Před pár dny jsme měli stužkovací večírek. Byl tam i jeden učitel. Kamarádky mi později řekly, že se ho ptaly, jestli se mu líbím, ale on na to nic neřekl, jen se prý usmíval a díval se na mě. Nevím, co si o tom mám myslet. Je to takový ťunťa, je milý a tak. Od toho dne pořád myslím na to, co mi kamarádky řekly a na to, jestli mě má opravdu rád. Vím, že je zakázané, aby měl učitel něco se studentkou. Nevím, jestli jsem do něj zamilovaná. Myslím na něj, dokonce zvažuju, že bych s ním i něco mohla mít. Mám teď přítele, ale nevím, jestli ho miluju nebo ne. Jsme spolu krátce. Je mi skoro 19 a tomu učiteli je 29. Nevím, co dělat, jsem z toho opravdu zmatená. Nechci ublížit příteli ani sobě.
Dobrý den, vaše pocity mají přirozeně ve vaší mysli hluboké kořeny. Tím chci říct, že nejde až tak o toho učitele, nicméně o to, co vám chybí. Asi můžete být zamilovaná. Jeho reakce mohla mít přirozeně mnoho příčin, a tak se domnívat, že to nezbytně znamená, že vás chce, není jediná možnost.