Po 30 letech manželství jsem odešla od manžela a rodiny. Odchod jsem sice zvažovala 10 a více let, ale odhodlala jsem se až poté, co jsem se zamilovala a další rok vše zvažovala. Nyní víc jak půl roku žiji s milencem u něho v bytě. Náš je vztah v pořádku, oba se snažíme, abychom si co nejvíce rozuměli a nedělali stejné chyby jako dřív. Přesto pociťuji velký stesk, hluboký smutek a bolest, po své rodině, po domově, kde jsou děti byť téměř samostatné. Po místě, kde jsem 50 let žila a měla tam silné vazby. Zdá se, jakoby ta radost ze šťastného partnerství nemohla vyvážit tu bolest a toužím se vrátit „domů“. Manžel stojí o to, abych se vrátila. Nevím, co mám dělat a proč tak moc trpím… Děkuji
Dobrý den, trpíte mimo jiné proto, že jste se nedostala z jednoho vztahu a šla rovnou do druhého. A to ne každému funguje. Také kvůli tomu, co popisujete. Nejde jen tak přetrhat kořeny. Bohužel to vypadá, že nový partner nedokáže vyvážit vše, co jste ztratila, a bohužel to není jen váš manžel. Doporučuji vám, abyste vyhledala odbornou pomoc, terapii a zkusila se z toho nejdříve dostat tak, že si to urovnáte v hlavě. Pokud to nepůjde, budete se muset vrátit.