Každý vztah má svůj očekávatelný vývoj. V průběhu vývoje vztahu mezi partnery může a často i dochází k rozkolům a nesouladu. V dnešním článku vám tento vývoj popíši a upozorním vás, kde případně vám hrozí největší nebezpečí a jak s ním zacházet.

Vývoj vztahu ve čtyřech fázích

Vztah se vyvíjí ve čtyřech fázích. První fází je namlouvání a zamilovanost. Tato fáze je velmi důležitá, abychom se na partnera navázali, a abychom si na něm vytvořili zdravou závislost. V této fázi vývoje vztahu mezi partnery dojde k vytvoření citové vazby. Závislost a citová vazba je ve vztahu důležitá proto, aby nebylo tak jednoduché ze vztahu odejít. Tím, že jsme svým způsobem na partnerovi zdravě závislí, nám dává smysl něco ve vztahu vydržet nebo něco pro vztah udělat a ne to hned vzdát při první hádce.

Citová vazba je jakýsi link mezi partnery, který nás v lepším případě udržuje v pocitu bezpečí a pomáhá nám uvědomit si své lidské hodnoty. Každý člověk, pokud je ve stresu, samozřejmě každý v jiné podobě, potřebuje mít pocit, že se má na koho obrátit. Potřebuje vědět, že je tam někde někdo, kdo mu pomůže, kdo pro něj bude emocionálně a psychicky dostupný.

Po fázi zamilovanosti se vztah mezi partnery i nadále vyvíjí

Druhá fáze vztahu je vztah jako takový. Je to období, kam se vztah vyvine po zamilovanosti. Do této fáze mohou partneři vstoupit jen za předpokladu, že po odeznění zamilovanosti, jim na nevědomé úrovni dává stále smysl spolu zůstat. Vytvoříme si mezi sebou jakousi pomyslnou, většinou nevyslovenou dohodu, že my dva se k sobě hodíme, protože máme na hlubších nevědomých úrovních stejné přesvědčení o tom, že takto vztahy fungují. 

Jinými slovy, máme stejný nebo podobný názor, ve kterém se i doplňujeme, že vztahy fungují tak, jak si myslíme. Shodujeme se, že ve vztazích je normální právě to, co oba za normální považujeme, a tím se i podporujeme a vzájemně doplňujeme. Je to fáze, ve které vztah rozvíjíme. V této fázi si většinou pořizujeme děti, stěhujeme se k sobě nebo budujeme něco společného. Bohužel je to i fáze, ve které nabudeme dojmu, že partnera máme jistého, a že jsme vlastně už vše zařídili právě tím, že jsme si tohoto partnera našli.

V této fázi vývoje vztahu si drtivá většina partnerů, až na malé výjimky, zadělává na krizi. Je to způsobeno tím, že většina z nás neumí správně komunikovat. Co to je komunikace, se můžete dočíst v článku Komunikace mezi manželi. Tím, že nedostatečně nebo nesprávně komunikujeme, způsobíme, že si postupně vytváříme seznam zklamání a frustrací. 

Tato zklamání jsou většinou zrcadlením toho, v čem nám partner nerozumí a co neudělal, tak jak bychom potřebovali, v čem nás oproti první fázi vztahu zklamal, zranil nebo jaké naše potřeby nenaplnil. A tím dochází k oslabování citové vazby, až máme postupně pocit, že partner není tak bezpečný a tak dostupný, jak jsme si v první vývojové fázi vztahu představovali.

Vztah mezi partnery se postupně vyvine až do krize 

Třetí fáze vztahu je fází, ve které propukne krize. Vztah se vyvine až do krize na základě toho, že se něco zásadního v našem vztahu nebo v našem životě změní. Tyto změny jsou buď očekávané, kam řadíme například narození dětí nebo naopak odchod dětí z rodiny. Mohou to být ale i takové příjemné věci, jako je postavení si nového domu nebo nastoupení manžela na novou, zodpovědnější pozici a podobně. 

Mezi naopak ty nečekané změny patří nějaký problém zvenčí vztahu, který se předem vůbec nedá předpokládat.  Může to právě být, že manžela, který živí celou rodinu, naprosto nečekaně vyhodí z práce. Samotný problém nemusí být v tom, že by vám došly peníze, ale pro některé muže je toto nepřekonatelný problém. Díky tomu začne mít svou osobní krizi, kterou přenese i do vašeho vztahu a ten se začne vyvíjet směrem ke krizi ve vztahu.

Krizi dále prohlubujeme i tím, že nevíme, jak ji s partnerem nejlépe řešit. Snažíme se z krize co nejdříve dostat, resp. snažíme se co nejdříve vrátit do druhé fáze vztahu.  Bohužel tím jen jdeme vývojově proti směru hodinových ručiček. Není možné se vrátit do stejné podoby vztahu, pokud se váš vztah něčím vyčerpal, tedy ve vztahu došlo k nějaké zásadní změně. Je potřeba se zastavit a zamyslet se, co můžete změnit a čemu novému je třeba se naučit, abyste naopak mohli přejít do čtvrté fáze vztahu.

Závěr vývoje – nové dovednosti  a nový náhled na vztah mezi partnery

Čtvrtá fáze vztahu je fáze, ve které se budete především učit novým vztahovým dovednostem, což je hlavně komunikace a její základy. Podrobný návod najdete v článku Proč by měl mít každý vztah pravidla komunikace. Díky tomu se naučíte novému úhlu pohledu, abyste vnímali svůj protějšek i sami sebe a váš vztah jinak. Zároveň začnete pracovat na své osobnosti a budete zlepšovat své nedostatky, které byly zásadní příčinou toho, že jste se s partnerem střetávali a nemohli jste se nikam posunout ve vývoji vašeho vztahu.

Je tedy naprosto přirozené, že každý vztah se jednoho dne, ať po pěti, deseti nebo dvaceti letech, musí dostat do krize. Není běžné, aby se za takovou dobu ve vašem životě, ve vaší osobnosti nebo ve vašem vztahu nic zásadního nezměnilo. I kdyby se nic nezměnilo, tak většinou stejně dojde k oslabování vztahové vazby právě tím, že neumíme správně komunikovat a pracovat se vztahy ve druhé vývojové fázi. Je normální, že se postupně prostě odcizujeme, i když si toho mnoho let nemusíme vůbec být vědomi.

Jediná možnost, jak se snažit nepříjemnostem ve vztahu, resp. krizi, předcházet nebo jí zmírňovat, je snažit se pracovat na vztahu konstantně. Musíte se vašemu vztahu věnovat tak, jako se věnujete jiným činnostem ve svém životě. Začít můžete právě u komunikace, kterou jsem vám doporučil. Dále můžete zapracovat na partnerských potřebách. Podrobnosti najdete v článku Partnerská dohoda.

Pokud se nacházíte v obdobné situaci a stále si nevíte rady, jak tuto situaci řešit, nejste si jistí ani po přečtení tohoto článku, pak se na mě neváhejte obrátit. V odkazu si můžete vybrat jednu z možných konzultací – konzultace.

autor článku: Karel Chába