Dobry den pane chaba.chtel bych vas poprosit o radu.jsem rok z partnerkou,oboum nam je 45 let.partnerka mela nesnadne detstvi,byla odstrkovana,nezadouci atd…ted v nasem vztahu se to projevuje tim,ze napr.kdyz se s partnerkou nemazlim jak pozaduje,prijde jeji vybuch a hadka,kdyz ji nedokazuji lasku jak vyzaduje,opet vybuch…rekla mi o svem detstvi a ted ksem pochopil ze pri kazdem tomto vybuchu vidi mne jako jejiho otce ktery ji nechtel a tudiz ma v techto hadkach pocit ze ji nemiluju,ze ji odkopavam atd.jaky postoj k ni zaujmout? Jak resit(u sebe) kdyz ona vybouchne? Nereagovat? Nebo naopak se branit? Ona v tom vybuchu,nevidi,neslysi jak se rika.nechci odejit jelikoz jinak zlatá,doslova.
Přístup k partnerce
- 29. 4. 2020
Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?
Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.
Dobrý den, chápete to správně, tak, jak to popisuje, to opravdu v lidské mysli funguje. Nereagovat ani se bránit nebude fungovat, respektive vše se bude jen zhoršovat. Ideální by bylo, kdyby si uvědomila, že má nenaplněné potřeby z dětství, které vyžaduje naplnit od vás. Musí se tedy učit tomu, že si má vhodným způsobem říkat o to, co chce, a že jí neděláte nic naschvál. Vy oba se budete muset učit tomu, jak s celou situací pracovat. Je nutné podrobně diskutovat o tom, jak poznáte, kdy co máte dělat. Ale také musíte stanovit hranice, aby sama byla odpovědná za své potřeby. Tedy nesmí to dojít tak daleko, že jen bude vyžadovat, ale nic se sebou nebude dělat. Hodně to bude o diskuzích, ve kterých je nutné jít do hloubky pocitů. Už v těchto diskuzích jde o snahu se k sobě více přiblížit, a to skrze pochopení a přijmutí toho, co ji trápí, a zároveň toho, že i vy máte hranice, které by neměla překračovat.