Dobrý den, jsem v takové roli „milence“… Žena, o kterou jde, má delší dobu přítele, nevidím jim do vztahu, je to její soukromí. Bavili jsme se o tom jednou a řekla, že sama neví co chce, že nás má ráda oba. Vlastně když to tak vezmu tak se mnou tak trošku „zametá“. Párkrát už jsem se na to chtěl vykváknout, ale vždycky přišla nějaká aktivita z její strany, s tím, že o mě nechce přijít. Mám ji rád, proto není tak jednoduché to zabalit, ona ze mě vlastně kromě společných chvil nic nemá, takže nevím proč mě vlastně vedle sebe ještě chce. Pokaždé když zatlačím trochu na pilu tak se to posune pro mě pozitivním směrem, bojím se „bodu zlomu“. Mám tlačit? Nebo tomu dát čas a nechat to jak to je?
Dobrý den, přehazujete odpovědnost na druhé. Vy nechcete udělat to, co udělat musíte, pokud se chcete někam posunout. Tlačit nemá cenu a vy to víte. A nechat to tak nedokážete, protože vás to trápí. Ideální by bylo udělat to, co vám dlouhodobě přinese klid.