Je sice pravda, že krize vztahu může přijít kdykoliv. Ale v každém vztahu se nacházejí více a méně riziková období. Chcete vědět, v kterých fázích vztahu byste si měli dát obzvláště pozor na případné problémy a vkrádající se krizi? Čtěte dále a poznejte fáze krize vztahu.
Krize vztahu po roce až dvou
První velká krize přichází po roce až dvou společného soužití. Počáteční zamilovanost pomalu ale jistě přechází v partnerské soužití. V tomto období zjišťujete, jak se vaše falešná očekávání a nereálné představy o partnerovi a společném životě liší od reality.
Musíte řešit protichůdná přání a touhy obou z vás. Pokud se vaše názory na společné soužití výrazně liší od pohledu vašeho partnera na věc, může to vést až k výčitkám či podmínkám. Může se také objevit vyhrožování trestem.
Mezi nejčastější problémy patří návyky, které jsme získali za společného života s našimi rodiči. Pokud se výrazně liší od toho, na co je partner zvyklý, dochází k neshodám a hádkám.
Největší potíže v této fázi vztahu však způsobuje rozdílné pořadí životních hodnot. Pokud se priority obou partnerů výrazně liší, často to vede k hluboké krizi vztahu, kterou lze vyřešit jedině za velké snahy obou partnerů.
Krize vztahu po třech letech
Tři roky s partnerem, to už je docela dlouhá doba. Za tu dobu už jste měli dostatek času poznat většinu nedostatků a překvapení svého partnera a smířit se s nimi. Přesto na vás může dolehnout ponorková nemoc, kdy toho druhého nemůžete skoro ani cítit.
Mohou se dostavit pocity odcizení. To však po třech letech společného soužití není nic neobvyklého. Vzdorujte těmto náladám, kdy máte chuť se na všechno vykašlat a najít si nového a neokoukaného partnera. Tímto prochází většina vztahů. Nebojte se a zachovejte chladnou hlavu. Vytrvejte, pracujte na vztahu, udělejte partnerskou dohodu a tato fáze přejde.
Krize vztahu po sedmi letech
Po sedmi letech společného soužití se již manželé velice dobře znají a nemůže je nic překvapit. To je výhodou, ale zároveň i nástrahou. V této době se totiž vztahy obvykle dostávají do těžkého stereotypu, který bývá ubíjející pro obě strany.
Oba dva partneři se od rána do večera motají v začarovaném kruhu. Ráno vypravit děti do školy. Práce. Postarat se o rodinu. Poradit si s problémy. O víkendu dohnat, co se přes týden nestihlo. Není divu, že vám v takovém shonu nezbývá dostatek času pro sebe. To samozřejmě vede ke stresu a nervozitě. Odtud je již jen malý krůček k podrážděnosti a přehnaným reakcím na chování partnera.
Po sedmi letech jsou již partneři přesvědčeni, že mají toho druhého jistého. Přestávají o sebe dbát a mohou ztrácet na atraktivitě. To často vede k otázkám, zda vás partner vůbec ještě přitahuje.
Muži v této fázi obvykle mají dobré zaměstnání a postupně získávají čím dál prestižnější pracovní pozici. To je samozřejmě činí atraktivními v očích mladších kolegyň, a pokud se muž neuhlídá, může to vést až k nevěře.
Krize po 15 a více letech vztahu
Další velká krize nastává zhruba po 15 letech manželského svazku, nicméně i později. Možná si myslíte, že po tak dlouhé době prožité společně s partnerem už žádné nástrahy nehrozí, ale není tomu tak.
V této době začínají odcházet děti z domova, ať už kvůli škole nebo se jenom chtějí osamostatnit. To je samozřejmě obrovská změna, která vám zpřehází život.
Ženy často pociťují syndrom prázdného hnízda. Dlouhá léta se s láskou staraly o své děti. Ty už je teď ale tolik nepotřebují a ženy může postihnout osobní krize, která se negativně promítne i do vztahu s partnerem.
Muže v tomto období pomalu ale jistě dohání syndrom zavírajících se dveří neboli druhá míza. Jak muž stárne, dopadají na něj pochybnosti, zda stále za něco stojí. Zda je ještě pořádný chlap, jak má být. Chce si dokázat, že ještě není tak starý a že na to ještě má. Chce vědět, že je pořád přitažlivý. To může vést až milostným aférám s mladšími ženami.
Nachází se váš vztah v kritické fázi?
Pokud se váš vztah právě nachází v jedné z výše uvedených rizikových fází, dejte si pozor na případné problémy a všímejte si náznaků, kdy vše není v pořádku. Krizím vztahu můžete předejít a i pokud se váš vztah do krize dostane, lze ji úspěšně vyřešit. Pokud se obáváte, že to sami nezvládnete, kontaktujte mě.
autor článku: Karel Chába
Související články:
Jak poznáte krizi ve vztahu?
Jaký udělat první krok, když nastane krize vztahu?
Oba rozvedení,máme každý dítě.Byla to láska jako trám, žádný problém, děti se mají rády, sestěhovali jsme se ke mně na vesnici a vytvořili novou šťastnou rodinu.Po ročním soužití se přítel rozhodl, že se odstěhuje zpět do města, že na vesnici není šťastný.Cítím z jeho strany skončila zamilovanost. Odstěhoval se, ale dál se chce vídat. Představuje si to asi, že mě bude mít za kamarádku s výhodami,nevím, mluvit se o tom s ním nedá, na všechno odpoví, že neví anebo že je mu to nepříjemné a ať na něj netlačím. Já ho pořád miluju, ale tohle pokračování „vztahu“ se nemá kam vyvíjet a velmi se tím trápím, chci s ním být více než o víkendech. Dá se s tím pracovat? Děkuji za názor.
Dobrý den, Andreo, ve vztahu se dá teoreticky pracovat na hodně věcech. Na tom, co se děje u vás, určitě, nicméně má to klasickou podmínku, že to musí chtít oba. Zkusil bych si s partnerem dohodnout přechodné období. Šlo by o to si říci, kolik potřebuje času, aby si vše ujasnil, a jak se v tom období k sobě chovat, abyste se nezraňovali. Půjde o to mu to vysvětlit tak, že dohoda má sloužit k tomu, abyste vy byla v klidu, a tím pádem na něho netlačila. Z toho bude profitovat i on, protože dostane čas, který od vás chce. Také jde o to, aby viděl, že jste spolu schopni problémy řešit a že se toho není třeba bát.
Dobry den.S manzelem j spolu 15let,mame 2deti 13 a 10let.nikdy j se nehadali.meli j asi 2obdobi,ze j se pohadali.ale loni si koupil motorku a od te doby je to spatne..dela na stavbe s uk,a prijde tak jak jedna s nimi pak jedna s nami doma.chci,aby si po sobe uklizel,obcas mi treba pomohl..vzdy kdyz to vygraduje,par dni funguje a pak je to stejne..ted uz nesmim nic rict,hned nadava,urazi,protiutok..vubec nevim co s tim..ja se trapim,ale on si mysli,ze si vymyslim hlouposti..nechape,ze kdyz tomu druhemu neco vadi,tak mu na to neodpovim,tak to teda delat nebudu!!preci vyjit druhemu vstric neni preci nejaka degradace..dekuji za odpověď
Dobrý den, Terezo, pokud chcete něco změnit, musíte se nejdříve bavit o tom, jak spolu mluvit, aby od vás byl ochotný věci přijímat. V tento moment nemá cenu s ním řešit konkrétní témata. Nyní je nutné bavit se o principu, o tom, jakou formou diskutovat, aby byl ochotný se do vás vcítit i navzdory tomu, že se ho dotýká to, co mu říkáte. Zjednodušeně řečeno vy se nejdříve musíte shodnout na tom, jakou budete hrát hru a jaká bude mít pravidla.
Dobrý den, je mi 49 let, moje manželka je o 7 let mladší, máme doma spolubydlící, která se snaží nemíchat se mezi nás. Náš vztah je v krizi kvůli tomu, že manželka po mně stále něco ultimativně požaduje, a moje potřeby a přání pohrdavě a umanutě opomíjí. Navíc je již delší dobu bez práce a mně se zdá, že mě pouze zneužívá. Teď například musely z domu k jiným chovatelům činčily kvůli manželčině alergii a astmatu. Ale když si chci časem pořídit druhého psa jorkširského teriéra, manželka reaguje zamítavě. Vše musí být po jejím. Prosím pomozte, nevím, jak dál, vše mě neskutečně mrzí. Už nemůžu takto dál.
Dobrý den, Svatopluku, pokud se má takováto situace vyřešit v kompromis pro obě strany, musí se chtít bavit o problému oba. Takže bych začal u debaty na téma, jak a o čem by byla ochotná se bavit a co pro ni můžete udělat, aby byla více ochotná naplňovat vaše potřeby.
Dobrý den .. Já 45 přítel 50 jsme spolu 6 let ..přestěhovala jsem se přes půl světa a zavřela cestu zpět .. Bydlím v jeho domě máme malé děti .. Když něco řeknu je to jeho dům ..několikrát jsem spala v autě či chodila v noci po městě spala v trampolíně ..nepustil mě domů nikdy se neomluvil a pokud ano že byl opilý .. Víkendy tráví bez nás s kamarády a koníčky ..já rodinu nemám ..a vrátit se nemohu připadám si v pasti a nešťastná ..nevím jak dál ..nemáme společný účet .. Své auto jsem prodala prý neměl peníze teď užívám jeho firemní když je něco špatně vrať mi klíče od auta ..já ho zítra prodàm atp.po večerech pije sám ..pak se omlouvá .. Dala jsem do vztahu vše .. On nic .. Jak dál ..děkuji
Dobrý den, nevím, kde jste a jaké jsou tam možnosti. Nicméně byste měla začít hledat organizace, které pomáhají ženám s dětmi. Jediné řešení je totiž odejít. Na to bych napnul všechny své síly, být na vašem místě.
Mam 52 rokov a vacsinou mojou vinou mame doma krizu taku ze uz nemame medzisebou nic uz 3 roky.Mame spolu 25 rocneho syna a 13 rocnu dceru .Mam manzelku rad a chcel by som sa z manzelkou zmierit a aby to bolo medzi nami tak ako to bolo predtym.Manzelka sa uz ani nepozdravy ,neperie mi saty a ani nevari pre mna.Chcel som ist pracovat do Rakuska ,ale nejdem lebo by to asi nebolo dobre .Manzelka ma nepodvadza a ani ja som ju nikdy nepodviedol a dokonca ani nepijem a ani som nepil len prilezitostne.Neviem co mam robit prosim poradte mi.
Jsme spolu 8 let, chtela jsem bydlet spolecne od zacatku, pritel nechtel. Stale ma svuj byt, za mnou dojizdi. Podnika s byvalou manzelkou, nechce to zmenit, hadame se kvuli tomu stale. Asi 3 roky bydlim v jinem byte, pritel se tak odcizil, je tu jako na navsteve. Vse platim sama, nikam se mnou nechce chodit, jen byt doma. Zjistila jsem,ze vyhledava kamaradky, se mnou si uz vubec nepovida, ma zajem jen o sex. Chteli jsme stavet chatu spolecne,on uz nechce, ale stale rika, ze me miluje, vecne ode me odchazi, rozejit se nechce, placa se v tom. Jsem zoufala,jeho deti me nemaji rady a moje deti kvuli hadkam ke mne uz nechteji chodit.Reseni vidim v rozchodu, ikdyz mam pritele rada. Lida
Dobrý den, především budete muset vzít situaci do svých rukou. Nemůžete spoléhat na něj, že on něco změní sám do sebe. Musíte tedy navrhnout konkrétně, co od něho chcete, a pokud stále nebudete chtít nic změnit, tak byste měla odejít a spoléhat se jen na sebe.
Jsme spolu 3 roky, partner podnika se svoji byvalou partnerkou, se kterou mne odmita seznamit. Jezdi k ni domu, pomaha ji se zahradou a provadi u ni drobne opravy na jeji zadost. Od pocatku mne toto vadi, sdeluji mu to,ale on v tom nevidi nic spatneho.momentalne se temer kazdy den kvuli tomu dohadujeme, ona je jediny duvod nasich sporu,ale partner odmita,ze by k ni nechodil a nepomahal ji. Zvazuji rozchod.
Dobrý den, to, co popisujete jako jediný problém, bude jen špička ledovce. Pod tímto bude něco jiného. Boj o moc ve vašem vztahu, váš strach z ohrožení, který mu vysvětlujete tak, že on si to bere osobně, atd. Bylo by tedy pro věc prospěšné, abyste se dohodli, že si o tom popovídáte tak, že zkusíte najít tyto a hlubší témata. Musíte být ale velice otevření při takové debatě.
Dobrý den,s manželem máme dvě děti, hádali sme se i když ještě nebyli, ale ted je to uz docela neúnosný.Nadavky tipu,napr.ze su jednoduchá, nestihnu umýt nádobí, tak hned mně to vyčítá, pritom musím k dětem.syn ráno vstane a chvilu pláče(20 měsíců), tak to je hned moje vina, a když mu odporuju, tak to uz je uplnej konec. Sprosty nadávky jsou na týdenním programu, fakt sem uz psychicky vyčerpaná. No a z toho.je zase hodnej a vždycky se to nějak pokazí:( k dětem je ale pozornej. No a co se týče sexu, tak na něj chuť postrádám. Sme spolu už deset let. Děkuji za odpověď co s tím.
Dobrý den, když máte vztah v takovém stavu, tak potřebujete osobní odbornou pomoc. Toto je tak vážné a složité, že to nejde řešit skrze pár řádků. A hlavně musíte to chtít oba. Rád vám osobně pomohu, pokud budete chtít.
Dobrý den, jsem s přítelkyní rok a třičtvrtě. Mě je 27 let a jí 22. Právě jsme v prvi krizi. Myslím si, ze komunikujeme v pořádku. Jsem dle mého velice tolerantní muž, ale přítelkyně nyní ruka, ze nic neciti (ani ze sexuální stránky) vše bylo do nedávna v naprostém pořádku. Prý potřebuje byt sama a věnovat se studiu a tak ji i čas davam. Dle jejího názoru se na me ale tesi jen někdy. Jinak si v mnoha věcech rozumíme a vyjdeme si vstříc. Aktuálně jsme na bodu kdy ja miluji více než ona a jakákoli moje snaha o zlepšení ji prý více odrazije. Tvrdí ze je sobecky člověk a vše nějak dopadne. Mohu vás poprosit o radu? Dekuji Lukas
Dobrý den, dle toho, co píšete, nemůžete nic jiného, že opravdu jen čekat, dát jí prostor. Měl byste si pro sebe určit horizont, dokdy to vydržíte a stojí vám to za to, pokud ona nezmění současný názor.
S partnerem jsme 4 roky,máme syna 17 měsíců.Problémy máme celou dobu vztahu.Zásadní problém jde celým vztahem.Chci bydlet u mých rodičů v našem dvougeneračním domě,kde máme kompletně opravené horní patro 3+1 (117m²) bez dluhů.Cena bydlení měsíčně 2 tisíce.Rodiče nahoru nechodili,když byl partner doma.Partner trvá na koupení starého domu s vysokým dluhem,kam chce jít ihned bydlet a opravovat dům za provozu.Bydlet na stavbě i se synem.Důvodem je samostatné bydlení.Já mám strach z vysokého dluhu (možnost exekuce),snížení životní úrovně a nedostatek času pro rodinu na několik let.Nikdo nechce slevit ze svého nároku.Momentálně žijeme 1 měsíc odděleně.Je možné ještě najít rozumné řešení?
Dobrý den, ano, myslím si, že je to možné a to především proto, že se domnívám, že ve skutečnosti nejde o to samostatné bydlení. To je dle mě zástupný problém. Bude tam něco hlubšího a zásadnějšího. Co, to nevím. Bylo by užitečné, abyste se ke mně objednali a začali jsme hledat a váš problém řešit. Můžete to zkusit i sami, ale bez urážky si myslím, že to nezvládnete.
dobrý den, s přítelem jsme 9 let, máme 2 děti, 6 a 5 let. během narození posledního dítěte jsme si prošli přítelovým konkurzem, exekucemi a 2 letům kdy byl ve vězení, vždy jsme ale drželi pevně při sobě. po jeho návratu se náš vztah postupně zhoršoval, hádali jsme se hodně, on měl i milenky. ted se chtěl rozejít, už se i radil s právníkem. navrhla jsem aby jsme krizi řešili, nakonec souhlasil. ale včera řekl, že neví co má dělat,stále o nás přemýšlí a že mě už nemiluje a nic ke mě necítí. já moc chci udržet vztah, nechci o něj a rodinu přijít, chci na tom pracovat, ale když on si není jistý a nic ke mě necítí, myslíte, že máme šanci to vyřešit?
Dobrý den, jeho pocit, že k vám nic necítí, může být jen dočasný a způsoben tím, co se teď mezi vámi děje. Ovšem také to tak být nemusí, a pak je to špatné. K té jeho nejistotě. Bylo by ideální, kdyby vyhledal pomoc. Nejde totiž o to, jaké rozhodnutí je nejlepší, ale jakému věří. Pokud se rozhoduje způsobem nejlepší/nejhorší, tak se bude rozhodovat velmi dlouho a je otázkou, zda vůbec bude schopen. Pokud budete potřebovat, tak rád pomohu osobně.
Dobrý den, po čtyřech letech vztahu jsem svému partnerovi, který se spíše komunikaci o osobních věcech vyhýbá, napsala slušný upřímný dopis, kde jsem se vyznala ze své lásky k němu, ale také mu napsala mé pocity z poslední doby i to co mi v našem vztahu začíná chybět. Jeho reakcí bylo, že v jistých věcech jsem měla pravdu a on teď neví, jestli se mnou chce být dál nebo nikoliv. prý to fakt neví. Pravdou je, že jsem takovou reakci nečekala a sama jsem se dostala do situace, kdy nevím jak reagovat. Mám vztah ukončit a dát mu volnost? Mám počkat až se rozhodne, zda o mě vůbec stojí? Řekl mi, že to chtěl nechat nějak plynout a nastartovat, ale já chtěla mít jasno. Co teď? Děkuji za odpověď
Dobrý den, dejte mu ten prostor, ať si vše ujasní. On se především bojí. Není zvyklý na to, že mu ukážete svou jedinečnost a neví si s tím teď rady. Dohodněte se na tom, kolik času potřebuje a neovlivňujte ho. To je to nejlepší, co můžete udělat!
Dobrý den, jsme s přítelem 12 let, máme spolu 2 malé děti (3 a 5 let). Cítím, že náš vztah prochází krizí. Především z mé strany. Zjišťuji, že mě parter už nepřitahuje, musím se přemáhat, abych mu dala pusu. Když jdeme večer spát přeji si aby nebyl žádný sex. Chtěla bych to s přítelem řešit, ale mám pocit, že to nemá řešení. Nevím, jak s ním o tom mluvit. Myslím, že i on už ke mně neprojevuje takové city, jako dřív. Stačí mu jen sex. Problém nastal po porodu, myslela jsem, že se to časem zlepší, ale moc ne. Dokonce jsem mu málem byla nevěrná a to by mě v životě nenapadlo. Nevím jak z toho ven, hlavně kvůli dětem.
Dobrý den, s ohledem na to, co píšete, vám jako nejlepší řešení doporučuji, abyste to řešili s pomocí třetí osoby, jinak se vše bude jen zhoršovat. Rád vám pomohu osobně na sezení.
Dobrý večer,
vím, že každý vztah je individuální, i přes to se zeptám. Je možné, že jsem ve vztahu se svým partnerem vynechala první krizi? Nic většího jsem nezaznamenala Teď cca po roce a půl přišla celkem velká krize, ale z Vašeho popisu mi sedí více ke krizi po třetím roce. Nežijeme spolu, ale trávili jsme téměř veškerý čas mimo školu a práci dohromady.
Děkuji, Barča
Dobrý den, ano, každý vztah je jiný a je tedy možné to, co popisujete. Nemůžete se tím, co se píše v článku, řídit na 100%. Je to vždy zprůměrované.
dobrý den , můj partner co žijeme 9 let nema žadnou šanci abych mu řekla situaci a nebo názor, atd.. protože v momentě kdy promluvím tak skače dořečí, proste mi nedá prostor, takže když unás něco hořííí tak to doslova musím vykřičet. Samovřejmě že se ho to strašně dotkne tak se cítí uraženy, tak se mu to říct několikrát,a to trvá i několik týdnu, myslíte si že sním soužití má vůbec cenu, já osobně nemám ani chut na nic, děkují Hanka
Dobrý den, pokud se nejste schopni dohodnout na podstatných věcech ve vztahu, tak budete jen nespokojená. Tedy předpokládám, že pak to cenu nemá.