Pomůže odloučení vztahu?

Ve své poradenské praxi se velmi často setkávám s tím, že za mnou lidé přichází v hluboké krizi vztahu, kdy už sami nevědí, jak postupovat dál a co změnit, a ptají se mě, jestli by teď jejich vztahu pomohlo odloučení. To je poměrně závažná myšlenka, proto vám teď ukážu, jak se tedy na tuto problematiku správně dívat.

Problémy ve vztahu musíte řešit společně

Za prvé, pokud máte ve vztahu nějaký problém, tak ho musíte chtít řešit oba dva a ideálně ho musíte řešit společně. Tím, že se od sebe odloučíte, rozhodně nevyřešíte žádnou z příčin, kvůli kterým se váš vztah do krize dostal. V odloučení se rozhodně nenaučíte spolu lépe komunikovat, určitě takto nevyřešíte žádné křivdy, ani si nevysvětlíte, jaké kdo máte potřeby a jak si představujete jejich naplňování. Prostě pokud nebudete spolu, těžko můžete řešit problémy nebo se naučit důležité věci, které jsou ve vztahu potřebné.

Další věcí, kterou byste si měli uvědomit je, že lidský mozek si dříve či později zvykne na každou změnu. To znamená, že to, co moji klienti nejčastěji od odloučení ve vztahu očekávají, se sice může stát, ale v konečném důsledku to pak může znamenat něco úplně jiného.

Pomůže odloučení vztahu? Ne, pokud jen zkoušíte, zda si budete chybět.

Velká spousta lidí, kteří se pokouší problémy ve vztahu řešit odloučením, to dělají proto, že si chtějí vyzkoušet, jestli jim ten druhý bude nebo nebude chybět.

Co se pak ale může stát?

Představme si, že se pár po nějaké dlouhodobé vleklé krizi odloučí, protože už toho oba dva mají plné zuby a nevědí si rady, jak postupovat dál. Odloučením si chtějí vyzkoušet, jestli si budou chybět.

Takové chování je iracionální. Proč bych měl zkoušet, zda mi bude chybět někdo, s kým bych chtěl žít, když smyslem vztahu je úplně něco jiného.

V případě takovéhoto odloučení mohou nastat 2 různé výsledky.

Za prvé, lidem po odloučení není dobře. Cítí se sami, mají pocit opuštěnosti, připadá jim, že jsou nemilovaní. Často mají strach, že si ten druhý najde někoho jiného a podobně. Mozek má pak tendence vytěsnit vše negativní, co ve vztahu bylo. Vznikne pak dojem, že člověku ten partner chybí a dostavují se pocity, že by bylo lepší se do vztahu vrátit.

Jakmile se pak k sobě vrátí, bohužel velmi často po nějaké době opět vyplavou na povrch všechny problémy, které ve vztahu byly dříve, protože se vůbec neřešily. A lidé potom začínají zjišťovat, že ten pocit, že jim partner chybí, který prožívali v odloučení, nebyl tak docela pravdivý. Že jenom na tomto pocitu se vztah dlouhodobě stavět nedá, a proto opět brzy stojí před rozhodnutím, co dělat dál. Tentokrát už definitivním.

Druhá varianta je, že se od sebe dva lidé odloučí. A samozřejmě lidská mysl si na každou změnu zvykne. Dříve či později přestane člověku ten druhý chybět. Prostě si člověk zvykne na svůj nový život a nový rytmus. Možná si dokonce najde někoho nového a usoudí, že ten původní vztah už dál vůbec nechce.

Samozřejmě je možné to takto udělat a existují lidé, kterým to takto vyhovuje a kteří nemají problém s tím, že jsou vlastně ovlivňování svým mozkem v tom smyslu, že si dříve či později zvyknou na život o samotě nebo s někým novým.

Já se osobně domnívám, že řešit takto partnerskou nebo manželskou krizi je naprostý nesmysl.

Výjimečné případy, kdy odloučení vztahu pomůže

Jediný důvod, kdy svým klientům doporučuji ve vztahu odloučení, je, pokud je ve vztahu nějaká závažná záležitost jako například závislost na alkoholu či drogách, násilí, vážná žárlivost a podobně. Ti lidé se pak dohodnou na tom, že si dají pauzu, aby ten, kdo má problém, měl dostatek času to začít řešit resp. uvědomit si, že sám to nezvládne a bude muset vyhledat odborníka a začít se léčit. Ten člověk pak bude mít po určitou dobu čas na klid na změnu a zároveň se tak vyvarují toho, že by se ve vztahu nebo rodině stalo něco závažného.

Další případ, kdy doporučuji, aby si lidé dali ve vztahu na nějaký čas pauzu je, pokud se oba dva dohodnou, že oba dva chtějí na tom vztahu pracovat a zlepšit ho, nicméně atmosféra ve vztahu je v tu chvíli tak šílená, že je nejlepší krátké odloučení, aby nejprve mohly vychladnout emoce. Nicméně takové odloučení není na nějakou dlouhou dobu. Často stačí jen 14 dní. Toto odloučení také není za tím účelem, aby dva lidé zjistili, zda bez sebe mohou žít.

Odloučení na zkoušku jde proti smyslu vztahu

Odloučení na zkoušku, aby lidé zjistili, zda jim ten druhý bude chybět nebo ne, jde vlastně naprosto proti smyslu vztahu a zcela to popírá, proč lidé ve vztahu jsou.

Lidé jsou ve vztahu proto, aby spolu něco budovali, aby spolu něco sdíleli, aby se navzájem podporovali a podobně. A ve vztahu můžeme žít s mnoha různými partnery. Nejsme od přírody naprogramovaní tak, abychom si v životě našli jednoho jediného partnera, tak jako to mají v přírodě například labutě. U labutí se pak nezřídka stává, že úmrtí jednoho z životních partnerů má jako důsledek to, že i druhá labuť zemře steskem.

Ale lidé to takto nemají, proto v naprosté většině případů nedoporučuji zkoušet, zda vztahu pomůže odloučení za účelem zjištění, jestli jeden druhému bude chybět, nebo nebude.

Pokud prožíváte hlubokou partnerskou krizi pak je naprosto pochopitelné, že vám po nějakém čase začne docházet síla. Že vaše víra ve váš vztah bude pomalu ale jistě polevovat a že vaše vztahové dovednosti už nebudou stačit na to, abyste svůj vztah napravili. Od toho jsem tady pak já nebo moji kolegové poradci. Nebudete-li si vědět se svojí partnerskou krizí rady, nezkoušejte, zda vztahu pomůže odloučení. Obraťte se na odborníka, který vám dokáže říct, co a jak byste měli dělat, abyste tuto těžkou situaci vyřešili a napravili problémy ve vztahu. Zkušený poradce vás tím problémem provede tak, aby byla co největší šance, že pokud spolu ještě aspoň trochu můžete být, tak abyste ten svůj vztah napravili.

autor článku: Karel Chába

Novinky
na váš e-mail.:

Jak zvládat partnerské vztahy

Informace o zpracování osobních údajů
Zadat váš email

Zaslat na email

vytisknout

3 komentáře u „Pomůže odloučení vztahu?

    martin sgalitzer Leden 15, 2018

    Jsme spolu 20 let. Trpím dlouhodobými depresemi/negativním myšlením. Moje žena mě celou dobu „zachraňuje“, ale už jí došla síla. Navíc se zřejmě dostala do krize středního věku a neví co dál. Dohodli jsme se na odloučení na 3 měsíce, protože si Lenka vybudovala ochrannou hráz, která vyústila až v averzi a už jsme spolu nedokázali být. Chodíme na individuální terapie a snažíme se každý najít sebe. Komunikaci jsme omezili na provozní kvůli dětem, u kterých se po týdnu střídáme. Lenka se na párovou necítí připravena. Vím, že ji nemohu přesvědčovat, že k tomu musí dojít, ale jak dlouho se držet zpět? Děkuji, M.
      Karel Chába Leden 15, 2018

      Dobrý den, to nejde přesně říci, když nevím nic od ní. Určitě by jí pomohlo, kdyby u vás viděla pokrok. Já netuším, na jaký druh terapie chodíte, a jak intenzivně, a to je přirozeně klíčová informace k tomu, jak rychle je možné udělat zásadní pokroky. Obecně to poznáte podle toho, jak bude komunikovat, jak vám bude nakloněna, jak bude sama aktivní oproti tomu, jak se chová teď. Jak bude případně chtít řešit vaší budoucnost, atd.
        martin sgalitzer Leden 16, 2018

        Dobrý den, pane Chábo. Děkuji za odpověď. Psycholog našeho staršího syna nám doporučil rodinnou terapii. Žena i kluci souhlasí. Prosím, děláte rodinnou terapii v páru? Lze z rodinné plynule přejít nebo doplnit párovou ve stejném týmu? Děkuji, Sgalitzer
Omlouváme se, komentáře a poradna jsou dočasně vypnuté. V případě, že potřebujete vyřešit svůj partnerský problém, můžete využít služby písemné konzultace. Pro více informací klikněte zde.