Přestože po narození dítěte by partneři měli prožívat jedno z nejlepších období svého vztahu, bohužel tomu tak ve velkém procentu manželství není. Nestává se to přitom jen u manželů, kteří mají první dítě, ale i těm, kterým se narodil již druhý nebo třetí potomek. Problém tedy není jednoduše možné svádět na to, že změna, která po narození prvního dítěte ve vztahu nastala, je výrazně větší, než pár očekával, a že na ni manželé nejsou vůbec připraveni.

Manželská krize jako důsledek emoční slabosti muže

Velice často se stává, že se žena na své (především to první) dítě upne natolik, že svým způsobem na muže úplně zapomene. Nemá na něj už ani zdaleka tolik času a prostoru a nedává mu tolik energie a intimity jako dříve. Spousta mužů si to bohužel bere velice osobně a situací hodně trpí. Není vůbec nic výjimečného, že tito muži na své dítě žárlí a mají problém si k němu najít cestu. Situace tak není ideální nejen mezi manželi, ale ani mezi otcem a dítětem, které muž vidí jako příčinu všech problémů, emočně to špatně nese a nemůže se tak ke svému potomkovi dostatečně přiblížit.

Když mi manželé popisují situace, do kterých se jejich vztah po narození dítěte dostal, často je možné vyhodnotit je tak, že jsou naprosto v normálu. Žena se o své dítě stará v rámci běžného průměru a problém je spíše na straně muže. Ten je emočně slabší a věc nezvládá, přesto že je přiměřená a k žádným zásadním pochybením nebo chování, které by se dalo považovat za škodlivé, ze strany ženy vlastně nedochází.

Když po narození dítěte přestane muž existovat

Existují ale i ženy, často jsou to ty, které dlouho nemohly otěhotnět nebo ty, kterým se dítě narodilo po umělém oplodnění, které se na svého potomka opravdu velmi upnou a pro které jakýkoli svět mimo dítě přestává existovat. V těchto případech muž situací trpí oprávněně a pochopitelně. Ať už se žena věnuje dítěti přespříliš nebo muž nezvládá něco, co je v manželství po narození dítěte přirozené, vždy je nezbytné začít situaci co nejdříve řešit.

Komunikujte s partnerem: to je po narození dítěte klíčové

Čím je třeba začít, je správná komunikace. Nezaměňujte ji s mluvením. Zatímco mluvit umí každý, komunikuje jen málokdo. S tím, jak nastartovat ve vašem manželství správnou komunikaci, vám pomůže článek „Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace“.

Nejdřív si text přečtěte oba dva a bude-li vám dávat smysl, začněte se učit dovednostem, které jsou v něm popsány. Než tak učiníte, dohodněte se na tom, že si na to opravdu uděláte čas. Většina lidí v období po narození dítěte žádný čas nemá a věci řeší ve stresu a za běhu. To samozřejmě řešení problému nijak neprospěje.

Mluvte o tom, co cítíte. Překonáte manželskou krizi

Jakmile si tedy najdete na komunikaci prostor a čas, začněte si sdělovat především to, co po narození dítěte prožíváte. Nic si nevyčítejte, nepopisujte fakta a situaci takovou, jaká je, jaká není, neupozorňujte na to, co jste si slibovali, neříkejte, kdo je jak a z čeho zklamán… To by nikam nevedlo, jen byste se točili v kruhu a nehnuli se z místa. Soustřeďte se na to, abyste opravdu popisovali jen a jen svoje pocity. Navíc mluvíte-li o svých pocitech, nezatahujte do toho nijak svůj protějšek, nekomentujte, co partner dělá nebo nedělá, zaměřte se jen na to, jak situaci vnímáte a cítíte vy.

Jste-li ten, kdo právě poslouchá, nic nerozporujte, snažte se pouze zjistit to, co ten druhý prožívá. Důrazně doporučuji, abyste se nepřetlačovali, nevymlouvali si, nekomentovali a nerozporovali, co váš protějšek cítí nebo necítí. Nikdo z nás nežije v těle a hlavě toho druhého, a přestože si můžete stokrát myslet, že partnera chápete a že to, co popisuje, tak přece nemůže být, neměli byste to vyslovovat nahlas, neměli byste se chovat tak, že si to myslíte, ale naopak jednat s úctou k tomu, co vám ten druhý říká. V opačném případě se nemáte šanci nikam posunout a manželskou krizi vyřešit.

Jestliže si tedy vyměníte informace o svých pocitech, vyslovíte je, aniž byste obviňovali svého partnera, a přijmete je bez zpochybňování toho, co vám ten druhý řekl, je to první a nezbytný krok k tomu, abyste si uvědomili, že situace je vážná a že je třeba s ní začít něco dělat.

Buďte si psychicky blízcí i po narození dítěte

I přesto, že vám po narození dítěte moc volného času nezbývá, dohodněte se, že se dvakrát týdně budete věnovat komunikaci, kterou jsem vám doporučil. Budete-li se pravidelně bavit o tom, jak se kdo cítíte, začnete si být i psychicky bližší.

Zásadní problém je třeba hledat v tom, že přesto, že spolu lidé žijí, mají společné úkoly, vychovávají spolu dětí, žije ve skutečnosti každý z nich ve své hlavě svůj vlastní život a jen málokdo ho sdílí se svým protějškem. Partneři tak o sobě vlastně nevědí, nevidí věci v souvislostech, nemohou se vzájemně podpořit a pomáhat si. Přesto, že vedle sebe mají toho druhého, žije většina lidí svůj psychický život osamoceně uvnitř sama sebe.

Řešte manželskou krizi, sdílejte své sny i obavy

Abyste mohli řešit krizi manželství po narození dítěte, musíte se k sobě znovu psychicky přiblížit.  Je důležité, abyste si zhruba jednou za 10 dní našli alespoň půlhodinu času na to, abyste si mohli povídat o tom, čeho se bojíte, na co často myslíte, co vás stresuje, co vás na tom druhém rozčiluje, jaké máte sny, jaké frustrace prožíváte, co jste v životě chtěli a co se vám – např. v souvislosti se stávajícím vztahem – nepovedlo.

I tady je třeba dodržet pravidla, která jsme si nastínili už u komunikace. Aby mělo vaše povídání smysl a fungovalo ve váš prospěch, je třeba, aby ten z vás, který mluví, mluvil opravdu jen o sobě. Řekněte partnerovi o svých pocitech, ale nezatahujte ho do toho. Na žádné „ty jsi udělal, ty jsi slíbil, ty neděláš…“ by tady neměl být prostor.

Jste-li na druhou stranu v roli toho, kdo právě poslouchá, snažte se informace pouze přijmout, nerozporujte je, nijak je nekomentujte. Cílem je dozvědět se něco o tom druhém, empaticky se do něj vcítit a především ho respektovat. Nenegujte, maximálně nabídněte svému partnerovi emoční podporu, obejměte ho, pohlaďte a ujistěte, že spolu všechno i po narození dítěte zvládnete.

Může se samozřejmě stát, že ten z partnerů, který informaci přijímá, je jí zasažen. Jeho úkolem je zpracovat ji takovým způsobem, aby si ji jen vyslechnul a nebral osobně. Každý z nás má totiž právo na své vlastní prožívání, každý stejnou věc vnímáme jinak a ani pohled na našeho partnera není nikdy jen stoprocentně pozitivní, a to je zcela přirozené.

Narodilo se vám dítě a vaše manželství prochází krizí? Nejste si ani po přečtení článku úplně jistí, co byste měli dělat, abyste se z krize dostali a váš vztah posunuli dál? Rád vám s tím pomůžu. Typy konzultací, které nabízím, najdete pod odkazem Konzultace.

autor článku: Karel Chába