S přítelem jsme nedávno slavili 3 leté výročí.
Jeho rodina mě ale nikdy nepřijala, a rozhodli se nás rozdělit, což se jim boužel povedlo. V prosinci utekl.A tři měsíce jsme k sobě hledali cestu, což se dařilo.
Je to měsíc, co se přítel rozhodnul, že si dupne, a také říkal že se do mě znova zamiloval, jenže po dvou týdnech napsal že „ho ke mě asi nic netáhne“. Já se snažím být trpělivá, a hledat si nějakou naději, která mi dodá tu sílu, ale to se dělá těžko, když pak napíše že má jinou..Ale to se znají tak týden…Je to ta situace kdy si hledá rychlou náhradu aby nemyslel na mě? Vždy jsme si rozuměli.
Musím ale přiznat že mi chybí a nevím někdy co mám dělat. Je naděje že se to zlepší?
Nevím co dělat – je tu naděje?
- 6. 4. 2020
Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?
Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.
Dobrý den, ano, snaží se takto vyrovnat se situací. Obecně mohu říci, že je naděje, ale konkrétně ve vašem případě to nevím. Neznám vás. Nicméně s ohledem na to, jak ho ovlivňuje rodina, si myslím, že nemá odvahu si dupnout. Vypadá to, jako by stále nepřestřihl pupeční šňůru a byl moc na rodinu navázaný. Když na tom nebude pracovat, budete se s tím pořád potýkat, i když se k sobě vrátíte. Jinými slovy rodina by si ho zase přitáhla.