Dobrý den pane Chába,
jmenuji se Karolína je mi 21 a studuji IT.Žiji s přítelem,kterému je 45.Bydlíme spolu od začátku vztahu tedy skoro 2 roky.Doma vše funguje,dělíme se o domácí práce,veškerý volný čas trávíme spolu,hodně sportujeme,máme stejné záliby,stejný názor na budoucnost.Bohužel zažíváme krizi.Bydlím u něj,takže musím poslouchat.Říká mi,co si můžu a nesmím koupit,co si mám a nemám vzít.Musím se neustále vídat s jeho rodiči,4x do týdne celé prázdniny jsme s nimi bydleli na chatě.Neustále se po nás opičí a když vyrážíme na kolo,jeho otec si pořídil elektro kolo,aby jezdil s námi.Bohužel nikdy neuzná chybu,musím se omlouvat,i když jsem nic neudělala.Stále se máme moc rádi. Děkuji Kája.
Dobrý den, obávám se, že nevidíte to, co je zjevné. Na pozadí vašeho vztahu je nastavení, které je pro fungování vztahu mnohem důležitější než to, zda máte společné koníčky. To nastavení se hodně zjednodušeně jeví jako „já otec, autorita a ty dítě“. Buď to budete akceptovat a bude „klid“, nebo budete chtít růst, a pak to musíte řešit s partnerem a on bude muset váš vývoj akceptovat. To ho bude ohrožovat. Proto se o tom musíte bavit a začít řešit, jak váš vztah postavit na jiné „dohodě“, než je ta, kterou jste do teď mezi sebou měli.