Dobrý den,
nedávno jsme se rozešli s přítelkyní, se kterou jsme byli rok a půl. Poslední měsíc už to nebylo ono, to vím i já, ale uvědomil jsem si, že ji miluju a že chci za ten vztah bojovat. Ona mi oznámila, že už ke mě necítí to, co dřív a že bude lepší, když to ukončíme v dobrém, než v nějakých hádkách. Nakonec jsme se na tom tedy domluvili, ale bylo to tak moc emotivní, že jsme spolu u toho brečeli, líbali se a objímali a bylo to na jednu stranu strašně hezký. Já teď jdu na vysokou, na kterou chodí i ona, takže se asi budeme vídat. Prostě tak nějak cítím, že tohle přeci nemůže být úplný konec, když jsme se k sobě tak měli i v době řešení rozchodu.
Děkuji za názor.
Dobrý den, to co cítíte, může a z nějaké části je fabulace vaší mysli, která se stará o to, abyste netrpěl a zachoval si naději na to, že se vyhnete bolesti a ztrátě tím, že se k sobě nevrátíte. Měl byste brát vážně to, co vám řekla partnerka.