Rozešel se s vámi člověk, kterého jste milovali? Máte teď pocit, že jste byli zrazeni, že jste na světě úplně sami a nikomu na vás nezáleží? Je naprosto pochopitelné, že po rozchodu zažíváte mnoho negativních emocí, že jste zmatení a zklamaní. Bohužel, tomu není možné se po rozchodu nijak jednoduše vyhnout.
Mnoho lidí po rozchodu vůbec neví, jak dál. Netuší, co by teď měli dělat, když jsou najednou sami. Jsou smutní a pokládají si mnoho otázek. Proč mi to udělala? Jak se na mě mohl po tolika letech z ničeho nic vykašlat? Proč na mě byla taková hnusná? Jak se z ní najednou stala taková bezcitná ledová fúrie? A podobné.
Tyto otázky mají jednu věc společnou. Téměř výhradně se zaměřují na toho druhého. Rozebírají jeho chyby, snaží se přijít na to, proč se ten druhý člověk tak změnil, proč se choval tak, jak se choval. V takové chvíli je docela přirozené, že se člověk snaží ze své bolesti obvinit toho druhého. Je vždycky mnohem jednodušší to hodit na někoho jiného, než se zamyslet nad tím, zda na tom i já nemám svůj podíl.
Přestaňte se zabývat člověkem, který již ve vašem životě není
Místo neustálého utápění se v myšlenkách na bývalého či bývalou a v rozboru jeho negativních vlastností je na čase, abyste se po rozchodu konečně přestali zabývat člověkem, který již s vámi není.
Teď byste se měli zaměřit sami na sebe. Jedině tak se přestanete točit v kruhu na místě a jedině tak se posunete ve svém životě dál.
Po rozchodu si položte 3 důležité otázky
1. Proč byl ten člověk v mém životě?
Aby vás něco důležitého naučil? Aby vám pomohl poznat, jací jste? Lidé mají tendenci v sobě zrcadlit jeden druhého. Pokud nás u někoho nějaká vlastnost rozčiluje, často to bývá proto, že si sami o sobě myslíme, že bychom na tomtéž měli zapracovat. Je velmi obtížné umět si přiznat vlastní chyby, ale je to zásadní pro to, aby se váš další vztah vyvíjel lépe.
2. Je možné, že má očekávání byla příliš vysoká?
Bohužel, lidé často do vztahu vstupují s pocitem, že teď už to musí vyjít, teď už to musí být ten pravý nebo ta pravá. Dostávají tak sami sebe pod zbytečný tlak, který pokládá základy budoucímu zklamání. Mnohem lepší je do vztahu vstoupit s tím, že se uvidí, a přitom budete společně pracovat na partnerské komunikaci, budete vztah společně budovat a budete se si užívat to dobré v přítomném okamžiku.
Pozor, nikdy si neříkejte, že jste tím vztahem promarnili X let života. Takto to nelze brát. Chápejte to jako něco, co vás naučilo mnohé o životě a přidalo vám mnoho různorodých životních zážitků. Berte to tak, že to bylo něco, čím jste si museli projít, abyste mohli žít lépe.
3. Souvisí ta bolest, kterou teď prožívám, nějak s mými rodiči?
Manželství vašich rodičů a vztahy ve vaší primární rodině hrají obrovskou roli v tom, jak v životě vnímáte a zvládáte vztahy. To neznamená, že byste měli své rodiče z něčeho obviňovat. Berte to tak, že pokud se trochu podrobněji podíváte na vztah vašich rodičů a prozkoumáte, jaké emoce ve vás zanechal, pravděpodobně lépe pochopíte svůj současný přístup ke vztahům, což vám může pomoci v budoucích vztazích.
Pokud si dáte tu práci a skutečně se nad těmito otázkami zamyslíte, nejenom, že odvedete svoji pozornost od bolestivého rozchodu, ale především se dozvíte mnohé sami o sobě a o tom, kde jste možná ve vztahu udělali chybu. To vám pomůže rychleji překonat bolest z rozchodu a zvýší pravděpodobnost, že vaše příští vztahy budou úspěšnější a spokojenější.
Pokud máte po rozchodu pocit, že je situace beznadějná, že vůbec nevíte, co si teď počít, nezoufejte. Není nutné, abyste se v tomto zoufalém pocitu utápěli dlouhé týdny či měsíce, jako to mnozí zbytečně dělají. Obraťte se s žádostí o pomoc na poradce partnerských vztahů, který vám pomůže toto obtížné období překonat a ukáže vám, jak lépe budovat budoucí vztahy.
autor článku: Karel Chába
Dobry den,mel jsem sedmilety vztah od svych 45 let.Kdyz jsme se poznali pritelkyne byla v nedodelanem dome s dvema syny v puberte.Bylo to mezi nami hezke a tak jsem se snazil jak pracovne tak financne dodelat zazemi a hodne ignoroval sve zajmy i potreby.Kdyz uz jsou dnes deti velci a mohli bychom zit v klidu,tak jsem se dozvedel ze nekoho ma a chce se rozejit.Mam jiz tri mesice velke deprese a problemy v praci.Jsem jen ve svem byte a jsem rad,ze jsem ho neprodal jak jsme planovali.Je mne hrozne.Navic zastresuji firmu kde jsem ji na soboty zamestnal syny.Maji tam dobry vydelek tak na mne tlaci ona i kluci,ze mne nic neudelali a stezuji si ostatnim zamestnancum,ze je chci vyhodit.Drti me to da
Dobrý den, pokud máte deprese, není jiné rady, než abyste vyhledal psychologa, a to co nejdříve.
Mela jsem 5ti mesicni vztah,pracuji jako servirka( jsem verny typ),strasne zarlil,vzdy bylo neco spatne,nemohla bych mit kamarady jen kamaradky,a byt domaci typ coz me zrovna nebavi sedet u televize,i ho strasne miluji,po 5 mesicu odjel kvuli prace,prijel na vikend,byla hadka proto protoze jsem chtela vecer zajit do baru s nim,on ze ne,ze vzdy je nekdo kdo na me hledi a zdravi atd,zkratka je mozne aby se dva lidi milovaly ale nerozumely?? Ted uz jsme bohuzel od sebe,pred tydnem jsme si psaly,ale i to skoncilo,napsal ze by bylo lepsi si tolik nepsat. Proc?? O cem to potom bylo???co mam delat kdyz ho porad miluju a kazdy den na neho myslim??
Dobrý den, neb žárlí, tak váš vztah (pokud by se neléčil) prostě bude takový, jak ho popisujete. Ano, je to možné, abyste se milovali a zároveň nerozuměli. Měla byste požadovat, aby svou žárlivost řešil. Pokud nebude chtít, tak to s ním bude stejné a začněte se vyrovnávat s tím, že je konec.
Dobrý den,
vyrostla jsem pouze s otcem a ml. bratrem. Otec mě nikdy nepochválil, sama sobě jsem dala jméno Lišnyj čelověk. O matce jsme nikdy nesměli mluvit (spáchala sebevraždu). V 18 jsem se vdala, chtěla jsem utéct z domova. Mám 2 děti, vystudovala jsem 2 VŠ. Manžel si po 13 letech našel životní lásku – kolegyni – 3 roky jsme se soudili o děti (včetně posudků soudního znalce). Odešla jsem s holýma rukama a dětmi. Jejich otec (VŠ) nezná už 15 let je ani vnuky. 18 let jsem žila s druhým manželem v jeho domě vedle jeho bývalé manželky a syna. Ten se oženil, manželova bývalá žena zemřela. 1/3 domu napsali snaše. Vrátila jsem se do svého bytu. Nikdo o mě nestojí, manž. mě nekontakt. Jak dál?
Dobrý den, vše se dá řešit. Když ne ve fyzickém světě, tak určitě v tom mentálním. Doporučuji vám, abyste vyhledala odbornou pomoc a začala vše v sobě řešit. Je to práce, ale věřte, že to jde a stojí za to. Váš život může být jiný a spokojený.