Začarovaný kruh vztahu

Dobrý den,
ocitla jsem se v těžké situaci a protože nemohu sama najít žádné řešení, obracím se na vaši poradnu. (Dokonce ani blízcí lidé kolem mě neznají řešení, radí mi „naslouchat halsu svého srdce“. ) Jenže srdce mám teď naprosto zmatené.
Dva roky a pár měsíců k tomu jsem měla vztah s přítelem Lukášem. Lukáš byl má první skutečná láska. Měli jsme plno společných zájmů, velmi mi pomohl z psychyckých problémů, které mě trápily několik let před tím, než jsem Lukáše poznala. Vše bylo zlrátka super, rozuměli jsme si a žádná naše hádka nebyla nijak vážná(trvala chvilku). Po dvou letech jsem se rozhodli, že spolu začneme žít. Naskytla s nám příležitost bydlení v domě přítelova táty. Dům byl dvoupatrový, spodek patřil Lukášovým prarodič. a hořejšek tátovi. Táta tam žil sám, ve dne se doma jen mihl.I s prarodič. jsem vycházela. Po mém nastěhování si však našel i přítel. táta ženskou. A začaly galeje.Je to nečistot.paní,se kterou jsem se musela o vše dělit.A má přítomnost začala vadit i přítelovo dědovi. Ten byl zvyklý, že každému v domě velel, i když jej nikod neposlouchal, byl stále „pánem domu“. Ale zároveň to byl zapšklý, neurotický, stále zamračený senior, kterého člověk neviděl s úsměvem na tváři. Když zjistil, že tam žiji s nimi, začal do mě neustále „rýpat“ a vše, co jsem udělala, bylo špatně.Paní Lukášova táty také není příliš v pohodě. Po jejím příchodu si začala bez důvodně půjčovat mé věci a když jsem jí to ve slušnosti vytkla, přestala se se mnou bavit. A to prostředí mi začínalo vadit více a více. Neustálý nepořádek po paní, který jsem musela buď uklízet já, nebo tam byl několik dnů, týdnů. Nyní by to byly 3 měsíce, co bych tam s nimi žila. Denně jsem prosila přítele, abychom s tím něco udělali, ale bylo to, jako když mluvím do dubu. Na všechny prosby a dotazy týkající se tohoto tématu mi odpověděl:“Zvykni si, nikdo Ti tu nic nedělá“. Jenže já si na tohle prostředí nemohla. Postupně s tím začala vychladat i naše láska. Přítel začal dávat přednost kamarádům, koníčkům a zájmům, já se cítila jako páté kolo u vozu.Nyní, v současné době žiji u rodičů, ale budu si muset hledat nový byt, s nimi bydlet také nemohu, jalikož bydlí příliš daleko mé práci a zde v okolí žádné zaměstnání není. Na víc jsem se seznámila s jiným pánem, Tomášem, který je mi moc sympatický, příliš se zatím ještě neznáme, ale když mi vypravoval,z jakého důvodu se rozešel s jeho přítelkyní, jejich problém byl přesně opačný. On pro bývalou přítelkyni dělal první poslední, pro ni však nikdy nic nebylo „dost dobré“. Je mi velmi sympatický, máme si stále o čem povídat, je pro mě zajímavým i jeho zaměstnáním (je hezké, i když ne zrovna nejlépe placené, mně se však líbí)….nevím tedy, co mám dělat. Zda opustit Lukáše a začít se naplno sbližovat s Lukášem, nebo s Lukášem udržovat vztah dál i přes to, že nechtěl vyslechnout a naplnit mé potřeby. (Když jsem totiž Lukášovi navrhovala, že půjdeme bydlet spolu někam, kde budeme mít soukromí, kde budeme jeden pro druhého, nechtěl o tom ani slyšet, protože odstěhováním by ztratil své kamarády.)
Je to tedy začarovaný kruh a já nevím, co dělat.
Budu ráda za každou odpověď, vím, ž ebych tohle měla vědět sama, ale já to vážně, vůbec, nevím.
Děkuji,
Kristýna