Přání mít dítě patří mezi základní lidské touhy. Jak velkou zátěží je pro vztah, když dítě nepřichází? Co může zhoršená plodnost a to, že nemůžete mít děti, ve vašem vztahu způsobit? Co dělat, aby váš vztah vydržel i tuto zkoušku?

Dítě si moc přejete, ale nemůžete jej mít

V České republice se neplodnost týká každého sedmého páru a rok od roku roste počet dětí narozených pomocí asistované reprodukce.

Pokud spolu partneři nějakou dobu žijí, plánují společnou budoucnost a začínají, asi jako většina párů, toužit po dítěti, které by určilo další směřování jejich vztahu. Jednoho dne se rozhodnou, že přišel ten správný čas pro plánování potomka. Nechají tomu tedy volný průběh. Čekají půl roku, rok, ale každý měsíc přichází zklamání. Následuje návštěva specialistů, vyšetření, pár diagnóz, nasazení léků a opět zklamání, že dítě stále nečekají.

Ženy, když vidí, že dítě nepřichází přirozenou cestou, většinou postupně vyzkouší spoustu alternativních možností. O to větší zklamání může přijít, když se očekávaní opět nenaplní. Mnohdy se už celý svět ženy točí jen kolem zplození potomka a ta nedokáže téměř myslet na nic jiného. Dominujícími emocemi u ženy může být úzkost a deprese. Úzkost a přecitlivělost může pramenit z jejího úporného snažení. Každý  měsíc čeká na menstruaci, a pokud se ta dostaví, jen to dále prohlubuje její zklamání.

Náročné období snažení se o dítě

Umělé oplodnění se nabízí jako možnost, když pár vyčerpal možnosti pro otěhotnění přirozenou cestou. Tato možnost už bývá větším zásahem nejen do fyzického těla (především ženy), ale ve velké míře i do psychiky obou partnerů. Ženy reagují na narušení intimity většinou lépe, protože chtějí situaci za každou cenu řešit a touha po dítěti u nich bývá opravdu velká.

Ženy mohou ovšem zase úzkostněji reagovat než muži, což souvisí s větším množstvím a nepříjemností procedur, které musí podstoupit. Ještě více se jich ale může dotýkat to, co prožívají v souvislosti s umělým oplodněním a následným neúspěchem. Často to můžou vnímat stejně jako ztrátu dítěte, s veškerou bolestí i nutností si smutek odžít. Muže pak mohou překvapit silné emoce,  které žena prožívá.

Často tak může mít žena pocit, že její partner méně prožívá jejich společný problém, že nechápe, co ona cítí. Muži totiž navenek nevyjadřují tolik své pocity a také to opravdu muž není schopen vnímat stejně,  proto je zbytečné se za to na něj zlobit. K pochopení rozdílu v myšlení a jednání mezi mužem a ženou vám může pomoci tento článek Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.

Muži pak mohou být spíše apatičtí, strnulí a odmítají si mnohdy přiznat realitu. Neradi mluví o intimních věcech, mohou být při rozhovoru s lékařem podráždění a vzteklí.  Lékaři, kteří se zabývají asistovanou reprodukcí říkají, že muži často navíc zatajují informace, o kterých by měl lékař vědět. Žena může mít pod vlivem hormonů při asistované reprodukci výkyvy nálad, může být plačtivá, hašteřivá.

Když nemůžete mít dítě, může se to nepříznivě odrazit i na vašem vztahu

Tento dlouhodobý, vyčerpávající stres z nenaplněného očekávání, kdy pár stále nemůže  mít dítě, se může podepsat i na jejich partnerském  vztahu. Úbytek fyzických i psychických sil  může jít ruku v ruce s depresí i sebeobviňováním. K tomu se může přidat neustálé naléhání vnoučat chtivých prarodičů a okolí.  Neustálé napětí a následné zklamání z toho, že pár dítě stále mít nemůže, může zvyšovat i napětí mezi partnery navzájem.

Můžou se objevit i další strachy a obavy páru. Mohou si myslet, že nezapadnou do společnosti, a že bez dítěte budou mít nenaplněný život. Zvláště pak ve vztahu, kde  se dítě stalo alfou a omegou a jediným cílem partnerů.

U ženy se může projevovat úporné soustředění se jen na plodné období, kdy je žádoucí pracovat na miminku. Ve zbývajícím období pak partnerka o intimní styk přestane třeba jevit zájem. Muž se pak může cítit tak, že je pouze využíván, hlavně pokud se intimní styk soustředí pouze na zplození potomka. Snadno se může stát, že se začne vytrácet z páru pocit radosti z intimního styku a také odcizení se navzájem.

Co se ve vás děje, když nemůžete mít dítě?

Pokud pár nemůže mít dítě, může se především ženě někdy zhroutit svět. Může mít pocit, že jako žena selhala. Často se může začít obviňovat, můžou se u ní objevit obavy, že jí partner opustí a najde si jinou ženu, se kterou pak dítě bude mít.

Muž se může cítit frustrovaný, že nedokáže svoji partnerku udělat šťastnou. Podle průzkumů má neplodnost vliv na sexuální život obou partnerů. Snižuje se libido, klesá frekvence pohlavních styků, dochází k předčasné ejakulaci. Někdy se stane, že partneři vidí jediné východisko v rozchodu. V nalezení nového partnera pak mohou vidět možnost potomka zplodit.

Na druhou stranu jsou páry, které společně sdílený problém a trápení sblíží, a jejich vztah se utuží. Projdou společně velmi nepříjemnými zákroky, ale také projdou mnohdy velmi bolestnými, negativními pocity, strachy a úzkostmi. Pokud jsou  oba ochotni jak na sobě, tak na vztahu i během tohoto nelehkého období pracovat,  může to  vést k jejich  daleko větší blízkosti a otevřenosti jednoho k druhému.

Co dál, když nemůžete mít dítě a už jste ztratili naději?

Páry, které podstupují umělé oplodnění, do něj vkládají velké naděje. Ukončení neúspěšné léčby může být velmi stresující pro oba partnery. Dostavují se pocity jako hněv, deprese, pocit ztráty plodnosti, ztráty potenciálního dítěte, intenzivněji především u žen.

Důležité je mluvit s partnerem o svých pocitech a neuzamknout svoji bolest a neuskutečněné naděje v sobě. Neobracet hněv na svého partnera, ale zároveň se nebát vyjádřit to, co člověk prožívá a jak se cítí. Je velmi důležité, aby se partneři dokázali smířit s tím, že nemohou mít děti, zvlášť pokud pro to udělali maximum.

Po ukončení léčby se většinou partnerství pozvolna vrací do původních kolejí. Partnerský vztah, jak už bylo napsáno, je buď touto zkušeností posílen, nebo se naopak může rozpadnout. Je vhodné mluvit o tom, co budou partneři dělat dál, a zda si dovedou představit budoucnost i bez dítěte. Je dobré si včas ujasnit i postoj k takové možnosti, jako je  adopce, která je velmi závažné a důležité rozhodnutí obou partnerů. Je přirozené, že nemusí být oba z partnerů této možnosti nakloněni.

I pár, který nemůže mít děti, může prožívat naplněný život

Pokud se pár smíří s tím, že nemůže mít dítě, je vhodné si udělat náhradní plán. Cestou může být radování se z běžných věcí, z toho co mají a nemyslet na to, co mít zatím nemohou. Je dobré přijmout fakt, že prostě všem párům nepřísluší mít děti. Na vině totiž někdy může být i stres, jako důsledek neúspěšné snahy o otěhotnění.

Při stresu se totiž mohou aktivovat a do krevního oběhu se ve zvýšené míře vylučovat některé hormony, které ovlivňují tělesné pochody ženy a nepřejí oplodnění. Někdy se tak pár, který nemůže mít děti, dočká paradoxně dítěte v době, kdy se s bezdětností smíří, anebo upne svou mysl k adopci.

Pro pár, který nemůže mít děti, je důležité mít v životě společný směr, snažit se naplnit svůj život zkrátka jinak, třeba sportem, prací, cestováním, svými zájmy. Není pravidlem, že bez dětí by musel být život páru nešťastný. Bezdětný pár může realizovat spoustu věcí, které by s dětmi dělat nemohl. Děti mohou být důležitou částí života, ale ne celý smysl naší existence.

Pokud jste se dostali do situace, která vám přerůstá přes hlavu, máte problémy ve vztahu z důvodu neplodnosti nebo snížené plodnosti a nevíte si rady, neváhejte kontaktovat partnerského poradce, který vám rád pomůže. Kontakt na partnerského poradce

 autor článku: Karel Chába