Pokud se váš vztah nachází ve stavu, který vám nevyhovuje, a lámete si hlavu s tím, jestli procházíte manželskou krizí, přečtěte si následující článek, kde se dozvíte její nejčastější příznaky. 

Odcizování coby hlavní příznak manželské krize

Hlavním ukazatelem toho, že jste v krizi, je vždy odcizování. Smyslem každého vztahu je co nejlépe splynout se svým partnerem, dostávat od něho co nejvíce podpory tak, abychom se cítili v bezpečí, a to na jakékoli úrovni. Jde o zabezpečení základních potřeb, základních sociálních potřeb, jako jsou bydlení nebo dostatek peněz. Samozřejmě jde i o bezpečí ve smyslu toho, že víme, že vedle sebe máme někoho, kdo nám pomůže, když například máme nějaké starosti, když jsme na tom špatně psychicky. Někoho, kdo je tady pro nás, kdo nám pomůže, když nás cokoli trápí.

Stejně tak je pro nás ve vztahu důležité zhodnocování, to znamená to, že se k nám partner chová tak, že se cítíme dobře, jako hodnotní lidé. Pokud náš vztah prochází manželskou krizí, odcizujeme se a cítíme se přesně opačně a úplně jinak, než bychom se v ideálním případě cítit chtěli. To znamená, že máme pocit, že se na partnera vůbec nemůžeme spolehnout a že on je vlastně tím, kdo nám způsobuje nejvíce psychické zátěže, je příčinou toho, že se necítíme v bezpečí, cítíme se vystresovaní a bojíme se. Prochází-li náš vztah manželskou krizí, necítíme se už hodnotní ani jako lidé, často se sebepodceňujeme a to, jak se k nám partner chová, nám nevyhovuje a ponižuje nás.

Manželská krize se silně podepisuje na komunikaci

Dalším zásadním příznakem manželské krize je zborcená komunikace. To znamená, že se spolu nedokážeme prakticky na ničem domluvit, nejsme schopni si věci vysvětlit, pochopit se a často ani reagovat klidně a konstruktivně.

Manželské krize se u některých z nás dostávají dokonce i do stavu, kdy cokoli řekneme, druhého popudí, cokoli řekneme, je špatně, cokoli řekneme, vyvolá hádku. Věci, které jsme dřív normálně a v klidu probírali, buď v druhém vyvolávají agresi, kterou polyká, to znamená, že se vůbec nevyjadřuje, nemluví a ignoruje nás mlčením, anebo na druhou stranu spouští nekonečné dlouhodobé dohady, kterými se lidé stejně nikam nedostanou a nic nedohodnou. Ať se sami za sebe snažíme jakkoli, máme pocit, že druhý vůbec není schopen s námi nic rozumně vyřešit. Samozřejmě stejný pocit má většinou i náš protějšek.

Já, já, já, jenom já… manželská krize v rozpuku

Sebestřednost je častým příznakem manželské krize. To znamená, že jsme v naší mysli nastaveni tak, že za každou cenu dáváme přednost našim potřebám, našim prioritám, a nejsme schopni vnímat a upřednostňovat priority našeho protějšku. Je to způsobeno tím, že více či méně nebo zcela věříme tomu, že naše priority jsou důležitější, podstatnější, že naše frustrace je horší než ta našeho protějšku, že partner nás zraňuje víc než my jeho, že my trpíme víc než nás protějšek.

A jsme hlavně často přesvědčeni o tom, že celý problém nebo jednotlivé problémy, které řešíme, vznikly především vinou našeho partnera, manžela nebo manželky, a tudíž nás protějšek je ten, kdo by jako první měl začít se změnou. Nastává pak takové to typické „až ty se změníš, až ty nebudeš dělat to, co děláš, nebo až budeš dělat to, co po tobě chci, tak mně bude dobře, já nebudu muset dělat to, co ty mně vyčítáš, a pak až to všechno bude z tvé strany v pořádku, já ti budu taky schopen a ochoten vyhovět“.

Protože si to ale samozřejmě myslí oba partneři, oba dva myslí především na uspokojení svých vlastních priorit a nejsou schopni vůbec vnímat to, co se děje v druhém, že i druhý trpí, pak se v manželské krizi přirozeně nikam nemohou posunout a točí se nestále v začarovaném kruhu.

Cítíte beznaděj a ovládají vás černé myšlenky? Jste v manželské krizi

Dalším velmi častým příznakem manželské krize je pocit beznaděje, pocit, že už jsme vyčerpali veškeré možnosti, jak situaci řešit, pocit, že druhý není ochoten nám vůbec vyhovět, pocit, že to druhého nezajímá. Ovládnou nás často velmi černé myšlenky, začneme se zabývat černými scénáři toho, co všechno se může stát, když takto budeme pokračovat, a začneme být nastavení tak, že hodně nebo zcela přestaneme věřit tomu, že by naše manželství ještě mohlo fungovat, že by se ještě mohlo dát spravit.

Při manželské krizi ubývá síla, energie i víra, že by se se situací dalo něco dělat, a silně narůstá beznaděj. Máme pocit, že se rozkládáme, že už opravdu nevíme, co máme udělat, jak situaci řešit. Všechno to, co dříve ve vztahu fungovalo, jeho struktura, pravidla, stereotypy, na které jsme byli zvyklí, se v manželské krizi bortí, nefunguje to vůbec nebo jenom minimálně, a nejsme schopni to vrátit do původní podoby ani vytvořit nic nového.

Manželská krize – A jaké by to asi bylo s někým jiným?

Jestliže začínáme myslet na to, jaké by to bylo s někým jiným, je to často příznak manželské krize. Může to být imaginární osoba, to znamená, že si představujeme nějakého lepšího, ideálnějšího partnera, a tím si ulevujeme a říkáme si, že až takového partnera najdeme, bude nám dobře, protože si to zasloužíme, protože s tímto partnerem, manželem, manželkou už to nejde.

Nebo se v našem životě objeví někdo skutečný, na koho začneme myslet, s kým se třeba i začneme vídat, nejčastěji je to samozřejmě kolega nebo kolegyně v práci, a začneme se tomu člověku svěřovat. Můžeme se do něj také zamilovat, můžeme být samozřejmě i nevěrní. Takové myšlenky ukazují na to, že se od svého protějšku odpoutáváme, že se necítíme dobře a v bezpečí, a to je velmi častý příznak manželské krize.

Manželská krize = nulová intimita

Samozřejmě že velmi častým příznakem manželské krize je i to, že silně opadá chuť se k druhému přibližovat nebo se ho dotýkat, silně opadá potřeba intimity i potřeba sexuální. A to někdy i v takové míře, že jsou spolu partneři jak na úrovni intimní, tak sexuální v naprostém útlumu, na nule, kdy spolu žádnou blízkost a sexualitu nesdílí.

V  článku  Jaký udělat první krok, když nastane krize vztahu se dozvíte, jak začít krizi řešit.

Jsou vám zmíněné příčiny povědomé? Myslíte si, že se v podobné situaci nacházíte a nevíte si s ní rady? Nezoufejte a obraťte se na mě. Nabízím celou řadu konzultací, z nichž si můžete vybrat tu, která vám bude nejlépe vyhovovat.

autor článku: Karel Chába