Platonická láska k jinému

Dobrý den, už nevím co dělat, tak zkouším požádat o radu někoho s nadhledem. Je mi 23 a mám již 4 roky přítele ve stejném věku, se kterým se známe dlouho a byli jsme přáteli. Před tím jsem již měla jeden dlouhý vztah a on jich pár měl také. Klape nám to, rozumím si ve všem, o všem si povídáme, i o tom když se nám zalíbí chvilku někdo jiný apod. Teď se mi ale stalo, že jsem se zakoukala do kluka, který je o 3 roky mladší, takže dá se říct takový „zajíček“, i když tedy vypadá na trochu víc. Potkávám ho všude, a dá se říci že poseldní dobou i vyhledávám místa kde by se moh nacházet. Zdá se mi o něm pořád, a prostě jsem do něj platonicky zamilovaná. On se mnou tu a tam prohodí pár vět, ale jinak se moc neprojevuje. Je spíše tišší povahy, ale podle toho jak se na mě kouká při pozdravu mám pocit že z jeho strany tam taky něco je, ale má ze mě respekt, protže jsem starší. Mám teď pořád smíšené pocity z toho, že jsem ještě mladá a že když už se mi tohle děje takhle brzy ve vztahu, tak jak to vydržím celý život být partnerovi věrná a už si neužít nikde jinde. Ale na druhou stranu mi přijde blbost bořit fungující vztah jen kvuli poblouznění když s tím JINÝM bych stejně nemohla ani nechtěla být. Nebo alespoň by to nešlo, kvuli okolí. Svého přítele mám stále ráda, i když ta chemie už tam moc není. Prosím poraďte!!!