Žárlivost, nadřízenost, sobectví

Dobrý den,

manžel zakládá novou firmu a má mnoho práce. Já to chápu, ale manžel žárlí na veškeré aktivity, které s dětmi (5 a 9 let) podniknu, protože by se jich rád zúčastnil, ale vzhledem k množství práce, nemůže. Vyčítá nám už každou drobnou akci jako běžný fotbalový trénink. Pro mě je nepřijatelné sedět doma na zadku a čekat “až bude líp”.

Když nad naším vztahem přemýšlím, tak docházím k závěru, že manžel do vztahu nic nedává a pořád se vymlouvá na práci. Vybudoval si pozici, že už po něm nic nechceme, protože by to stejně neudělal, protože “má hodně práce”. Na druhou stranu o všem chce vědět a nic se bez něj nesmí rozhodnout.

Bohužel společně podnikáme a tak mě ještě deprimuje svojí nadřízeneckou pozicí. Já mám poslouchat a on bude rozkazovat. Když chci banální věc tak musím splnit spoustu podmínek, které si na mě vymyslí a stejně můj požadavek většinou nesplní.

Bohužel jeho vlastnosti pozoruji už i na 9-letém synovi: sobectví, neochota pomáhat, snaha o ponižující poznámky (dle vzoru tatínka nebo aspoň – Táta ti stejně vynadá.)

Dá se ve vztahu, kterému člověk nevěří a nemá šanci jej změnit – vydržet a nezbláznit se? Jsem pořád vnitřně naštvaná a to přenáším na děti a manžel mi to také vyčítá bohužel moje připomínky neuznává.

Děkuji.

Subscribe
Upozornit na
guest
Jakmile bude váš komentář zodpovězen, budete upozorněni e-mailem. Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.
Pole označená hvězdičkou jsou povinná.
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů
1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Karel Chába

Dobrý den, určitě velmi správně cítíte, že vás děti kopírují. To my dospělí jsme programátory našich dětí a jsme plně zodpovědní za to, jak to děláme. Pokud něčemu nevěříte – vztahu, tak se jistě nemůže nic zlepšit, neb se zaměřujete na důkazy jak je to špatné. Místo toho, abyste se zaměřovalo na to, jak by to šlo jinak a lépe. Jak dlouho a zda vůbec vydržíte, to nemohu vědět. Ovšem jisté je to, že je lepší žít s dětmi sama ve spokojené harmonické domácnosti než v disharmonické kompletní rodině – viz Jak programujeme své děti. Mě ovšem taky napadá otázka, jak víte, že už se to zlepšit nemůže? Co jste pro zlepšení doposavad udělala vy a manžel? Nejdříve by se měly vyčerpat všechny možnosti a pak dělat závěry. Doporučuji, abyste nejdříve sami zkusili na vztahu pracovat. Neumíte spolu komunikovat a tím pádem nejste schopni se dohodnout na vzájemných potřebách. Přečtěte si tyto dva články a zařiďte se dle nich. http://www.partnerske-vztahy.eu/partnerska-dohoda/ http://www.partnerske-vztahy.eu/proc-by-mel-mit-kazdy-vztah-pravidla-komunikace/ . Pokud to bude pro vás složité si s tím poradit především proto, že nebude někdo z vás respektovat toho druhého, tak doporučuji, abyste se na mě obrátili osobně.

Myslíte si, že vyřešíte svůj problém sami?

Do 3 prac. dnů vám dodám návod na postup řešení vašeho problému za 1 200 Kč.

Potřebujete s tímto problémem pomoci?

Už jste četl/a mou knihu Partneři a krize?

Líbí se vám články na webu? Kniha je psána v podobném duchu!