Je možné, že žijete v partnerství či manželství, ale zdá se vám, že vás již váš protějšek nemiluje. Nebo vám dokonce to, že vás už nemiluje řekl. Má v takovém případě ještě smysl vztah udržovat nebo ne?

Je jistě daleko příjemnější slyšet sladká slova, že vás partner miluje. Ale to, že si partneři říkají , že se milují, bohužel pro stabilní vztah nestačí. V počátku vztahu jde vše samo, protože jsme ovlivněni zamilovaností. Nedělá nám tedy žádný problém partnera milovat až za hrob. Na začátku vztahu jsme ochotni pro partnera udělat cokoliv, omezit se, zříci se vlastního potěšení a to proto, abychom mohli být blíže svému protějšku.

To, že se v něčem omezíme nám nedělá problém, protože nám je dostatečnou odměnou přítomnost a blízkost partnera. Právě to nám totiž v této fázi, když jsme zamilovaní, způsobuje největší pocit štěstí a euforie. Jenže nic netrvá věčně. Časem se dostane náš mozek do normálního stavu a zamilovanost vyprchá. Pak si třeba jeden z partnerů řekne, že už vlastně druhého nemiluje, přestože jsou stále spolu.

Jsme stále spolu a najednou mě přestal milovat

Otázkou je, zda vás partner opravdu již nemiluje nebo pouze skončila fáze zamilovanosti a je tedy nutné vztah posunout do další fáze. Tato přechodová fáze není vždy jednoduchá a u některých jedinců končí krachem vztahu. Chtějí být totiž stále zamilováni, jen tehdy má pro ně vztah smysl. Proto když mají pocit, že vztah začíná „vychládat“, začnou být nespokojeni. Tuto nespokojenost a to, že již svůj protějšek nemilují, si zdůvodňují tím, že to zřejmě pro ně není ten pravý.

Pokud se pak vztahy takového člověka omezují na max. tříleté, je možné, že má právě problém přijmout další fázi vztahu. V takovém případě, přestože jsou partneři stále spolu, si mnohdy ten z partnerů, který má pocit, že již druhého nemiluje, hledá náhradu. Hledáním a nalezením nového partnera se ale nic nevyřeší. Pouze se celá situace opakuje s novým partnerem, mnohdy ve stále kratším časovém období.

Zde je nutné, aby takový člověk zjistil a zpracoval to, proč je závislý na prvotní fázi vztahu a chce stále znovu a znovu se zamilovávat. Problém, který toto způsobuje, je často nutné najít v hloubi podvědomí a to vůbec není jednoduché. Člověk totiž sám do svého podvědomí nevidí, a tak většinou neví, proč to takto má a proč se takto chová. Zde je nutná většinou intervence odborníka, např. psychologa, psychoterapeuta.

Máme dlouhodobý vztah, ale už mě nemiluje

Pokud jsou partneři již v dlouhodobém vztahu a najednou jeden z partnerů prohlašuje, že již druhého nemiluje, a přesto je stále s ním, je třeba řešit, co se ve vztahu děje. Někdy může být za problémem „zdegenerovaná komunikace“. Partner tedy neříká narovinu, jak se cítí a co by chtěl, ale mnohdy vyjadřuje slovy pravý opak. Dělá to především proto, aby dostal od svého protějšku alespoň nějakou citovou odezvu, byť by měla být negativní.

Tak mnohdy slova „už tě nemiluji“ mohou v překladu znamenat „chci se k tobě víc přiblížit“ či „trápím se, chci aby se něco změnilo“. Je tedy někdy těžké rozklíčovat, jestli to, co partner vyřkne, myslí skutečně vážně. Může tímto způsobem také trucovat, může mít pocit, že mu bylo ve vztahu něčím ublíženo, něčeho se mu nedostává, že je frustrovaný. Také se může samozřejmě stát, že se zamiluje někde jinde, a pak se mu zdá, že svůj protějšek už vlastně nemiluje, přestože jste stále spolu.

Co dělat, když jsme spolu, ale už mě nemiluje

Pokud jste pořád spolu a partner říká, že už vás nemiluje, je třeba se podívat i na to, co dělá a nejen na to, co říká. Pomůckou vám může být neverbální komunikace a jeho činy. Zaměřte se na to, jak se k vám partner chová, jaká je jeho řeč těla. Přestože říká, že vás nemiluje, přestože jste stále spolu, ale jeho chování k vám je vstřícné, rád se vás třeba dotýká, chová se k vám s úctou a respektem, dělá pro vás věci, které vás potěší, asi to tak horké, jak říká, nebude.

Také pokud stále ve vztahu či rodině funguje jako partner, je docela možné, že spíše váš vztah prochází krizí či nějakou osobní krizí prochází váš partner. Často si partner myslí, že už toho druhého nemiluje, když však dojde k odluce nebo rozchodu, někdy zjistí, že se spletl, a že citové propojení s druhým partnerem je naopak stále velké. Jen se pod tíhou denních starostí a stereotypů zdálo, že už druhého nemiluje, přestože jsou stále spolu.

Důležité je na takového partnera, který říká, že už vás nemiluje, nijak netlačit. Vyžadování důkazů lásky či projevování, jak moc partnera milujete, mnohdy vede spíše ke zhoršení celé situace. Důležité je zachovat především vstřícnou komunikaci, oprostit se od výčitek, konfliktů, či vyptávání se, proč vás partner nemiluje, přestože jste stále spolu. Možná se vám pak partner spíše otevře a řekne vám, co se s ním děje. Pokud zůstane uzavřený, snažte se partnera pochopit, být více empatičtí. Spíše si tak můžete všimnout, co může partnerovi ve vztahu vadit, čím by se mohl trápit.

Nejdůležitější je v takovém případě atmosféra, kterou je dobré udržovat jako vstřícnou a uvolněnou. Je lepší nechat partnerovi čas, aby sám přišel na to, jestli vás ještě miluje nebo už ne. Je však dobré se domluvit na určitých pravidlech, které po dobu krize v partnerství budete dodržovat. Pak je dobré si po nějaké době promluvit, nejlépe podle pravidel komunikace (více v článku Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace) a zjistit, co který z partnerů cítí, a jak budete postupovat dále.

Je docela možné, že se situace uklidní, ustálí a krize jednoho dne přejde. V případě, že ale situace trvá dlouho a nikam se neposouvá, partner stále stagnuje v tom, že vás již nemiluje, a přesto s vámi zůstává, je na vás, jak se k situaci postavíte. Můžete se samozřejmě rozhodnout, že se s parterem rozejdete. Je ale také možné se pokusit o rozklíčování situace nezávislou osobu, třeba partnerského poradce a vztah se pokusit nejen zachránit, ale i zkvalitnit.

Pokud máte pocit či vám partner řekl, že vás již nemiluje a vy si přejete vztah zachránit a nevíte si rady, nedokážete problémy rozklíčovat nebo s nimi následně pracovat, neváhejte mě oslovit v sekci Konzultace.