Co si mám myslet

Poznala jsem sympatického muže,ale v nevhodnou dobu. Jiskra asi přeskočila,ale oba máme partnery a respektujeme to. Jednu dobu jsme si přátelsky psali,rozuměli jsme si jako lidé. Poté jsme na sebe občas narazili,kdy i mí známí vycítili,že ze mě neumí spustit oči a to vedle něj seděla jeho partnerka,vyběhl mě i pozdravit. Od té doby je to jiné. Kontakt se hodně omezil,již mu přeji jen k narozeninám,žádné větší klábosení. Nedávno jsme na sebe náhodou narazili. Znervózněl,začal se upravovat,při loučení mi věnoval opět svůj úsměv a dlouhý pohled i přes spol.známou,co stála vedle mě. Ovšem,když bych to srovnala,na soc.sítích se chová vůči jiným stále stejně,jen mě se vyhýbá. Co si mám myslet?

Subscribe
Upozornit na
guest
Jakmile bude váš komentář zodpovězen, budete upozorněni e-mailem. Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.
Pole označená hvězdičkou jsou povinná.
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments

Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?

Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.

Potřebujete s tímto problémem pomoci?

Už jste četl/a mou knihu Partneři a krize?

Líbí se vám články na webu? Kniha je psána v podobném duchu!