Chcete-li krizi předejít či úspěšně řešit, musíte ji nejdříve rozpoznat a uznat, že váš vztah má nějaký problém. Občasná hádka není krize vztahu. Jak tedy poznáte opravdovou krizi vztahu?
Pročtěte si tyto příznaky nastávající či probíhající krize vztahu, a pokud v nich poznáte svůj vztah, jednejte včas a krizi vyřešte.
Už to není my, ale já a on(a)
Ztrácí se z vašeho vztahu duch společného soužití? Považujete se stále za pár, nebo už hrajete spíše každý sám za sebe a žijete si více svým životem bez výrazné spoluúčasti toho druhého? Pokud ano, máte problém a značí to krizi vašeho vztahu.
Ze spoluhráčů se stali protivníci
Partneři by spolu měli spolupracovat, a když se objeví nějaké neshody, měli by se je snažit vyřešit ke spokojenosti obou partnerů. Co když tomu tak ale není? Co když se z vás postupně stávají více protivníci, než partneři? Neustále si oponujete? Má jeden z vás potřebu nad svým partnerem zvítězit? To by se ve zdravém partnerském vztahu dít nemělo.
Už necítíte potřebu být partnerovi nablízku
Na počátku vztahu máte potřebu strávit se svým partnerem každou volnou chvilku. Je přirozené, že s tím, jak se váš vztah vyvíjí, tato potřeba mírně klesá. Občas je potřeba si najít volnou chvilku jen pro sebe a odpočnout si. Potřeba být partnerovi na blízku by však neměla úplně vymizet. Pokud zjistíte, že vám partner vlastně vůbec nechybí, značí to problém.
Žijete vedle sebe jako kamarádi
Připadáte si už jen jako kamarádi, kteří tak nějak vedle sebe žijí v jednom bytě? Přestali jste se dotýkat, líbat a hladit. Partner už vás sexuálně nepřitahuje? Jste k sobě neteční a reagujete podrážděně, když po vás partner chce intimnosti? To bývají první náznaky nadcházející krize vztahu.
Nechce se vám řešit problémy partnera
Pokud si váš partner nechce na vás udělat čas, když ho opravdu potřebujete, nebo naopak, pokud vážně nemáte chuť se teď věnovat partnerovým problémům a věnovat mu chvilku svého času, máte problém. O tom by přece měl vztah být. Měli byste být schopni se spolehnout na svého partnera, že si na vás najde chvilku čas a bude se vám věnovat.
Vzájemná nevšímavost
Všimnul si váš partner na počátku vašeho vztahu každé maličkosti? Pochválil vám nový účes či stylové oblečení? A dělá to i nadále, po delší době společného soužití? Pokud se takováto základní všímavost z vašeho vztahu pomalu vytrácí, obvykle to značí nějaké hlubší problémy.
Nechuť ke společným aktivitám
Trávení společného času by mělo patřit mezi velice příjemné aktivity obou partnerů. Pokud jeden z vás nebo oba dva ztrácíte chuť trávit společný čas se svým partnerem, je to známka, že váš vztah již není takový jako dřív. Dejte si pozor.
Styl komunikace
Mluvíte spolu slušně a mile, nebo se do vaší komunikace pomalu ale jistě vkrádají úsečnost, ironie a sarkasmus? To, co dříve byla slušná a upřímná žádost, se změnilo v suchý příkaz? Pokud se vám dříve něco nelíbilo, snažili jste se to partnerovi sdělit mile, tak aby ho to příliš neranilo. Změnilo se to a teď spíše utrousíte ironickou poznámku bez ohledu na svého partnera?
Objevují se zabijáci lásky
- Věčná kritika partnera
- Upozorňování na chyby a slabiny
Pokud se některý z partnerů chová jako věčný kritik a neustále pouze poukazuje na nedostatky toho druhého, již nedává společnému vztahu šanci.
Co s tím?
Jsou vám některé z výše uvedených příznaků povědomé z vašeho současného vztahu? Pokud ano, máte štěstí, že jste je rozpoznali dříve, než bude pozdě. Promluvte si se svým partnerem a pokuste se vyřešit problémy ve vztahu. Pokud máte o svůj vztah opravdu obavy, vyhledejte odbornou pomoc. Kontaktujte mě a já vám pomohu předejít či vyřešit krizi vašeho vztahu. Díky mnohaleté zkušenosti v tomto oboru již vím, co v kterých situacích pomůže.
autor článku: Karel Chába
Související články: V jakém období vztahu přichází krize?Jaký udělat první krok, když nastane krize vztahu?
Jsem ta co se staví do pozice proti němu a je to kvůli tomu,že narušil a stále hodně narušuje důvěru. Na jednu stranu si neumím představit život bez něj a bojím se, že o něj mohu přijít, ale taky jsem hrozně zlá a už celkem alergická na něj. Já si myslím, že to je tím, že mi už x-krát ublížil a toto je jakýsi můj obranný systém, myslím. Ale nevím co mám dělat.
Dobrý den, ano, přirozeně se bráníte tomu, abyste byla opět zraněna. Ideální by bylo, kdybyste se dohodli na tom, že spolu budete na vztahu pracovat. Jen jednomu z vás se nemůže podařit řešit problém, který se týká vás obou. Měli byste se nejdříve bavit o tom, že chcete vztah zlepšovat. Teprve když se na tom shodnete, je další krok začít se učit základním dovednostem. Ty přikládám v odkazech: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/.
Dobrý den, pritel semnou od porodu naší dcery přestal spát uz to trvá 9 měsíců. Vzdy jsem se ho ptala co se děje tak hodně práce atd…a dnes už jsem na něj udeřila a on mi řekl ze jsme se odcizily a ze neví jak to vrátit zpět prý se ale rozejít nechce. Děkuji
Dobrý den, Dano, tyto věci se bohužel po narození dítěte někdy dějí. Příčin může být hodně. Nemá cenu z mé strany spekulovat. Pro vás bude klíčové o tom problému diskutovat. Diskuze musí být hodně otevřená. Nebude vám to příjemné, ale jinak to nejde. Klíčové s otevřeností je být tolerantní k tomu, co si řeknete. Musíte být ochotni unést určitou míru zranění. Nemám ale na mysli, abyste se zraňovali záměrně. Myslím tím nezbytnou míru, která je odvozená od toho, že si budete muset svěřit něco, co je ze své podstaty zraňující.
S partnerem jsme spolu již 10 let. Měli jsme menší krize a před cca pěti měsíci mi oznámil, že život se mnou nikam nevede a že by se chtěl rozejít. Po asi dvou týdnech jsme vše urovnali a bylo to zase skvělé. Do nedávná byl milý a já měla pocit, že je vše skvělé, jenže teď poslední dobou je jiný. Vše je u mě v jeho očích špatně, vidí mě kritický, prý jsme spolu pořád a on chce svůj klid, když si chci popovídat on tvrdí, že povídám stále to stejné. Problém je že se mnou nekomunikuje, když chci vše probrat jsem prý otravná a hysterická. Přitom já se snažím být v klidu (vím že s křikem a brekem u něj nic nezmůžu)jen on má povahu že se o ničem nechce bavit, vše emocionální ho štve. Co mám dělat
Dobrý den, Ivo, za mě jste nic nevyřešili tím, že jste to po dvou týdnech urovnali. To je řešení důsledku, ne příčiny. Abyste se příčinou vůbec mohli zabývat, potřebujete se bavit o tom, jakou formou spolu komunikovat. To je to první, na čem se musíte dohodnout. A naučit se lepší komunikaci. Pak teprve má smysl řešit jednotlivé problémy. Přikládám odkaz jako předlohu toho, co mám na mysli: https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/.
Dobrý den, s manželem jsme spolu přes 2 roky. Máme roční holčičku, kterou jsme moc chtěli. Ze začátku vztahu bylo vše super, byli jsme spolu stále, cestovali, jezdili na výlety a chodili na procházky. Víc pomáhal doma a když jsme jeli k rosicum na navstevu, tak bylo vše fajn. Po narození malé jsme se přestěhovali na vesnici blíž k rodině a vše se změnilo. Nechce se mu nikam chodit, ani na návštěvu, na prochazky s maliu nechce, na výlet nechce,i kdyz jsme jeli na víkend kempovat, tak si máme jet sami. Je hodne nespolečenský, ale teď je to jeste horší. Prý to kdysi delal, abych ho neopustila. Do toho hodně střídá práce, protože ho nic nebaví. Prostě mi přijde, že nefungujeme jako rodina.
Dobrý den, z vašeho problému se můžete dostat jen tím, že budete oba ochotni ho řešit. To je klíčové. Začít byste měli u toho, že se budete bavit o návštěvě partnerského poradce. Dále byste měli se měli začít vzdělávat v základních partnerských dovednostech. Přikládám odkaz na tyto věci: https://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ a https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/. Nicméně nespoléhejte na to, že vše zvládnete úplně sami. Je třeba řešit, co se s manželem děje, že ho nic nebaví. A to nezvládnete bez pomoci.
Dobry den,kdyz jsme si s přitelem začali byl romantický a pozorný ,cítila jsem,ze me miluje a muzeme si rict snad vse.Z predchoziho vztahu ma také deti a já màm syna .Nedávno jse nám narodila holčička té se věnuje ,doma pomaha ,ale začal uprednostnovat svoji dceru.Dceři je osum let a memu synovi sest ,zacal delat rozdily je na nej strasne prisný .Rekla jsem mu ,ze potrebuju neznosti atd .jezdi treba na tri mesice pryc a ted kdyz mame malou pozornost vuci me je fuc ,sice me obejme a da pusu sex moc nechce ale po telefonu to mi rika jak po me touzi,kdyz mu reknu co mi chyby tak reguje podrazdene a ze spolu snad nemusime spat kazdy den.Jenze ted skoro nic neni a je protivny .
Dobrý den, začal se od vás odtahovat a asi k vám cítí i nějaký odpor. Ten se sice projevuje na fyzické úrovni, ale příčina bude jiná, psychická. Upozorňuji, že on nemusí tušit, co se v něm děje. Tím chci říct, že tyto věci není tak jednoduché řešit. Nicméně největší smysl by mělo to, kdybyste se spolu nejdříve začali bavit o tom, jak spolu začít mluvit, abyste oba byli ochotní se o problému konstruktivně bavit. Zatím se s ním nebavte o tom, jak se (ne)chová, ale o tom, co by se muselo stát, abyste usedli k jednacímu stolu. Jako předlohu doporučuji to, co popisuji v přiloženém odkazu: https://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/.