Dobrý den, jmenuji se Pavla je mi 22 let a přítelovi je 24.Jsme spolu 3 roky z toho 2 roky spolu bydlíme. Máme se rádi chceme být spolu ale v ašem vztahu jako kdyby vymizela láska připadám si spíše jako kamarádka / máma. A po této době mi došlo, že vlastne takhle žít nechci že mi chybí láska, to že by se o mě nekdo staratl a zajímal. Naše komunikace naprosto nefunguje mluví se jen o věcech které zajímaj partnera ale jelikož to jsou furt ty samá témata tak mě už to ani nebaví poslouchat a už mě to ani nezajíma. mame se radi jeden o druheho nechceme prijit ale pritom jsme navzajem k sobe už sobečtí on byl iž dřív a já jsem rezignovala když mi to přišlo jednostranné ted už jsme oba sobečtí.
je možné toto změnit ? mám ho ráda ale přitom nechci takto žít! nechci být naivní a řikat si to bude dobré a už si myslím a bojím se že se to nezmění a už bych přesvědčovala sama sebe.
- 8. 2. 2013
Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?
Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.
Dobrý den, píšete, že vám chybí láska, že chcete, aby se o vás staral a zajímal se o vás. Tedy obecně popisujete potřeby, které chcete, aby byly naplněny. Naplňování potřeb je projevem lásky. Pokud tedy chcete cítit lásku, musíte zapracovat na vašich potřebách ve vztahu. Doporučuji tento článek, podle kterého byste se měli zařídit http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/.