Jednostranná krize

Dobrý den,

chtěla bych Vás poprosit o radu a Váš názor.
Jsem 4 roky s 26letým partnerem, rok spolu máme hypotéku na baráček. Bohužel ten rok, je toho na přítele asi hodně jak v práci tak se mnou. Už mi vadilo, jak se chová a jakmile si s ním chci promluvit tak nic nechce řešit a já zapomenu co všechno jsem měla na srdci. Tak jsem mu před pár dny napsala dopis, ve kterém jsem mu slušně vylíčila co mi vadí ( což byla komunikace mezi námi, to že není schopný mi za pár let říct že mi to sluší, nebo mi dát jen tak pusu, a že mě sex s ním baví ale chybí mi nějaké líbání, nebo předehra ) A ten den to na mě nějak padlo a řekla jsem mu, že mi nepřijde, že by to takhle mělo být, že nevím jak z toho vztahu ven. A bylo vidělt, že je smutný, druhý den brečel ( což za 4 roky nikdy). A najednou to bylo obráceně, mě bylo líto, že jsem to takhle řekla a on už najednou se mnou nechtěl být. Že ten dopis byla poslední kapka, že když přijde domů, že ho „buzeruji“ a že chce mít klid, tak že by chtěl být sám. A že už ho stejně nemám ráda. Nechci přijít po 4 letech o partnera o kterém jsem byla přesvědčená, že za to stojí. Všichni kolem nás budují rodiny a myslím, že se lekl když jeho nejlepší kamarád čekají dítě, že takhle nechce dopadnout (já bych dítě dřívě jak za 3 roky nechtěla což ví) Zatím se snažím každý den někam chodit aby si odpočinul a viděl, že na něj nečekám, vidím že trochu žárlí, ale stejně se chová chladně. A snažím se i spát jinde, aby měl volnost.
tak Vás prosím o radu, jak to zachránit abych se nemusela doprošovat? A to za 14 dní máme jet k moři ve dvou, což řekl že nejdede že se tam se mnou nebude hádat.

Předem moc děkuji