Zdravím,
žiji s partnerem 4 roky-byl závislý na automatech,postupně jsme to odbourali….také trpí paranoidní žárlivostí..jsem pozitivní člověk a snäžím se to s ním řešit….vypsala jsem mu na papír příznaky…a dala mu čas na to,aby si to promyslele a vyjádřil se k tomu…samozřejmě si nepřiznál,že žárlí a snažil se na mne svalovat vinu a odbíhat od tématu….vite po to všem co jsme spolu porožili a zvládli….na 2.stranu žít s takovým člověkem také není jednoduché….Když hrál automaty samovolně začal chodit k psycholžce,které důvěřoval….bylo to sice časově náročné než si vše přiznal a začal tu neúnosnou situaci řešit…alepovedlo se.V případě žárlivosti si to prostě přiznat nechce..ráda bych ho vzala na nějaké sezení,kde by to mohl v klidu s někým probrat,ale bohužel kontakt na jeho psycholožku nemám a o mi ho asi nedá…Vím,že člověk musí chtít sám a že nemá cenu nikoho do ničeho nutit,ale když se mu to snažím vysvětlit….tak se opmlouvá,že to změní a stejně je to přád dokola….co s tím :-D.
20 let žiji ve vztahu se žárlivou, ano „20 let“. Souhlasím s názorem, že nejdřív se to nepozná, ale teď už je to skutečný teror. Pár příkladů: 1.rok manželství – po spokojeném zájezdu se zamkla a celou noc probrečela – důvod? prý po celou dobu jsem se koukal po jiné. 5 rok – okamžitá změna nálady po sledování sportovních zpráv, moderovaných ženskou. 10.rok – konec všech společenských akci, jsou tam přece ženy(doprovázeno hlasitými scénami). 15.rok – veškeré ženské pokolení v mém okolí = k…. . Z posledních pěti let dva a půl roku urážek a osočování nejhoršíma výrazema, jaké si ani nedovedete přestavit, před otvíranýma oknama, směrem k o dvacet let mladší sousedce, žijící ve spořádaném manželství. Děkuji za pozornost, jdu se oběsit.
Dobrý den, je to jako s tou závislostí. Dokud dotyčný sám neuzná, že má problém, tak se ani nebude chtít léčit/pracovat na sobě – tedy žárlivosti zbavit. Žárlivost jak si mnoho lidí mylně myslí není rys povahy. Tedy se s ní nikdo nenarodí, ale během života si jí vypěstuje. Tedy dá se i odstranit. Já bych vám doporučil, dát jasně najevo, že pokud partner nebudu situaci řešit, tak budete vážně zvažovat rozchod. Pokud nebude chtít je to známka toho jak si váží vašeho vztahu. Opravdu se nikdo nutit nedá a musí chtít sám. Pokud nechce je to jen na vašem rozhodnutí co uděláte. To, že si myslí, že problém nemá, totiž nijak nesnižuje fakt, že vy se ve vztahu trápíte a není vám dobře. A to on by měl respektovat. Doporučuji také tyto články http://www.partnerske-vztahy.eu/zarlivost/ a http://www.partnerske-vztahy.eu/zustat-nebo-odejit-ze-vztahu-s-zarlivcem/ .Držím vám palce