Dobrý den. S partnerem máme odlišné pojetí o intenzitě společného času. Nebydlíme spolu a partner má hodně zájmů, více než já.Napadlo mě, jestli nejsem citově závislá a přiznám se, že mou představou ideálu by bylo se s ním vidět určitě vícekrát. I intimita je vzácná…partner vidí svět jinak – jsou mraky možností, které chce prozkoumat, a tak ani nechce více času do vztahu věnovat. Zároveň touží po rodině, společném bydlení, ale není specifické kdy (předchází tomu i svatba). Jsme spolu přes 2 roky. Já se ho snažím neomezovat, a vlastně toho máme společně naplánovaného dost. Akorát v tom běžném životě je schopný se nevidět týden a více…on mi chybí. Sama se také snažím být šťastná bez něj.
Dobrý den, z toho, co píšete, si nemyslím, že byste na něm byla vysloveně závislá. Je to tak, že vám prostě chybí, protože na váš vkus jste spolu málo. To, o čem si píšete, je základní věc ve vztahu. Jak daleko od sebe jsme, jak moc se potřebujeme. Pokud je v tom u páru velký rozdíl a není ochota to řešit, tak bude jeden trpět. Musíte toto téma velice podrobně probrat a zjistit, zda spolu vůbec můžete být, abyste byli oba spokojení. Stává se, že i přes velkou snahu to nejde a partneři tak buď žijí v nesourodém vztahu, nebo vztah musí ukončit.