Dobrý den,
je mi 22 let, přítelkyni 20, jsem profesionální sportovec a odjel jsem za sportem 9000km od přítelkyně na asi 4 měsíce, přitelkyně je provozní hospody, práce má dost a k tomu chodí do školy.Jsem si jistý, že se milujeme a že vše zvládneme, ale tato situace je pro mě nová, a bojím se budoucnosti, jsem pryč 14 dní, a svůj stesk jsem dával přítelkyni najevo extremním vyznáváním lásky v smskách, vyčítala mi, že nejsem chlap, ať se s tím vypořádám líp, že jsem si to takhle vybral, že mě kvůli tomu nechce přestat milovat…kvůli tomu, že jsem na ní jako cukr. Má v tom pravdu? Mám se chovat jako by bylo vše ok, že jde jen o pár měsíců? A ne se chovat jako zamilovaný kluk? Děkuji.
Vztah na dálku, strach z budoucnosti
- 4. 12. 2013
Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?
Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.
Dobrý den, především byste se měl chovat tak, jak si myslíte vy, že je to správné. Není dobré chtít být někým jiným, přetvařovat se jen proto, aby ten druhý byl spokojený a vy budete mezitím trpět. Nicméně nepopírám, že vše má své hranice a že není na škodu hledat kompromis, který by vyhovoval oběma stranám