Dobrý den, s přítelem jsme byli 3,5 roku a měli jsme krásný vztah. Čekáme spolu dítě, které bylo plánované a přítel se na něj moc těšil. Nyní jsem v 7.měsíci a je to druhý týden co od nás odešel, dusil v sobě něco co ho dlouhodobě trápilo a místo toho, aby to řešil semnou našel útěchu u své kolegyně z práce. U té taky teď je a neví jak to mezi námi bude dál, přijde mi, že má růžové brýle a vůbec si teď nepřipouští věci co se kolem něj dějí. Neslyší, nevidí a jen si užívá. Kdyby jsme spolu nečekali dítě vůbec ho dál neřeším, ale přeci jen dítě je zodpovědnost od které nemůže jen tak odejít. Bohužel nevím jestli mám dost trpělivosti čekat na to, až se miminko narodí a čekat co to s ním udělá.
Dobrý den, rozumím tomu, že je to pro vás bolestivé a vyčerpávající, že se vám nechce čekat. Je přirozeně na vás, jak se rozhodnete, ale bohužel někdy se toto děje. On se potřebuje smířit s tím, že se mu zásadně mění život. S někým to tak zamává, že se chová úplně iracionálně. Někdo se s tím vyrovná a začne se rodině věnovat, někdo ne. On si na to musí ale přijít sám.