Šestý smysl je označení buď pro vnitřní schopnost integrovat vjemy z dílčích smyslů, nebo pro jinak pojímanou schopnost vycítit určitou situaci či potenciální nebezpečí. V běžném použití se šestým smyslem rozumí intuice, tedy schopnost vnímat a podvědomě vyhodnocovat různé nenápadné nebo skryté skutečnosti a souvislosti. Zdroj : Wikipedie
6. smysl a ženy okolo vašeho partnera
Mají ženy, co se týče jejich partnerů nějaký šestý smysl, nebo jak tvrdí muži jsou jen více podezíravé? Osobně si myslím, že my ženy jsme především velmi citlivé na jakoukoliv sexuální energii, která jde od jiné ženy směrem k našemu partnerovi.
Těžko říci, jestli my ženy zachytíme to, co vysílá dotyčná žena směrem k našemu partnerovi, nebo spíše zachytíme odezvu, kterou to v našem partnerovi vyvolá. Myslím si, že každý takový zájem jiné ženy v muži zanechá nějakou stopu. Přestože nemá potřebu s ní navázat jakýkoliv vztah nebo její zájem opětovat, stejně to v něm něco jakoby „rozsvítí“.
V případě, že mu navíc taková žena není úplně lhostejná, tak pak takový muž většinou „úplně září“. A to je to, co my ženy dokážeme zachytit. Muži pak samozřejmě nechápou, proč vlastně šílíme. Ženy totiž dokážou zachytit i nepatrnou změnu, která probíhá u jejich partnera, ačkoliv často neumí ani vysvětlit, o jakou změnu se jedná. Ženy totiž disponují značnou citlivostí mezi verbálními a neverbálními signály.
Díky svým vynikajícím smyslovým schopnostem ženy snadno zachycují a analyzují informace. Schopnost ženského mozku rychle přenášet informace mezi hemisférami způsobuje jejich dokonalejší sjednocování a dešifrování verbálních, vizuálních a dalších signálů. Muži si pak často myslí, že jsou jejich partnerky pouze zbytečně přecitlivělé. Vyčítají jím, že dělají z komára velblouda, když vlastně o nic nejde.
Jak tedy vnímají 6. smysl žen jejich muži?
Muži mnohdy vůbec nerozumí tomu, jak můžeme něco cítit „ve vzduchu“. Někdy totiž zájem dotyčné ženy zaznamenali jen oni sami a dost možná si takovým zájmem nejsou ani oni jistí. Kde tedy berou ženy taková podezření? Na nadpřirozené schopnosti žen samozřejmě muži nevěří. Mají často pocit, že si ženy vymýšlejí a jen je zkouší. Jsou přesvědčeni, že ženy nemohou mít bez hmatatelného důkazu pocit reálného ohrožení vztahu. Sami totiž takový radar nemají, a proto mnohdy nemohou pochopit ženskou intuici a je pro ně problém uvěřit tomu, co se v jejich partnerce děje.
Mnohdy přitom jeho partnerka předem cítí, že se muž vrhá do nebezpečné situace, což si on ale vůbec nepřiznává. Myslí si třeba, že jít s kolegyní nebo bývalkou na kávu, ničemu neuškodí a nikomu vlastně neublíží. Jenže partnerka často právě jako první vycítí, že jde takové ženě více, než jen o kávu, a že často usiluje o víc, než jen o přátelství. Partner pak často vyslovenou obavu a upozornění na možný problém bere jako jeho omezování a pokus jej ovládat.
Někdy pak muži dělají pravý opak toho, o co je partnerka žádá, tedy aby se měli na pozoru. Vzdorují a dávají najevo, že je nikdo omezovat nebude. Často takový muž skončí v problémech třeba v mimomanželském vztahu a tvrdí, že on nic neplánoval a vůbec netušil, že to takto může skončit. Jenže jeho partnerka už to tušila mnohdy v samém začátku. Její intuice jí nelhala, jenže partner takové varování nebral vůbec vážně.
Muž nebere často v potaz ochranitelské obavy své partnerky. Vnímá takové obavy spíše negativně, bere je jako urážlivé, může mít pocit, že se k němu partnerka chová jako k dítěti. Naopak se pak mnohdy trucovitě vrhá do situací, kde by měl být naopak ostražitý. Muži by měli mít pro šestý smysl svých partnerek alespoň malé pochopení. Neměli by si vždy myslet, že je žena hysterická, nebo že si vymýšlí.
Je dobré si spíše uvědomit, jestli opravdu neděláte něco, z čeho má vaše partnerka pocit, že by mohlo být pro váš vztah ohrožením. A je úplně jedno, že se to nikdo nedozví. Víte to totiž především vy a energii, kterou máte ať chcete nebo ne, přenášíte směrem ke své partnerce. Takže až budete mít pocit, že přehání, nebo že je přecitlivělá, zkuste popřemýšlet, jestli nemá třeba spíše v něčem trochu pravdu.
My ženy bychom zase měly mužům naše obavy sdělovat upřímně. Říct na rovinu, jaké máme niterné pocity, čeho a proč se bojíme a jak se opravdu cítíme. Naučit se v páru vyjadřovat i přijímat pocity druhého včetně těch nepříjemných a společně se snažit pracovat na naplňování potřeb obou, je pak cestou ke spokojenosti ve vztahu.
Pokud se v takové situaci nacházíte a nevíte si s tím rady, neváhejte a objednejte se na konzultaci.
Dobrý den, přítel má hodně kamarádek. Zná je dlouho, roky, spolu se známe 8 měsíců, Stále po něm chtějí něco spravit / žárovky v autě, světla v bytě, šuplíky atd. / i přesto, že mají partnery anebo i nemají. Vadí mi obě varianty, řekla jsem mu to, řekl mi, že jsem hysterická, žárlivá, že to dělal vždycky. Chtěla jsem je poznat, ale teď už ani nemám zájem a i tím náš vztah trpí, je s nimi často, měla bych se snažit s nimi být ,,zadobře“ kvůli našemu vztahu. Mám ale pocit, že třebaže jsem ho prosila, ať to nedělá, dělá to schválně a pak pozoruje, co si může dovolit a co ještě vydržím. Řekla jsem mu, že když to bude dělat, časem mi zlhostejní, ale dělá to stále.Nevím, co mám dělat.Děkuji, Katka
Dobrý den, Katko, oba se cítíte zranění chováním toho druhého. To je klíčové si uvědomit. Aby se něco mohlo změnit, musíte ho požádat o rozhovor, ve kterém byste se měli bavit o principu, jak si vysvětlit, popsat, co kdo v této věci prožívá. Nesmíte hned řešit rovinu faktickou, jak často a zda vůbec se s nimi smí nebo nesmí vidět. To by bral jako útok. Naopak si nejdříve oba vzájemně musíte „přeložit“ do srozumitelné podoby, co kdo z vás v sobě prožívá. Takovéto pochopení povede k odblokování, nicméně jen za předpokladu, že každý z vás toho druhého opravdu bude chtít pochopit, respektovat to, co v sobě cítí. A to bezezbytku.