Chcete-li krizi předejít či úspěšně řešit, musíte ji nejdříve rozpoznat a uznat, že váš vztah má nějaký problém. Občasná hádka není krize vztahu. Jak tedy poznáte opravdovou krizi vztahu?
Pročtěte si tyto příznaky nastávající či probíhající krize vztahu, a pokud v nich poznáte svůj vztah, jednejte včas a krizi vyřešte.
Už to není my, ale já a on(a)
Ztrácí se z vašeho vztahu duch společného soužití? Považujete se stále za pár, nebo už hrajete spíše každý sám za sebe a žijete si více svým životem bez výrazné spoluúčasti toho druhého? Pokud ano, máte problém a značí to krizi vašeho vztahu.
Ze spoluhráčů se stali protivníci
Partneři by spolu měli spolupracovat, a když se objeví nějaké neshody, měli by se je snažit vyřešit ke spokojenosti obou partnerů. Co když tomu tak ale není? Co když se z vás postupně stávají více protivníci, než partneři? Neustále si oponujete? Má jeden z vás potřebu nad svým partnerem zvítězit? To by se ve zdravém partnerském vztahu dít nemělo.
Už necítíte potřebu být partnerovi nablízku
Na počátku vztahu máte potřebu strávit se svým partnerem každou volnou chvilku. Je přirozené, že s tím, jak se váš vztah vyvíjí, tato potřeba mírně klesá. Občas je potřeba si najít volnou chvilku jen pro sebe a odpočnout si. Potřeba být partnerovi na blízku by však neměla úplně vymizet. Pokud zjistíte, že vám partner vlastně vůbec nechybí, značí to problém.
Žijete vedle sebe jako kamarádi
Připadáte si už jen jako kamarádi, kteří tak nějak vedle sebe žijí v jednom bytě? Přestali jste se dotýkat, líbat a hladit. Partner už vás sexuálně nepřitahuje? Jste k sobě neteční a reagujete podrážděně, když po vás partner chce intimnosti? To bývají první náznaky nadcházející krize vztahu.
Nechce se vám řešit problémy partnera
Pokud si váš partner nechce na vás udělat čas, když ho opravdu potřebujete, nebo naopak, pokud vážně nemáte chuť se teď věnovat partnerovým problémům a věnovat mu chvilku svého času, máte problém. O tom by přece měl vztah být. Měli byste být schopni se spolehnout na svého partnera, že si na vás najde chvilku čas a bude se vám věnovat.
Vzájemná nevšímavost
Všimnul si váš partner na počátku vašeho vztahu každé maličkosti? Pochválil vám nový účes či stylové oblečení? A dělá to i nadále, po delší době společného soužití? Pokud se takováto základní všímavost z vašeho vztahu pomalu vytrácí, obvykle to značí nějaké hlubší problémy.
Nechuť ke společným aktivitám
Trávení společného času by mělo patřit mezi velice příjemné aktivity obou partnerů. Pokud jeden z vás nebo oba dva ztrácíte chuť trávit společný čas se svým partnerem, je to známka, že váš vztah již není takový jako dřív. Dejte si pozor.
Styl komunikace
Mluvíte spolu slušně a mile, nebo se do vaší komunikace pomalu ale jistě vkrádají úsečnost, ironie a sarkasmus? To, co dříve byla slušná a upřímná žádost, se změnilo v suchý příkaz? Pokud se vám dříve něco nelíbilo, snažili jste se to partnerovi sdělit mile, tak aby ho to příliš neranilo. Změnilo se to a teď spíše utrousíte ironickou poznámku bez ohledu na svého partnera?
Objevují se zabijáci lásky
- Věčná kritika partnera
- Upozorňování na chyby a slabiny
Pokud se některý z partnerů chová jako věčný kritik a neustále pouze poukazuje na nedostatky toho druhého, již nedává společnému vztahu šanci.
Co s tím?
Jsou vám některé z výše uvedených příznaků povědomé z vašeho současného vztahu? Pokud ano, máte štěstí, že jste je rozpoznali dříve, než bude pozdě. Promluvte si se svým partnerem a pokuste se vyřešit problémy ve vztahu. Pokud máte o svůj vztah opravdu obavy, vyhledejte odbornou pomoc. Kontaktujte mě a já vám pomohu předejít či vyřešit krizi vašeho vztahu. Díky mnohaleté zkušenosti v tomto oboru již vím, co v kterých situacích pomůže.
autor článku: Karel Chába
Související články: V jakém období vztahu přichází krize?Jaký udělat první krok, když nastane krize vztahu?
Dobrý den.S partnerem jsme 2 roky.Je pravda že jsme se po prvním půl roce rozešli kvůli blbosti.Pak jsme byli asi 4 měsíce bez sebe ale furt jsme sr scházeli říkali jak si chybime atd.meli jsme spolu sex.Potom jsme se k sobe vrátili a k sobe se nastehovali.Bylo to super byla jsem pro nej na prvním miste, byli jsme zamilovaný pár.Ale od nového roku se přítel začal chovat jak psí čumák.Furt sedí v hospodě o me se nestará.Umi me sotva pozdravit.Došlo to až do fáze že se mu bojim cokoliv říct,protože jsem vždy spatna.Když někam spolu jdeme tak vypadáme že k sobe nepatříme.A když si chci o tom s nim promluvit tak se o tom bavit nechce.Prý už je na to starý.Je o 9 let statsi.Nevim co dál 🙁
Dobrý den, pokud nebude chtít řešit vaše potřeby, tak se vše bude jen zhoršovat. Doporučuji to tedy řešit dle tohoto článku http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/.
Dobrý den, s partnerem jsme spolu 13let. Vztah už se přesunul do fáze bratr a sestra. Odcizili jsme se, začali trávit čas každý sám. Nemám v něm životní oporu když je ouvej a složitější situace neumí řešit jinak než panikou a křikem.Když jsem partnerovi řekla o svých pocitech tak chce vztah zkusit zachránit a zapracovat ne něm ale nevím jestli to mám opět zkoušet. Tato situace již jednou nastala ale po čase se to vrátilo zpět. Nevím jak dál. Na jednu stranu mám strach at si to nevyčítám ale na druhou at si také za 10 let nevyčítám, že jsem neodešla.
Dobrý den, pokud to chcete zkusit, tak to udělejte s pomocí odborníka. To, kam jste se dostali, je výsledkem vašich dovedností a znalostí o sobě a vztahových dovednostech. Pokud své dovednosti nerozšíříte, tak nemáte šanci něco změnit. Rád vám pomohu.
Dobrý den, s manzelem jsme svoji pouze rok a pul. uz pred svatbou jsme meli docela velkou kryzi kdy sem uvazovala o jejim zruseni.ale rikala sem si jsou to nervy ze svatby po ni to bude ok. Jo bylo ale si jen 3 mesice hned nato se vse vratilo do zajetych koleji nebo spis jeste horsich. manzel mi rika ze uz se nemusi tak snazit protoze me ma proste jistou. Coz si teda ja vubec nemyslim. Vecne se hadame,manzel pracuje mimo domov takze je doma tyden a tyden pryc, stoho co je doma ta se venuje svim konickum. kdysi sem se tesila ze je pondeli a zas se uvidime,jenze ted jakmile ho uvidim prejde me dobra nalada. a to i kdyz nechci a snazim se si rikat budes mila 🙂 stejne to vuci nemu nejak neumim
Dobrý den, doporučuji se nejdříve snažit vztah napravit. Naučit se něco o budování vztahu, a když to nepůjde, tak to ukončit. Více viz tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/.
Dobrý den,bydlím s manželem v jedné domácnosti,máme tři děti.Manžel měl odjakživa potíže s alkoholem,navíc nám do vstahu trvajícího 8.let neustále zasahoval jeho otec a doslova nám házel klacky pod nohy.Vždy sliboval,že s pitím přestane a že i s otcem si udělá pořádek-ten se u nás objevuje nezvaný i několikrát denně,veškeré hádky které jsme měli a máme jsou zapříčiněny jeho otcem,kterého už nemůžu ani vidět.Manžel jej stále vnucuje mě i dětem,které jej taky nemusí,choval se k nim vždy sprostě a chladně,navíc mezi nimi dělá rozdíly.Když jsem byla naposled v porodnici pil a o děti se nestaral,nevěřím mu a spát s ním nechci,neodpustím mu mnoho věcí kterýmy ubližoval dětem i mě.Mám se rozvést..
Dobrý den, ten problém je jistě složitější, než jak ho vy stavíte do otázky „mám se rozvést?“, nicméně obecně je to tak, že pokud je alkohol problém a dotyčná osoba jen slibuje, že se bude léčit, tak se nic nezmění a vy byste na to měla reagovat.
Dobry den potrebovala bych porafit sama si uz nevim rady.jsme s pritelem spolu skoro 2 roky stara se semnou o me dve deti predtim nemel tak dlouhej vztah a z nikym nezil.skoro vetsinu casu jsme porad spolu.driv byl pozorny chodily jsme ven porad jsme neco vymyslely ale ted jsem mu koupila ctyrkolku a nasel si noveho kamarada.porad travi cas snim snama uz skoro vubec ne.dokonce se stalo to ze tam byl az do rana a vypl si zvoneni na mobilu psala jsem mu porad ale neodpovedel prisel az rano a pak sel spat.zbudil se na druhy den a sel zase za nim.rika ze nikoho nema ale ja mam obavy ze se neco deje a neumi mi to rict.lze mi porad.kdyz se zeptam kde byl rekne neco jineho nez to tak je.
Dobrý den, potřeby, které ho uspokojovaly, pojily ho k vám, jsou evidentně pryč. Je tedy nutné si upřímně říci, co mu vadí, nevyhovuje, co se změnilo a jak to napravit, aby byl zase spokojený. Je jasné, že jde i o vás, takže byste se takto měli bavit i o vašich potřebách. Doporučuji vám tyto dva články, dle kterých se zařiďte http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ a http://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/ . Pokud nebude chtít a bude pořád zapírat, tak se bohužel nemůže moc změnit a vy si musíte sama rozmyslet, zda ve vztahu chcete pokračovat.
Dobrý den, v lednu jsme přišly o naše plánované miminko a od té doby se nám bortí vztah. Při sexu nemyslím na nic jiného jak zase otěhotnět, ale asi to bereme každý úplně jinak. Já jsem se z toho zhroutila, ale přítel to přešel. Teď? Ve všem vidím chyby,vše co dělá mě rozhodí, nic mi není dobré,podezírám ho,hlídám ho, dělám věci které jsem před tím nedělala a sama na sobě to vidím jak jde náš vztah…nooo víte kam. 🙁 🙁 před tím bylo vše krásné,ale teď nebaví mě chvíle s ním,někdy jsem radši,když je v práci. Tak strašně bych chtěla vrátit čas,ale vůbec si nevím rady,nechci o něj přijít.
děkuji za odpověď Terka
Dobrý den, v první řadě je nutné vyřešit tu traumatickou událost a to na úrovni jednotlivce i vztahu. Pokud to ve vás je a nemáte to vyřešené na obou úrovních, tak vám to může i zničit vztah. Měli byste se tedy dle tohoto článku http://www.partnerske-vztahy.eu/duvera-ve-vztahu/ snažit jeden druhému otevřít a vše okolo uzavřít. Je ovšem možné, že na to nebudete stačit sami a pak doporučuji, abyste se na mě obrátili s žádostí o osobní konzultaci. Další problém je, že se po té události mohly značně změnit vaše plány a opět o tom nemluvíte. Je tedy nutné si vytvořit dohodu o tom, jak teď chcete žít, co kdo očekává. Viz tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/.
Dobrý den, rozvedla jsem se po 10 letech a po 2 letech si našla přítele. On jezdí kamionem,celý týden se nevidíme a jezdí domů jen na víkendy. O to víc by jsme si měli být vzácnější, jenže náš vztah nějak začal pohasínat už po 3 měsících, už na začátku mi lhal ve spoustě věcech už co říkal jaký je a že má vše vyřešené, zjistila jsem že byt který mi tvrdil, že má v podnájmu je nakonec jeho a že tam stále bydlí jeho žena a on jí ten byt celou tu dobu platí a ještě k tomu platí výživné a to je celkem dost peněz. Takže nakonec na nás zbyde pár tisícovek a jemu to nepřijde nenormální. A co se týká našeho intimního vztahu o tom ani nemluvím. Přitom pořád říká jak moc mě miluje a nechce o mě přijít
Dobrý den, měla byste postupovat tak, jak je psáno v článku + přejít i na tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/.
Dobrý den, potřeboval bych poradit.
S partnerkou se poslední měsíc hádáme, tak 3x do týdne a ja nevím co s tím. Chci aby to vše bylo jako dřív. Vyčítá mi spoustu věcí, které sem udělal které i ona sama někdy dělá a když se ozvu já tak je to špatně a je z toho hádka.. Máte nakou radu jak tomu předejít? Děkuji
Dobrý den, doporučuji, abyste se spolu naučili komunikaci, která povede k dohodě ohledně vašich potřeb. K tomu vám poslouží tyto dva články http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ a http://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/.
Jsme spolu 20 let a máme již plnoleté, nicméně na nás finančně závislé děti.Náš vztah vyprchal během doby,kdy jsme začali rekonstrouvat RD. Nějak jsme tím stavby odcizili.Manžel nemá zájem o kulturu ani o sport,nemá kamarády,přijde z práce, převlékne se do montérek a uklízí kolem domu a večer nejpozději v 20,00 usíná. je nám 40 a jsme po všech stránkách zajištění a manžel je jak důchodce.Těšila jsem se , že až dostavíme, budeme opět chodit do divadla,lyžovat,cestovat.Letos jsme nejeli ani na dovolenou a nikam nechodíme. Měli jsme vztah založený na společné péči o děti a teď mi připadá, že manžel neví co se životem.Koníčky žádné nemá.Intimní život na nule.Mluvit o tom nechce.Už to nezvládám.
Dobrý den, nemáte ve vztahu společný „projekt“. Je to tak, jak píšete. Vztah jste měli založený jen na společné péči o děti. To je samo o sobě málo a navíc tento projekt už je vyčerpán. Toto všechno se dá napravit, nicméně zásadní problém vidím v tom, že manžel nechce o problémech hovořit. Doporučuji vám, abyste si sama za sebe konkrétně ujasnila, co chcete od vztahu a protějšku. K tomu vám pomůže tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/. Pak jděte za manželem a řekněte mu, jak se ke všemu postavíte, když začne na vztahu pracovat a naopak, když nezačne. Bohužel vy jste více nespokojená, a proto vy musíte být ta, kdo to bude řešit
Jsem na tom podobně. S manželem jsme spolu pět a půl roku a poslední dobou si už nějak nerozum íme. Dost často mi lže přitom ví že se to třeba dozvím.Co se týče peněz na potřebné věci,tak utratí za alkohol a trvdí že ty peníze pořád má,přitom z jeho věcí cítím hospodu. Co se týče dalších věcí – sliby. Ty taky nedodrží. Někomu něco slíbí,nedodrží to a já pak vypadám s prominutím jak debil před těma lidma,co jim něco slíbil. Už si ani nemáme co říct,spíš se pořád hádáme a nedokážem se dohodnout.Přes měsíc spolu nemáme intimní vztah,protože na něj nemám náladu. A když jsem doma sama tak je mi celkem dobře a když se muž vrátí,okamžitě cítím zase to napětí.Prosím o radu chci manželství zachránit.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat.jsem s přítelem 3.5roku a 2 roky spolu bydlíme a máme tak půl roku krizi.začal dělat na živnost a té doby se to změnilo,nemá už na mě nějak čas,přijde dom a je unavený,nic nechce řešit a ani už spolu nekomunikujeme,jsme jak kamarádi..a řekl mi že vztah nechce, že chce být sám. můžete mi nějak poradit co mám dělat aby se to zlepšilo?
Dobrý den, v první řadě by si měl partner ujasnit, co chce a proč chce být sám. Pak je možné něco řešit. K tomu doporučuji tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/ .
Dobrý den,já se poznávám úplně ve všech bodech.S přítelem jsme 3 a půl roku,nicméně některé body provázejí celý náš vztah,teď máme skoro 11měsíční dceru a takovouto dobu už jsme v krizi,dokonce už zvažuji odchod od přítele,i když pořád váhám,hlavně kvůli dceři.Je mi psychicky strašně zle,celé dny nad tím přemýšlím a zvažuji co bude pro všechny lepší.Vůbec nevím jak z toho ven.Byla jsem u psychologa a i jinde,jednou i společně s partnerem,nic.Prosím poraďte.
Dobrý den, netuším, u koho jste byla/li, nicméně na vztahu se musí pracovat a to zvláště pokud jste v hluboké krizi. Tím mám na mysli, že musíte implementovat nové a funkční návyky do vašeho vztahu. To vyžaduje čas, trpělivost, odhalování skrytých nefunkčních věcí a nahrazování již zmíněnými novými. Potřebujete opakované vedení odborníkem. Je to systematický proces. Doporučuji vám, abyste se na mě obrátili s návrhem termínu osobní konzultace http://www.partnerske-vztahy.eu/osobni-konzultace-a-cenik/ a já s vámi rád takto do hloubky začnu pracovat, abyste situaci co nejdříve vyřešili. Držím palce
Dobrý den, posledních pár měsíců pozoruji na mém vztahu s partnerem, že se od sebe oddalujem. Dřív jsme si o všem povídali, on byl pozorný ke mě a já k němu, ale za poslední dobu nic, moc se semnou nebaví, komunikace je na úrovni všeobecných věcí. Když se snažím s ním mluvit víc do hloubky odmítá to. Jediné co ho zajímá jsou věci týkající se koulem aut a kamarádi, kterým chodí vypomáhat, prostě jeho koníčky. Nevadí mě mu pomáhat v dílně jenže se z toho stává zvyk a on moje zájmy odmítá ani ho vlastně nezajímám, dřive ho zajímalo vše ale teď je nějaký převrat. Navíc je strašně nespolehlivý Začínám mít pocit, že semnou už nepočítá. Když chcu o tom mluvit tak mi prej k tomu nemáco říct že jindy
Dobrý den, pokud nebudete komunikovat a problém řešit, tak se vše bude jen zhoršovat. Je evidentní, že došlo ke změně u vašeho partnera anebo ho něco psychického trápí. Úplně nejlepší by bylo, kdyby vyhledal kouče partnerských vztahů a vše s ním probral. Každý si sám v takové situaci nepomůže a je nutné to zachytit hned na počátku.
Dobry den, poznali jsme se s partnerem ve veku on-45, ja-35. Jsem dost tolerantni a trpeliva, tak jsem si jeho nekomunikativnost a prilis caste vypadky v sexu omlouvala tim, ze byl dlouho sam a snazila jsem se ho ‚naucit‘ jak si to ve vztahu predstavuji ja. Nejvetsi problem vidim v tom ze spolu nemame vubec zadny intimni zivot. Jednou za cas, kdyz uz jsem vystresovana, tak to emocionalne probereme (ja brecim), on slibi, ze s tim neco udela, a tim to konci. Jeho nezajem o nas intimni zivot pro me znamena nezajem o me. Jsme spolu 3 roky a ma trpelivost je u konce. Nechci ale vztah mavnutim ruky ukoncit, je to jinak moc hodny clovek a mame spolu 10mesicni dcerku. Jsem v koncich !!!
Dobrý den, sice nechcete ukončit vztah, nicméně máte toho dost. Budete muset udělat zásadní rozhodnutí. Pokud je vztah na konci a vy se nedokážete rozhodnout, tak budete dál trpět. Vím, že je to někdy hodně složité a bolí to. Doporučuji vám, abyste vyhledala kouče partnerských vztahů a nechala si pomoc. Čím dříve to začnete řešit, tím dříve se vám uleví. Musíte udělat první krok. Pak už je to mnohem snažší. Držím vám palce.
Dekuji za odpoved. Dala jsem ji partnerovi precist. Sebrali jsme odvahu a sedli jsme si spolu k pocitaci a procetli a prodiskutovali informace ohledne partnerske krize na vasich strankach. On souhlasil, ze se na nasem vztahu musi pracovat a je ochotny do toho se mnou jit. Nevime sice uplne jak zacit, ale snad se nam to podle vasich rad povede a zvladneme to sami.
P.S.: Uz je na ctvrtek objednany k lekari a snad to tentokrat dotahne dokonce. Jeste jednou dekuji za vas cas.
Ilona
….výborně. To nejdůležitější jste udělali, začali jste situaci řešit. Držím palce.
I náš pohádkový vztah(11let),který každý považoval za vzor,se dostává do krize.Z pozorného a milujícího patrnera se mi manžel proměnil v člověka,který je nevšímavý.Prý mě miluje,ale ne tak,jak bych teď chtěla.O Vánocích jsme vedli vážný rozhovor,o tom,že spolu trávíme stále méně času,že se spolu ani nemilujeme,neumíme se spolu už zasmát.Pohltily nás finanční povinnosti a péče o naše dva malé syny.Situaci nepřispěl ani fakt,že si manžel našel druhé zaměstnání.Trpíme tím,že nejsme spolu.Já tím,že pro něj nejsem žádaná a už vůbec středem jeho pozornosti,kterým jsem dříve byla.On vyčerpáním,únavou.Tvrdí,že od toho vánočního rozhovoru přišel o iluze o našem vztahu a nemůže ke mně najít cestu.Díky
Dobrý den, každý vztah začíná za určitých podmínek. Ty se přirozeně v čase mění (děti, více práce atd.). Ovšem jen málokterý pár na to zareaguje. Vztah se začne odsouvat na druhou, třetí kolej. Také se mění v čase výrazně role. Vy už nejste jen přítelkyně, nicméně i matka atd. Je tedy nutné si tyto věci nejen uvědomit, ale také na ně reagovat. Musíte si ujasnit vzájemně, co od vztahu a partnera za těchto změněných podmínek chcete. Pokud ovšem váš partner říká, že nemůže najít cestu, tak by si měl nejdříve ujasnit, zda chce ve vztahu setrvat. Viz článekhttp://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/ . Pokud chce, tak si udělejte dohodu o budoucím fungování vztahu, viz http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ . Držím palce.
Děkuji za odpověď. :)Bojujeme dál,snad se nám to všechno podaří přestát spolu,tak jak jsme si kdysi slíbili.Snažíme se opravdu hodně oba dva,jen nám to stěžuje ta situace s minimálním společným časem.Za poslední rok se nám toho stalo tolik negativního (manželovi zemřela maminka,přišly velké dluhy,netrávíme spolu ani zlomek času, co dříve),tak to s námi pěkně zahýbalo.Jen doufám,že si manžel uvědomí,že patří stále ke mně a že tady není jen pro finanční zajištění rodiny.Snažím se vytvořit mu doma opravdové zázemí a „netlačit na pilu“.Naštěstí spolu o všem dost mluvíme,tak tu snad naděje na záchranu ještě je.:)Ještě jednou děkuji za radu a všem,co jsou v podobné situaci držím pěsti!!
Dobry den, nase manzelstvi prochazi krizi (coz tedy manzel odmita videt), ale mame male dite a nechci to resit rozvodem, dokud nevyzkousim vse, i kdyz je pro me souziti opravdu dost tezke. Intimne spolu uz 2 roky nezijem (manzel nechce) a citim velke odcizeni, netravime spolu temer zadny cas. Manzel tvrdi, ze me miluje, ale jeho chovani tomu vubec nenasvedcuje. Prijde domu (kdyz maly uz spi), vynada za kazdou drobnost (neumyte nadobi…), naji se a jde si k sobe do pracovny, kde stravi zbytek vecera. kdyz ho o neco poprosim, vetsinou to neudela, ikdyz jde treba o umyti nadobi, kdyz mam do krve popraskane ruce od ekzemu. Domacnost a dite jsou pry moje starost.Mne je 31, jemu 39 let.Dekuji
Dobrý den, jsou zde dvě věci. Partner opravdu může věřit, že vše je v pořádku. Nebo, že situace není tak vážná, jak vy si myslíte. To, že vám vztah připadá špatný a nefunkční, nemusí být i jeho úhel pohledu, i když se to zdá šílené. Druhá věc. Pokud jeden z partnerů nechce, tak se ten druhý může snažit seč mu dech bude stačit a nic se nezmění. Navrhněte konkrétní kroky, které povedou k nápravě. V rámci těchto kroků by mohla být i návštěva u odborníka. To by vám mohlo hodně pomoci. Pokud se ovšem i po těchto navržených krocích nic nebude dít anebo nezmění, tak s budete muset zařídit bez ohledu na manžela.
Dobrý den,mě je 21, přítelovi 24. Jsme spolu 6 let a dvakrát jsme měli pauzu, poslední byla před dvěma lety. Od té doby bylo vše v pořádku,ale tak před půl rokem jsme se začali hádat, mám takový dojem, že máme každý jiný názor na život, máme jiný zájmy a hlavně jiný přístup k životu a kvůli tomu se hádáme kvůli úplně běžným věcem. Když si vyprávíme o práci, tak to toho druhého nikdy nebaví. Přítel,ale nikdy v ničem nevidí problém,myslí si, že ostatní mají i horší problémy,takže tohle přehlíží a chce semnou být. Nepřijde mu, že máme problém. Přijde mi, že si myslí,že mě takový věci napadaj,protože nevim, co chci. Jsem na to většinou sama, rozhodnutí o vztahu dělám já. On je spokojený
Dobrý den, pokud se rozcházíte v tak zásadních věcech, jako přístup k životu, názorech na život, tak budete jen velmi složitě hledat ve vztahu pohodu a souznění.
Bohužel na nás sedí skoro všechny body. Jsem s partnerem 10let, mám 28let, on 36. Dostali jsme se do této fáze a já nějak už nemám chuť v tom dále pokračovat, on ano. Tak bych prosila o radu, zda to má cenu. Už před pár lety jsem skončila mluvit o svatbě, aby neměl pocit, že ho do něčeho nutím. Děti bych už chtěla, ale on, že je na to ještě brzo. Nebydlíme ve svém, ale v pronájmu. Už 6let! Na svoje bydlení prý nemáme. O budoucnosti nemluví, to mu vyčítám. A když už jsem ho přinutila mluvit o něčem, tak se to stejně nestalo. Asi to jen řekl, aby měl klid. Komunikovat nemáme problém, říkám, co potřebuji, ale výsledek je nulový. Navíc je nespolehlivý a nezodpovědný, už mu ani nevěřím. Co dál?
Dobrý den, pokud má vztah fungovat, tak je nezbytné ho budovat (neustále) a to naplňováním potřeb jednoho i druhého, plánováním a sdělováním si představ. V opačném případě žijete s někým a nevíte, na čem jste. Vy se neshodujete v zásadních otázkách, potřebách. On dítě ještě nechce (je otázkou, zda to není výmluva), vy ano – nenaplněná potřeba + nejistota. O budoucnosti mluvit nechce, vy ano – nenaplněná potřeba + nejistota. Když něco slíbí, tak to nedodrží – nenaplněná potřeba + nejistota. Nevěříte mu – nejistota, strach. Myslím, že to má velkou vypovídající hodnotu. Nicméně před vaším rozhodnutím vám doporučuji si přečíst tyto články http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/. Pokud se po přečtení tohoto článku rozhodnete ukončit vztah, tak nemusíte číst ten další. Pokud ještě chcete zkusit vztah napravit, tak čtěte http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/. Držím vám palce.
Dobrý den,už asi měsíc mezi mnou a mým partnerem bylo strašné napětí.Neměli jsme na sebe vůbec čas,začli jsme vídat jen jednou týdně a já byla vždy akorát tak naštvaná,když jsem byla s ním,že se vídáme tak málo.Takhle to bylo pořád až to došlo k tomu, že přítel si chtěl dát pauzu – nebo tak nějak.Že toho je ted na něj hodně.Má 2x denně treninky,do toho studuje VŠ,ten měsíc byl nemocný, rodiče neměl doma,nevěděl zda mu na fotbal prodlouzeji smlouvu,zkoušky a přes to všechno jsem do něj hučela já, že ho chci vidět,on se snažil aspon se vidět jednou týdně tedy, ale ja si ten problém,že toho má tolik neuvědomovala a až ted mi to došlo,potom co si chtěl dát pauzu. Víte píšeme si smsky,říká mi, že hodnějšího člověka jako já ještě nepotkal,že by se mnou chtěl založit jednou rodinu, ale že ted toho má strašně moc. Poradte mi prosím co mám dělat..jestli třeba mu jednou za měsíc napsat, jestli se nechce sejít . Já bych to chtěla dát celý zase dohromady, jen nevím bohužel jak, nechci na něj tlačit, ale taky nechci, aby se náhodou stalo tím,jak se nebudeme ted vídat to, že se vytratí z jeho pohledu fyzická přitažlivost. Ted jsme spolu akroát rok a nechci to zahodit..:( Co mám tedy dělat?Děkuju.
Dobrý den, vím, že je to pro vás složité, nicméně netlačte. Váš strach, že o něj přijdete vám jen škodí. Dejte mu čas. Nechte ho vydechnout. Dohodněte se na přechodném stavu, jak se máte jeden ke druhému chovat a dodržujte to. Pokud má o vás zájem, tak se bude chtít vrátit. Svou hodnotu pro něj budete mnohem více demonstrovat tím, že ho pochopíte a vyhovíte mu. Držím palce.
Naprosto Vás chápu,měl jsem to samé,kdy moje o dost starší partnerka neustále lhala a zatajovala,jenom proto aby mohla trávit čas po restauracích.Návraty ze služebních cest končili vždy s ´´ kamarádkou v restauraci ´´ . Diskotéky a bary nevyjímaje.Časem jsem ztratil ůplně důvěru a za každým slovem hledal jenom lež.Když jsem se narovinu zeptal že jsem se doslechl že zase byla tam a tam,bylo my ostře řečeno že se my nemusí zpovídat co dělá ve svém volném čase.vždy jsem se pohádal a vypadal podle ní jako psychopat.jenom že ona si vůbec neuvědomovala že jsem ji miloval a takové chování my moc vadilo.Nedokázala nic pochopit a vždy se urazila a nemluvila.Asi dvacetkrát mě znovu stáhla zpět k sobě ale intervali se stále zkracovali,jako by my to dělala naschvál.Můj pocit-měla mě aby nebyla sama a zpětně mohu říci,že takový vztah kdy si neváží partnetra,nemá smysl.Nemáte se za co stydět,znám ten pocit jak dokážou tyto lži vyprovokovat slušného člověka.a drahá polovička už je sama a mám klid.Bolí to ale je my lépe.Existuje krásné přísloví– Ve vztahu táhnete na káře svého milého a měli by jste se často otáčet za sebe,aby jste viděli,jak se mu daří.janak ho po cestě můžete stratit 🙂
našla jsem se!!! že se s partnerem kritizujem on mě neustále lže nebo říká polopravdy a já si připadám podváděná..a už když promluví tak se stavím do pozice,že mu nedůvěřuju..on má neskutečnou vlastnost i když ví,že lže je schopen se hádat a nechat to dojít do extrému,že já v zoufalosti pak někomu koho se to týká(maminky,přátel) zavolám a utvrdím se v jeho lži…stydím se za to jak se chovám neznám se taková ale nevím jak mu říci,že si ho potřebuji vážit a že spolu budem hrát čistou hru a táhnout za jeden provaz a né jít proti sobě…já se vždy urazím (raději) jdu stranou než abych řekla něco zlého…měla jsem 20let manžel,pak jsem 3roky byla sama a a nyní rok a půl jsem s tímto partnerem..neuznává psychology a poradny vysmívá se mě,že je to ubohost,,,,prosím o pomoc..Kosinka
Dobrý den, ve vaší situaci bude velmi složité cokoliv řešit. Je to tak proto, že partner se bude bránit novým věcem. Nechce si nechat poradit od odborníků a bude se bránit i vašim návrhům na řešení problému. Doporučuji vám jako první krok, si opravdu bez emocí zvážit, zda vám tento partner a vztah za to stojí. V tomto článku najdete inspiraci na co se zaměřit http://www.partnerske-vztahy.eu/jaky-udelat-prvni-krok-kdyz-nastane-krize-vztahu/ . Pokud se rozhodnete setrvat, tak si budete muset ujasnit, jak ve vztahu žít. K tomu vám poslouží tento článek http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/. Nicméně zvažte to opravdu dobře, neb pokud partner nejeví zájem o zlepšení vztahu, tak není prakticky žádná šance na dlouhodobou změnu. Přeji vám, abyste byla silná.