Dobrý den
jsem moc rád, že jsem mohl pomoci.
Dobrý den pane Chábo,
Samozřejmě, můžete použít co chcete – když by to někomu mohlo pomoci.
Již dříve a nyní intenzivněji se zaobírám myšlenkou, že majitelé firem – podnikatelé středních firem mají všichni obrovský problém udržet manželství a rodinu nebo jen partnerství. Já si říkám, že by jste mohl založit novou sekci pro tento „uhrožený druh“. Já tedy mám kolem sebe jen ty, co je opouští manželky nikoliv ten druh podnikatelů, co mají pocit, že ženskou je potřeba obměňovat intenzivněji než vlastní auto.
Mám aspoň 10 příkladů fungujících rodin, zabezpečených, které se rozpadly díky tomu, že to nevydržely ženy – manželky. Nebo mám špatnou skupinu kamarádů
Monteři – dělníci – to samé – všichni co pro mne pracují, až na jednu výjimku z Plzně jsou rozvedeni a vždy ze strany žen, především nevěry těch žen. A všichni jsou to solidní chlapi, kteří dom nosily peníze a nepili, jenže chodily domů úplně „vyšťavení“. Většinou stačí 5 roků a je po vztahu, dost často se dvěma malými dětmi.
No máte hodně práce, tak nebudu zdržovat- ať Vám jde od ruky (od úst)
S pozdravem
Dobrý den pane Chábo,
Děkuji za obsáhlé vyjádření, které jsem zatím vyslechl 2x. Zítra mám sezení se svou psycholožkou – ví, že se pročítám i Vašimi články. Chtěl jsem mít pohled „chlapa“, který mne nikdy neviděl, neslyšel a ví jen to, co je v tom mém jednostranném vyjádření.
Moc Vám za ně děkuji – tak obsáhlé jsem to nečekal a ještě si „stěžujete“, že jsem Vám dal málo otázek :-). Měl jsem pocit, že překračuji hranici možného – respektive zaplaceného.
Ne úplně jste pochopil stav – žena se chce rozvést co nejrychleji (tlačí jí do toho ten její milenec – vím z odposlechů), já se rozvádět nechtěl. Proto jsem se bránil tím, že jsem mu překazil koupi pozemku v naší vesnici a tím, že nás bude muset rozvést soud a že to záměrně budu zdržovat a protahovat. Ale protože jsem si uvědomil, že by to mělo negativní dopad na naše dvě děti (8 + 10 roků – oboje citlivé), tak moje priorita – dlouhodobá je – naším rozchodem (ať trvalým nebo dočasným) co nejméně poškodit vztah dětí k nám oběma. Proto jsem při tom 7hodinovém rozhovoru se svou paní nakonec dospěl k závěru, že jim pomohu Tím, že zaplatím opravu nebo stavbu nového domu 50 metrů od současného bydliště. Ovšem s podmínkou, že ho nemůže prodat nebo dát do společného jmění s budoucím manželem – dnešním milencem (to mi řekla žena – že po půl roce známosti už spolu plánují dítě), ale že bude napsán na dceru v její plnoletosti – tedy za 10.roků.
Nyní po čtyřech měsících svého vnitřního boje a velkého smutku nad zkaženým vztahem již nic neodposlouchávám, nechávám se skřípěním zubů (občas hlasitým) ženu plánovat si budoucnost s někým jiným a dokonce jí chci pomoct postavit se na vlastní nohy s rozjetím jejího podnikání a přitom ji nadále poskytovat zázemí v podobě bydlení a i zaměstnání – do té doby dokud bude chtít. Proč? – protože moje priorita jsou ty naše děti – bez nich nemám motivaci „tlačit firmu“. To je asi nejdůležitější vzkaz, který jste mi Vašim vyjádřením potvrdil a umocnil.
Děkuji Vám za vše a všechny, kterým jste dokázal pomoci a jen drobnou připomínku k technické kvalitě nahrávky – zvuk je dost nevyrovnaný – špatně se to poslouchá – kolísá hlasitost a projevují se „sykavky“. Nejsem odborník na toto, ale připadá mi to jako vadný konektor + nastavení mikrofonu na moc citlivo (nechci tím říct, že to reklamuji, ať to namluvíte znova, ale pro další klienty – aby se soustředili pouze na obsah Vašich slov).
Děkuji Vám a ještě napíši a i pošlu nějaký finanční bonus, protože se cítím dlužníkem.
Určitě mne čeká další velmi nepříjemná součást rozvodu – vysvětlit to mé straně – rodině, která zatím nic netuší a dá mi to pořádně „sežrat“ až do druhého kolene a asi budu mít strach jít i na hřbitov za zesnulými prarodiči. V tomto se pohled rodiny mojí manželky a pohled mojí rodiny liší o 180 stupňů … Brr… zrovna když moje rodiče letos slaví zlatou svatbu – mám strach, že mne morálně „vydědí“.
S pozdravem a přáním pěkného dne
Honza
