Přestože si to velká většina lidí vůbec neuvědomuje, celý náš život je o zvycích. O automatických reakcích na podněty a automatickém myšlení.

Zvyky jsou naprosto zásadní pro to, abychom se v životě mohli posouvat dále. Pokud se nemusíme neustále soustředit na již naučené zvyky, můžeme svůj čas a pozornost věnovat jiným novým činnostem. Díky tomu se můžeme rozvíjet. Kdybychom se totiž každý den museli znova a znova soustředit na to, co jsme se naučili již včera, stagnovali bychom.

Představte si například, že byste se každé ráno museli znova učit psát na klávesnici. Soustředili byste se na zvládnutí samotného psaní a nevěnovali byste se třeba činnosti, za kterou jste placeni.

Jak tedy vidíte, zvyky nám v mnohém prospívají a používáme je každý den v mnoha různých situacích, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Ale bohužel existují i zvyky, které jsou škodlivé. A protože je často používáme zcela automaticky a bez přemýšlení, ani si neuvědomuje, že nám škodí.

To se bohužel nevyhýbá ani vztahům, protože vztahy žijeme a (ne)tvoříme skrze naše zvyky. A kvůli škodlivým návykům se někdy můžeme dostat do krize vztahu.

Jak to, že některé zvyky vytváří a prohlubují krize ve vztazích

Zvyky nám mohou prospívat a ulehčovat život, nebo nám naopak život ve vztazích ztěžují a komplikují.

Pokud umíme dobře komunikovat, správně reagovat na partnera, řešit problémy, pokud si uvědomujeme, že bychom si jednou za týden měli s partnerem sednout a popovídat si o svých životech, pokud jsme si zvykli aktivně budovat náš vztah a dáváme tomu patřičnou prioritu, tyto zvyky a dovednosti nám neustále pomáhají vztah udržovat a zlepšovat.

Pokud však tyto zvyky naučené nemáme a používáme jiné, často se může stát, že nás dovedou ke krizi ve vztahu. A pokud tyto zvyky nezměníme, pak krizi ještě prohlubují. Velmi často se bohužel stává, že se lidé snaží dosáhnout jiného nového výsledku, ale používají ten samý způsob jako dosud. Lidé se ve vztahu dostanou do krize skrze špatné zvyky, ale tu krizi pak chtějí řešit těmi samými zvyky a neznalostí toho, jak by se měl vztah budovat. Takto zachránit vztah samozřejmě není možné.

Tyto špatné návyky přispívají ke vzniku a prohlubování krizí ve vztahu:

Různé naučené reakce chování jako například zlost, křik a další. Například nám partner řekne něco nepříjemného, co jsme nečekali, jsme zvyklí to řešit zlostí či křikem. Na tuto naši reakci pak také protějšek reaguje většinou také zlobou nebo se naopak stáhne do sebe. Místo řešení skutečného problému se zabýváme něčím úplně jiným a ubližujeme si.

Mlčení když nám partner řekne něco, co nám není příjemné, stáhneme se do sebe a mlčíme, nebo mu to začneme vyčítat. Místo konstruktivního řešení se opět zabýváme něčím úplně jiným, například výčitkami nebo od debaty utíkáme třeba za kamarády do hospody.

Strach na určité chování a potřeby protějšku reagujeme strachem. Bojíme se, že nás partner opustí, že už nás nemá rád, že pro něj nejsme dost dobří. Tyto strachy pak pochopitelně způsobí chování, které nevede k úspěšnému řešení situace. Když máme strach, zabýváme se něčím, čím bychom neměli. Pokud máme strach, nezabýváme se fakty. Zabýváme se něčím, co se nedá vyřešit nebo to není až tak podstatné a dáváme to protějšku najevo. Reagujeme neadekvátně na situaci a podobné reakce se nám pak často dostává od partnera.

Strach má často tu nevýhodu, že o něm nepřemýšlíme. Reagujeme na strach zcela automaticky a místo řešení strachu se chováme tak, jak bychom neměli. Často strach zaměňujeme za objektivní realitu. Pokud se pak podle toho snažíme třeba i klidně argumentovat a řešit problém, tak se nám to nedaří.

Různá přesvědčení, jako například že muži jsou nebezpeční, všechny ženy jsou jen zlatokopky a nic jiného než peníze a blahobyt po mužích nechtějí. Pokud člověk zcela automaticky používá tato přesvědčení, je předpojatý, agresivní a útočný. O svých přesvědčeních je často skálopevně přesvědčen a stojí si za nimi. Má pocit, že jeho žena je nějaká, i když to tak ve skutečnosti vůbec není a je to jen jeho subjektivní dojem. Vztah se pak nikam neposouvá a naopak ho neustálá negativní přesvědčení ničí.

Dalším častým problémem je nevědomost nevíme, že ve vztahu něco děláme špatně, a proto to také neustále opakujeme. Nebo vůbec nevíme, že něco nevíme, že nám něco chybí. Nevidíme skryté aspekty problému a snažíme se ho vyřešit způsobem, který nemůže fungovat.

Abyste předešli krizi, musíte změnit vaše zvyky a myšlení

Pokud se chcete vyhnout krizi nebo pokud jste se do ní už dostali, je důležité změnit vaše zvyky. Většině klientů, kteří se mě v poradně ptají, jestli spolu mají zůstat, jestli má smysl na vztahu ještě pracovat, říkám, že teoreticky to možné je. Bude ale nutná změna. Někdy dokonce tak velká, že se týká všech výše zmíněných zvyků.

Je třeba si uvědomit, že aby došlo ke změně zvyků, je potřeba na vztahu pracovat a učit se novým dovednostem. Budete se muset naučit pracovat se strachy, komunikovat, pochopit filozofii vztahů a naplňovat potřeby jeden druhého.

Pokud změníte sami sebe, posunete se dál. Budete schopni vidět věci ve vztahu jinak. Naučíte se vyhovět jeden druhému, řešit problémy a posouvat se společně dál.

Základním principem je, že si vytvoříte nové zkušenosti. Tyto nové zkušenosti pak porovnáte s vašimi starými zvyky a zkušenostmi. Vědomě či nevědomě vyhodnotíte, co je pro vás lepší a změníte své zvyky natolik, že už pak budete automaticky používat ty nové správné návyky. Pokud to uděláte, váš vztah se po nějaké době intenzivní práce dostane do stavu, který vám již bude vyhovovat.

Cílem je vytvořit si nové zkušenosti a prožitky, skrze které získáte nový náhled, jistotu a zbavíte se mnoha negativních přesvědčení a strachů.

Je nezbytné, pokud se dostanete do krize, abyste se snažili dosáhnout nového výsledku jiným způsobem a jinými zvyky, než jaké jste používali dosud.

Pokud se vám ani s výše uvedenými radami nedaří z partnerské krize úspěšně dostat, bude potřeba jít více do hloubky a pracovat na vašem strachu a přesvědčeních ukrytých v podvědomí. Kontaktujte mě a já vás naučím, jak správně pracovat se vzorci chování a pomocí metody EFT vám pomohu se z krize dostat ven a vztah zachránit.

autor článku: Karel Chába