Hadky

S partnerem jsme spolu 7 mesicu, je mezi nami spoustu hezkeho, ale i zleho, uz od zacatku vztahu. Je to velmi inteligentni clovek. Bohuzel vybusny, hodne jsme kvuli tomu oba trpeli. Ja jsem pomerne dost velka hysterka, nicmene zadne konflikty sama od sebe nevyhledavam, a hadkam se snazim predchazet. Krome toho nastvana vydrzim byt vetsinou jen max. par hodin. Takze kdyz se po hadce nechci bavit, partner za mnou chodi a vytaci me jeste vic – mnohdy i schvalne, jen aby mne 'rozmluvil'. Veci, ktere rika (i hnusne a bylo tam i psych. ponizovani a vydirani), nemysli vazne – po case pomalu “otupuju” a spoustu z toho poustim jednim uchem tam a druhym ven. Je schopen mi behem dne poslat stovky sms, ve kterych dokola omila to same, a ja se dokola snazim branit a hajit. Nakonec se vzdycky nejak dame dohromady, verim, ze se oba moc milujeme, a kdyz je to hezke, tak je to opravdu hezke. Mame i spolecny nahled na zivot.
Ovsem on je take schopny manipulator – vse prevraci, pravdu si zaonaci tak, ze pokud nebudete davat pozor, za chvili s nim souhlasite…Musim byt porad ve strehu. Stalo se mezi nami hodne hodne oskliveho, ale presto mi vztah s nim za to stoji, protoze vim, ze on je ten pravy a jediny pro me.
Ale kdyz ma ty svoje nastvane chvilky, vzajemne se dokazeme vytocit tak, ze na sebe rveme na ulici, jsme na sebe sprosti, ja jsem schopna po nem zacit hazet vecma. Nejsem takova a nikdy jsem s nikym takove problemy nemela, povazuju se za docela klidneho cloveka. Nechci zit takovy vztah, ale porad me k nemu neco pouta.
Sama nejsem bez viny – mam problem s tim, stat si za svym – a urcite jsem chyb udelala take spoustu. A ne male.
Vim, ze kdybych si stala za svym a mela pevny nazor, nemuselo to dojit tak daleko.
Kazdopadne, jsem nestastna z toho, co se mezi nama stalo a stale deje. Rada bych vztah klidny, spokojeny, plny vzajemny lasky, ucty a opory. A bez hadek.
Je mi 24, partnerovi 28 let. Radi bychom zalozili rodinu.