 1. 2013
Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?
Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.
Dobrý den, bohužel to, co děláte, není fér. Dalším problém je, že se rozhodujete podle negativních motivů. A to sice tak, že si říkáte, proč neodejít ze vstávajícího vztahu a odpovědí je, protože nechceme ubližovat. To je zásadně špatně. Neříkám, že odejít máte, ale otázka by měla znít, proč zůstat. Protože důvody (kladné) jsou to, co vás bude ve vztahu naplňovat a má to dlouhodobého trvání. Pokud tam nic takového není anebo je toho méně, než těch zásadních negativních věcí, tak byste se měl zamyslet, co udělat. Dalším omylem, kterého se dopouštíte, je, že teď neubližujete. Ubližujete, možná o tom nikdo neví, ale váš psychický stav působí na vaše chování a to má dopad na všechny kolem vás. Osobně vám doporučuji, neb je to hodně složité, abyste se na mě oba s milencem obrátili s žádostí o osobní konzultaci a já vám pomohu váš problém řešit.