.Jsme spolu skoro 30 let,máme tři dospělé syny.Náš vztah sklouzl do stereotypu.Zamilovala se do muzikanta se kterým zpívá na různých oslavách,takže víkendové večery tráví s ním.Občas si s ním zajde na kafe.Je jí s ním dobře,mají si stále co říci.On jí dává nové podněty a radost ze života.Já jsem se choval jako mamlas a byl jsem spokojený se životem.Když jsem viděl, že oba,když jsou spolu,září jak vánoční stromečky,zeptal jsem se, ona nezapírala.
My už si po těch letech toho nemáme moc co říci. Nikdy jsme nebyli mnohomluví.Mě má prý ráda a rozvádět se nechce, ale jeho miluje. Nechce se rozhodovat mezi námi dvěma.Svoje přání a touhy jsme ji nedokázali vysvětlit a naslouchat jim. Zkrátka-mluvili ,ale neposlouchali.
Já jsem se dopracoval k prozření a teprve teď jsem uviděl co všechno jsem (jsme) dělal/li špatně.Znovu jsem se do své ženy zamiloval a dávám jí to najevo tím,že se měním.Snažím se jí naslouchat.Myslím pořád na ni,nedokážu se v práci soustředit. Píšu jí sms. Těším se na ni. Já se taky rozvádět nechci.Chci aby byla šťastná a jsem ochoten jí vztah s milencem tolerovat. Klidně budu jezdit na dovolenou ve třech.Budu se s ním o ni dělit, jen když se na mě usměje, pohladí mě,nebo něco pěkného řekne.Trápíme se oba.Sex nám funguje.Co dělat?abych se nezbláznil.
Dobrý den, pokud budete dělat to, co popisujete v dolní části, tak si vás nebude vážit a není to ani řešení. Dejte jí čas. Zamilovanost nikdy netrvá věčně. Velice často pomůže i to, že jí pošlete za milencem, aby si to zkusila, jaké to opravdu je a jen o tom nesnila. Pokud to ale chcete jen všechno snášet, tak budete trpět, na to není žádná rada.