Můj přítel ( 53 let ) je šest let rozvedený. Chodíme spolu téměř tři roky. Vždy se ke mně choval velmi pozorně, byl ochoten pro mě udělat cokoliv. Přesto, že mně dával najevo, jak o mě velmi stojí, zároveň mluvil o tom, že nechce vztah, nechce se mnou nikdy žít ve společné domácnosti.Jeho slova ale nekorespondovala s jeho činy. Poslední tři měsíce prožíváme velkou krizi, rozcházíme se, scházíme, partner se ke mně chová stále dobře a ochotně, ale zároveň mluví o odchodu a potřebě ještě si v životě užít. Pracuji ve veřejné funkci, jsem známá, mám vyšší vzdělání vydělávám více než partner. Partner se údajně vedle mě necítí jako muž. Vyčítá mně, že příliš přemýšlím, že jsem příliš samostatná.
Krize ve vztahu
- 28. 1. 2013
Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?
Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.
Dobrý den, z vašeho popisu indikuji, že váš partner nemá tolik sebevědomí, aby byl schopen žít vedle úspěšné ženy. Navíc, a to má pro mě velkou vypovídající hodnotu, je od začátku ovládán nějakých strachem ze vztahů, ublížení, opuštění, zrady, pocitu méněcennosti, atd. To tvrdím proto, že od začátku sebe a vás ujišťuje o tom, že nechce to a to, ale přitom se chová tak a jinak. Vše podpořeno několika rozchody a návraty. V momentě, kdy odchází, tak už nemůže unést tíhu negativ, o kterých jsem psal. Jenže když negativní emoce odezní, tak převládne stesk, tedy popření strachů, a chce se vrátit. To se bude pořád opakovat, pokud by nedošlo k zásadní změně v jeho psychickém nastavení. To, co popisuje jako problém, jsou jen důsledky jeho vnitřního problému se sebou.