Dobrý den.Jsem vdaná a mám 2 syny. Ale již 7 let mám přítele, o 14 let mladšího. Poslední rok se mi zdá, že se změnil. Už se mnou nechce trávit tolik času, několik dní nezavolá, neozve se. Tvrdí, že mě má stále rád, ale teď má moc starostí a práce. Já na sobě pozoruji příznaky citové závislosti. Neustále na něj myslím, několikrát denně mu volám, píšu, přemýšlím, co dělá a s kým a žárlím. Mám strach, že mne opustí, protože jsem jeho první láska a tak bude chtít poznat i něco jiného, bude chtít s někým žít, ne se jen občas vídat, což se mnou asi zatím není možné. Potřebovala bych poradit, jak to řešit. Bohužel nemá téměř žádné přátele. Děkuji za odpověď. Iveta
Citová závislost na partnerovi
- 6. 2. 2019
Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?
Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.
Dobrý den, Iveto, především byste měla začít u sebe. A to i v tom, že byste se měla rozvést a manželství v sobě úplně ukončit. Pak byste měla chodit na terapie a pracovat na své psychice, protože jak píšete, jste citově závislá. Sama mu svým nevyřešeným životem dáváte jasně najevo, že s vámi nemá žádnou perspektivu.
Dobrý den, pane Chábo. Děkuji Vám za odpověď, ale bohužel, mi moc nepomohla. Kdyby to bylo takhle jednoduché, už bych to měla dávno vyřešené. Nehledě na to, že musím brát ohled i na syny. Žijeme v domě, který patří manželovi a přítel zase v domě u své matky, ještě se dvěma bratry. Navíc moje děti nemají rádi mého partnera a on je. Takže mi tato moje situace připadá neřešitelná. I.
Dobrý den, poradil jsem vám, jak to řešit. To, že si nechcete přiznat, jak se věci mají je součástí práce na sobě. Nedá se sedět pozadím na dvou židlích. Nedá se být vdaná a myslet si, že budete žít s přítelem, jako byste vdaná nebyla. Nemám rady v podobě „vlk se nažral a koza zůstala celá“.