Dobrý den, chtěla bych znát Váš názor na moji situaci. S manželem jsem 10 let (6 let manželé), máme spolu čtyřletého syna. Manžel se vždycky rád napil, když jsme seděli s kamarády,ale i sám. Po narození syna jsme spolu vždy jít nemohli, tak začal chodit hodně sám a začalo peklo. Neumí jít dvakrát v týdnu na pivko, posedět a poklásobit s kamarády,ale vždycky přijde úplně na mol a to třeba i dvakrát v týdnu, většinou 2 dny po sobě. Jeho nejlepší kamarád je na tom ještě hůř a jeho manželství je už v rozvodovém řízení. Manželství pořád držím kvůli synovi, neboť jsem z rozvedené rodiny a dětství jsem neměla jednoduché. Manžel byl i v poradně, 2 měsíce byl klid,ale pak to sklouzlo do starých kolejí. Když manžel nepije, tak je pozorný, váží si mě, miluje mě, ale já už to tak nemám, protože si vždy vzpomenu, jak přijde napitej a všechno hezký to přebije. Tento rok na jaře jsem ho i podvedla a vůbec netrpím výčitkami, protože on mi ubližuje alkoholem pořád. Nikdo jeho nechápe, má krásnou bezproblémovou rodinu (na okolí i tak působíme), kdyby nepil, tak nám nic nechybí. Do léčebny jít nechce. Moc děkuji za Vaši odpověď. Gábina
Dobrý den, asi oba dobře víme, že pokud se nebudu manžel léčit, tak se jeho stav nemůže zlepšit, spíše naopak. Domníváte se, že je lepší, aby dítě vyrůstalo s jedním z rodičů s láskou, porozuměním atd? Nebo v rodině kde je alkoholik? Syn to velmi dobře vnímá a má to na něho dopad. Držet vztah jen kvůli dítěti nemůže fungovat. Viz vaše nevěra, která vám nijak nevadí, to má velkou vypovídající hodnotu, nemyslíte? Zvažte si tyto zásadní otázky. Co je z dlouhodobé hlediska pro výchovu syna lepší? Co je dlouhodobým cílem všeho soužití s mužem? …je to reálné? Nejde náhodnou v první řadě o vás (vaše dětství)?