Dobrý den, s partnerem jsem několik let a máme spolu ročního syna.Prosím o radu. Neustále konflikty v našem vztahu plynou z toho, že já mám na svého partnera nároky, podle něj po něm stále něco chci. Ano, je to pravda. Ale vždy ho slušně poprosím. Vztah si totiž představuju jako vzájemnou spolupráci dvou lidí. Můj partner po mě nechce vůbec nic. A to je i jeho argumentace – proč já neustále něco chci, když on nic po mně nechce. Na námitku, že vařím, peru, uklízím, starám se o syna atd., mi odpoví, že to po mě nechce. Že všechno zařídí, abych to nemusela dělat. Ale to já nechci – dělám to ráda. Poradíte mi, jak mu oponovat? Připadá mi, že chce žít jako dva nezávislí lidé a ne jako partneři.
Dobrý den, vypadá to tak, že víte, v čem je problém. On nic dávat nechce, a tak vám oponuje tím, že nic nepožaduje. On této logice věří a je platná, pokud to tak vyhovuje oběma stranám. Pokud to ale nevyhovuje, tak se ve vztahu máme chovat tak, že si budeme v přijatelné míře vzájemně plnit svá přání. On vám jinými slovy říká „nemám zájem pro tebe cokoli dělat“. Nevylučuje se, že nic nechci, a přesto mohu dávat. Pokud toto nechce uznat, nejsou žádná slova, která ho přesvědčí, a pak je jen na vás, abyste si řekla, zda to budete tolerovat, nebo odejdete.