Dobrý den, partner je takto „nemocný“ už 4 měsíce. Chvíli to vypadá, že s námi chce být a den na to o mě ani nezavadí. Fungujeme jako rodiče a kamarádi, ale ne jako partneři/milenci. Řekl mi, že už nemám tu jiskru, drzost, pro kterou se mnou byl a že už si snad ani nevěřím, že je ze mě puťka a to není nic pro něj. Řekla jsem mu, že jsem unavená z péče o miminko a malé dítě, se kterými mi nepomáhá a že potřebuju mezi lidi. Na dotaz, jestli jdeme teda od sebe řekl, že to nechce. Jsem z toho zmatená a nevím jak dál. Dokonce prý je mu hloupé po mě chtít sex, když ho vnímáme každý jinak. Tento stav mi nevyhovuje, chybí mi doteky, něha, objetí. To jsem mu taky řekla. Ale zatím usínáme v objetí…
Dobrý den, s tímto problémem vám doporučuji, abyste vyhledali pomoc odborníka. Na pozadí vašeho vztahu je něco, co způsobuje jeho nespokojenost, ale vy s tím neumíte pracovat. Někdy není tak jednoduché vidět to, co je příčinou vašich problémů, a bez pomoci budete jen krizi prohlubovat. Přikládám odkaz na konzultace: https://www.partnerske-vztahy.eu/konzultace/.